K vypěstování surovin pro výrobu potravin, krmiv či textilu dovážených do Česka je v zahraničí potřeba využít dalších 1,85 milionu hektarů zemědělské půdy. Tato výměra odpovídá 44 procentům celkové rozlohy zemědělské půdy v ČR. Uvádí to studie, kterou představilo ekologické Hnutí Duha s partnerskými organizacemi z jiných evropských zemí.
Podle Hnutí Duha Česko každoročně dováží například převážně z Jižní Ameriky statisíce tun sóji, která se používá coby krmivo v tuzemských velkochovech prasat a drůbeže. Velké monokulturní latifundie, na kterých se sója pěstuje, vytlačují podle ekologů drobné jihoamerické zemědělce, ničí vzácnou přírodu savany a podílí se na vymírání vzácných druhů zvířat, například vlka hřivnatého. "Hnutí Duha proto podporuje farmářské trhy a biopotraviny z ekologického zemědělství, které importovanou sóju nepoužívá," uvedlo hnutí.
Ekologičtí aktivisté upozorňují, že evropská spotřeba a plýtvání mají závažné ekologické a sociální dopady ve třetím světě. "Patří mezi ně eroze půdy, ubývání vody, ničení pralesů, změny klimatu, vyhánění lidí z jejich domovů a vytlačování tradičních způsobů obživy," uvádějí. Velká závislost na dovážených komoditách a surovinách zatěžuje podle Duhy českou ekonomiku a každý rok do zahraničí odtékají zbytečně stovky miliard korun.
Evropa sama pokrývá jen 55 procent své potřeby půdy, zbylých 45 procent využívá převážně v zemích třetího světa, zejména v Číně, Indii a Brazílii, tvrdí studie. "Zatímco světová spotřeba roste, půda jakožto omezený zdroj již dnes čelí vážným fyzickým limitům," podotkl.
V letech 1997 až 2007 se množství půdy potřebné k výrobě zahraničně obchodovaných potravin a krmiv celosvětově zvýšilo o 81 procent z 382 milionů hektarů na 692 milionů ha. Dovoz a vývoz z Evropy bez Ruska v tomto období se zvýšil o 74 procent na 165 milionů hektarů.
