Rostlinná strava - argumenty a odpovědi
Když se stanete veganem, to nejobtížnější, co vás pravděpodobně čeká, je zahlcení nejrůznějšími otázkami a tvrzeními, jak je veganství příšerná volba. Toto je sbírka těch nejčatějších argumentů a zároveň odpovědí, se kterými se můžete, ale ani nemusíte ztotožnit.
I přes to, že vaše okolí může reagovat výsměšně až urážlivě, velmi doporučuejeme se nenecat strhnout a argumentovat věcně. Uvědomte si, jak dlouho vám samotným trvalo si připustit nepříjemnou realitu spojenou s živočišnou produkcí a snažte se být maximálně trpěliví.
Pokud zde nenaleznete odpověď na svou otázku, napište nám na [email protected] nebo na [email protected]. Rovněž nám prosím napište, pokud Vám některá z odpovědí připadá špatná.
PŘIROZENOST A ZDRAVÍ
Zvířata se navzájem také žerou (běžte přesvědčit lva ať žere trávu)
1) Možnost výběru: Predátoři, na rozdíl od člověka, nemají na výběr, a kde není možnost volby, tam není ani prostor pro morálku. Člověk má mnoho jiných způsobů obživy, takže konzumaci masa a zabíjení pro svůj život nepotřebuje.
2) Role v ekosystému: Predátoři mají ve svém ekosystému, na rozdíl od intenzivních velkochovů člověkem vyšlechtěných druhů, svůj přirozený význam. Lidská konzumace masa (jejíž dnešní míra nemá historickou obdobu) je oproti tomu ekologickou katastrofou.
3) Problematika v napodobování zvířat: V naší společnosti, pokud vím, není zvykem odvozovat své morální zásady od světa zvířat. Pokud by to bylo pravidlem, pak by bylo v pořádku i to, aby žena hned po souloži ukousla svému partnerovi hlavu, nebo aby muž zabil a sežral děti své partnerky jako je to u kudlanky nábožné a lva. Jak řekl Gándhí „Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky.“
4) Sebereflexe a morální uvažování: Jelikož si člověk na rozdíl od jiných zvířat uvědomuje morální aspekty svého jednání, vzniká i jistá odpovědnost za své činy. Člověk má morální hodnoty, a jestliže je aplikuje na svůj druh, není důvod, proč by je nerozšířil i na druhy ostatní (viz Peter Singer, Steven Pinker…) pakliže si uvědomí, že i jiná stvoření vnímají, mají strach, trpí atd. Zvířata můžeme v tomto aspektu přirovnat k malým dětem - mohou mít pouze práva, ne povinnosti. Pravděpodobně nemají možnost sebereflexe. Když si navzájem ublíží dvě malé děti, tak toho viníka nikdo do vězení nepošle - on to nedovedl zhodnotit, nemůže být potrestán. Stejně tak je to u zvířat, která se zabíjí navzájem.
5) Člověk, na rozdíl od lva, už dávno neloví: Zvíře, jakožto oběť predátora v přírodě, má jednak šanci důstojně prožít svůj čas ve svém přirozeném prostředí ve svých sociálních skupinách a má alespoň nějakou šanci se zachránit, utéct. Je to do jisté míry vyrovnaný boj (což se o velkochovech, kde má zvíře nalajnovaný život od chvíle umělého početí, a pásových jatkách říct nedá).
Pociťuji velký rozdíl mezi tím, kdy jedinec žije svobodně se svými potomky a partnery, ačkoliv ho něco může lapnout, protože nedávalo pozor nebo bylo nemocné, a tím, kdy se narodí ve velkochovu, je kojeno přes mříže, předčasně odstaveno, vykastrováno bez anestezie, zmrzačeno (amputace ocasu, zubů, zobáků - toto vše je zákonem schválená praxe) a posláno na jatka (v případě "telecího" či "selátek na grill") nebo do jiného velkochovu, kde svůj (člověkem určený) čas stráví v boxech, ve kterých se nemůže ani otočit a světlem na konci tunelu je mnohahodinový transport do stresujícího prostředí jatek, kde je zpracováván stroji a lidmi, kteří si už dávno vytvořili citovou distanci.
Nechápu, co vám na živočišné výrobě vadí!
Vzhledem k tomu, že jsou tzv. hospodářská zvířata na mentální i emocionální úrovní dvou až tříletých dětí, že je živočišná výroba jednou z nejzávažnějších ekologických hrozeb současnosti, že víme, že dokážeme žít a být ještě zdravější bez konzumace živočišných výrobků a také vzhledem k tomu, že žijeme ve společnosti nadbytku, která nám dává na výběr, lze zabíjení zvířat pro jídlo považovat za eticky velice problematické a čím dál obtížněji obhajitelné.
Běžte vysvětlit Inuitům, kteří žijí v arktických oblastech, že mají být vegetariáni - umřeli by.
Inuité jednak nemají na výběr, jednak nemají velkochovy, takže to je podobná situace jako u predátorů ve volné přírodě.
Zvířata jsou k tomu určená
Někdo je k tomu určil a ten někdo byl člověk. A člověk to opět může změnit, když si uvědomí, že to v civlizované společnosti se všemi informacemi a možnostmi, které máme k dispozici, přestává být morálně ospravedlnitelné (stejně jako tak již učinil např. u otroků nebo žen).
Zvířata lovíme už od pradávna, stejně tak zvířata se zabíjejí mezi sebou.
To, že jsme něco dělali dlouho nebo že to dělají ostatní zvířata, neznamená, že je to správně. Stejným způsobem by šel obhájit třeba kanibalismus nebo otroctví. Lidstvo se prostě morálně vyvíjí a je to tak správné :-)
Člověk je také zvíře, navíc všežravé a ostatní zvířata se také jedí a řídí svými pudy. Proč ne my?
Ano - člověk je zvíře všežravé! Zároveň je to ale zvíře, které si je schopno uvědomit - ba dokonce vědecky změřit utrpení ostatních zvířat. Člověk je zvíře, které dokázalo vyrobit produkty z rostlin chuťově k nerozeznání od těch vyrobených z ostatních zvířat.Zvíře, které má moderní nutriční informace, které mu umožňují si sestavit vyváženou a zdravou stravu bez nutnosti živočišné výroby a ve výsledku zvíře, které má díky tomu všemu možnost nepodílet se na snadno vyhnutelném násilí. Kromě pudů máme i civilizační proces, takže nemusíme jíst zvířata ani se navzájem znásilňovat na potkání. Někoho to štve, někdo je rád :)
Veganství není přirozené
1) Přirozenost není morální imperativ. Přirozené nerovná se automaticky dobré, a naopak. Definování toho, co je správné, tím, co je přirozené, se ve filosofii označuje jako naturalistický omyl. Samotná myšlenka „přirozenosti“ je navíc velice zavádějící. Možná si myslíme, že je pro člověka přirozené to, jak se choval dříve. Potom je však nepřirozená veškerá praxe současné medicíny, moderní technologie a v důsledku třeba i legislativa. Chápeme ale jako špatné jít na laserovou operaci očí, vlastnit smartphone nebo nekrást? Můžeme si ale říci, že přirozené je pro člověka vyvíjet se a hledat stále nové postupy pro zvýšení kvality jeho života. Potom je přirozená medicína, záchrana slabých novorozenců, ale stejně tak může být přirozené veganství, jako moderní životní styl, který přináší mnoho benefitů v oblasti zdraví či ochrany životního prostředí a bylo by tak pro zachování našeho druhu velkou výhodou.
2) Ani současná strava není přirozená. Současný způsob lidského stravování také nemá nic společného s přirozeností. Pokud maso není tepelně zpracované, tak má lidské tělo s jeho trávením problémy. Také proto jsme ho ve větší míře začali konzumovat až s objevením ohně a v podstatě z nouze, protože nebyly jiné zdroje potravy. Přirozenější by pro nás bylo konzumovat hlízy, plody, doplněné o hmyz a syrová vejce. Současná strava, kdy konzumujeme velké množství živočišných potravin (včetně kravského mléka) je proto de facto nepřirozená, stejně jako čisté veganství. Tělo však při dodržení základních zásad zvládá obě varianty.
Dělám jen to, co je přirozené a co mi radí instinkt
Přirozenost a instinkt není nejlepším rádcem, protože nám může radit i třeba se zabíjet (či znásilňovat) mezi sebou. Naštěstí máme i civilizovanost, která naše choutky trochu koriguje, takže se např. můžeme snažit být ohleduplnějšími v našem vzahu s ostatními obyvateli této planety.
Člověk je od přírody všežravec, který potřebuje ke svému zdraví látky, které jsou obsažené v masu
1) Být všežravec znamená mít možnost si vybírat: To, že je člověk definován jako všežravec, neznamená, že k plnohodnotnému životu potřebuje živočišnou stravu. Když se podíváme kolem světa, tak člověk dokáže přežít i na téměř živočišné stravě (Inuité) i na čistě rostlinné (někteří Indové a Číňané) a dokázal se díky této adaptaci rozšířit po celé planetě.
2) Rostlinná strava má více benefitů: Ze zdravotního hlediska je pro něj však optimální a v mnoha ohledech i výhodnější strava založená na rostlinných potravinách (jak ukazují všechny populační studie mladší deseti let - hezky je shrnuje toto video dr. Gregera). Světoví odborníci na výživu již dávno uznali, že při dodržování určitých zásad (doplňování B12ky) je možné živočišné potraviny ze stravy zcela vyloučit a využívat výhod snížené pravděpodobnosti mnoha nemocí jako např. zvýšeného cholesterolu, vysokého krevního tlaku, infarktu, cukrovky 2. typu atd. (viz http://soucitne.cz/deset-nedavnych-studii-ktere-mohou-ne-vegany-primet-k-zamysleni)
Nevyškrábali jsme se na vrchol potravního řetězce, abychom jedli zeleninu
Z biologického hlediska se dnes člověk potravního řetězce vůbec neúčastní, protože ten je v přírodě založen na vyvažování rovnováhy stavů a přírodním výběru. My zvířata chováme mimo přirozené ekosystémy a zabíjíme je bez rozdílu v dětství či pubertě, takže nedochází k přírodnímu výběru.
Člověk už od svého zrození zabíjel zvířata pro maso
Člověk se od pradávna hlavně uměl přizpůsobit měnícímu se prostředí - když došlo k mizení pralesů, začal lovit, když došla lovná zvěř, začal obdělávat půdu, no a když už se na planetu sotva vejdeme, začal prosazovat veganství. Sláva evoluci :)
Maso se bude jíst vždycky - toto je utopie
Maso se pravděpodobně nebude jíst vždy stejně tak, jako se nejedlo vždy v minulosti - resp. určitě ne v takové míře jako dnes. V celé lidské historii neustále dochází k razantním změnám stravovacích návyků. Je to dáno tím, jak se přizpůsobujeme měnícím podmínkám. Nejspíš tomu tak bude i nadále, jelikož nic nenasvědčuje tomu, že by se vývoj lidstava zastavil právě v dnešní době. Přelomovými momenty byl počátek lovu, poté zemědělství a industrializace. Dnes mnoho skutečností naznačuje, že se lidstvo od živočišné stravy postupně odkloní úplně.
Důvody jsou tři - jednak stále více poznáváme mysl zvířat díky etologii (to vytváří morální dilemata ohledně zacházení s nimi), dále máme moderní lékařské poznatky, které ukazují, jak se stravovat bez využívání zvířat a ještě z toho mít zdravotní výhody a za třetí se živočišná produkce stává ekologickou hrozbou. http://soucitne.cz/stitky/ekologie
Fyziologicky jsme uzpůsobeni k tomu, abychom jedli maso
Naše ústrojí rozhodně není nastaveno na takové množství masa, jaké je dnes konzumováno (ještě před sto lety se jedlo maso 1x týdně). Z dnešní úrovně konzumace krav a prasat, kdy jíme maso prakticky každý den, přijímáme příliš mnoho nasycených tuků, máme vysoký cholesterol, nadváhu a další tzv. "civilizační choroby". Naštěstí máme na výběr jíst i stravu rostlinnou (což potvrzují přední dietetické instituce). Právě díky naší možnosti výběru se lidstvu podařilo expandovat po celé planetě, kde dnes naleznete všechny možné stravovací návyky od indických vegetariánů (kteří mají i přes někdy otřesné hygienické podmínky poměrně dlouhou délku života) až po masajské a inuitské masožrouty (nutno podotknout, že jejich organismus se za tisíce let na takový přísun živočišných produktů přizpůsobil, i když i tak vede jejich strava k mnoha vážným zdravotním problémům – viz článek doktora Campbella.)
Vegetariánství/veganství není zdravé, protože neposkytuje dostatek železa
Vegetariánský a veganský jídelníček obecně obsahuje v porovnání s jídelníčkem zahrnujícím maso stejné nebo větší množství železa. (29)
Z britského celostátního průzkumu stravování a výživy (30 vyplynulo, že vegetariánská strava není spojena s podprůměrným příjmem železa (31) a že mezi indikátory stavu železa a příjmem železa ve stravě existuje jen slabá vazba. (32) Vegetariáni a vegani mohou mít ve srovnání s konzumenty masa nižší hladinu feritinu v krevním séru (ovšem stále v normálním rozmezí), i když mají adekvátní přísun železa, avšak fyziologické následky nižší hladiny feritinu u vegetariánů a veganů v tuto dobu nejsou známy. (29, 33)
Vegetariáni a vegani mohou omezit riziko nízké hladiny železa konzumací potravin bohatých na látky zlepšující jeho vstřebávání jako vitamin C nebo organické kyseliny. (31)
29) Davey GK, Spencer EA, Appleby PN, et al. 2003. EPIC Oxford: lifestyle characteristics and nutrient intakes in a cohort of 33 883 meat-eaters and 31 546 non meat-eaters in the UK Public Health Nutr 6 (3):259-69.
30) Gregory J, Lowe S, Bates CJ, et al. 2000. National Diet and Nutrition Survey: young people aged 4 to 18 years Vol. 1. Report of the diet and nutrition survey. London: The Stationery Office.
31) Thane CW, Bates CJ, Prentice A 2003. Risk factors for low iron intake and poor iron status in a national sample of British young people aged 4–18 years Public Health Nutr 6 (5):485-96.
32) Singh M, Sanderson P, Hurrell RF, et al. 2006. Iron bioavailability: UK Food Standards Agency workshop report Br J Nutr 96 (5):985-90.
33) Wilson AK, Ball MJ 1999. Nutrient intake and iron status of Australian male vegetarians Eur J Clin Nutr 53 (3):189-94
Vegetariánství/veganství není zdravé, protože neposkytuje dostatek bílkovin (či jiných látek
Rostlinná strava prokazatelně poskytuje dostatek bílkovin: Kvalitní bílkoviny lze získat i z luštěnin, rýže, obilovin (těstovin, pečiva), ořechů nebo tradičních asijských výrobků jako je tofu nebo tempeh. Pro bližší info o tom, jak si zajistit dostatek bílkovin na veganské stravě, si přečtěte článek: http://soucitne.cz/rostlinne-bilkoviny-zaklad-veganske-stravy Důkazem toho, že není problém získat bílkoviny, je mnoho vrcholových sportovců veganů. Podívejte se třeba na stránky Vegan Fighter. Co se týče dalších látek, přečtěte si článek Živiny a jejich zdroje nebo Základy veganské výživy, kde najdete potřebné informace.
Vegetariánství/veganství není zdravé, protože...
1) Odborníci potvrzují vhodnost rostlinné stravy: V současné západní medicíně existuje většinová shoda v názoru na zdravotní bezpečnost vyvážené rostlinné stravy. Naopak tato strava bývá vyzdvihována pro své zdravotní výhody. Americká dietetická asociace i Kanadští dietologové a další relevantní instituce (viz http://soucitne.cz/techto-10-vyznamnych-odbornych-instituci-schvaluje-veganstvi) jasně deklarují, že správně rozvržená veganská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vedle nekuřáctví je rostlinná strava nejlepší prevencí cukrovky, vysokého krevního tlaku, infarktu, dny a některých druhů rakoviny. Dobře rozvržená veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání.
Každý nováček, který nebyl vychován ve veganské rodině, by se měl informovat, jak vypadá správně složená strava vegana (viz článek http://soucitne.cz/zaklady-veganske-vyzivy). Velká změna jídelníčku to není, neboť základ je pro všechny skupiny diet stejný (obiloviny, zelenina, ovoce). Maso a další živočišné produkty lze snadno nahradit výrobky jako je tofu, tempeh, sojové kostky, různými druhy luštěnin (cizrna, mungo fazole), obilovinami (qunoia, bulgur) či ořechy (para ořechy, vlašské ořechy, kokos). Vegani by si měli zajistit přísun vitamínu B12, který se jako jediný v rostlinné stravě nevyskytuje (produkují jej bakterie). Než však začnete žehrat na to, že snad proto tato strava není pro člověka vhodná, je dobré si uvědomit, že stejnou potřebu mají i jiná převážně býložravá zvířata jako jsou gorily. Mohli bychom podobně jako gorily konzumovat vlastní výkaly, zeleninu od hlíny nebo zbytky hmyzu na rostlinách, ale díky civilizačnímu pokroku máme suplementy vyrobené z bakteriálních kultur a můžeme si užívat zdravotních výhod rostlinné stravy bez slevování z hygienických návyků. Více info v článku Vitamin B12 - Často kladené otázky a Vitamin B12: záztračná pilulka, nebo Achillova pata veganství?
2) Suplementace není problém: Možnost suplementace považuji za jednu z nej vychytávek moderní doby... Nad jodidovanou solí se dnes už nikdo nepozastavuje. Věřím, že stejné to bude i s vitaminem B12, který navíc není syntetický (lidé neví, jak ho chemicky vytvořit), ale je pěstován coby bakteriální kultura. Oproti "pěstování" např. krávy je to mnohem udržitelnější varianta - nehledě na to, že ve velkochovech se zvířatům všechny tyto vitaminy (A, B12 či kobalt, D aj.) podávají v potravě, takže i majorita populace je má ze suplementů.
Odkazy na konkrétní studie ukazující zdravotní nezávadnost a naopak výhodnost vegetariánské a veganské stravy najdete např. na těchto odkazech:
Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství
Vegetarian diets and the incidence of cancer in a low-risk population (2013).
The Merits and Pitfalls of Vegetarianism (2007).
Nutrition concerns and health effects of vegetarian diets (2010).
Iron status of vegetarians (1994).
Iron and vegetarian diets (2013).
Zde je odkaz na odborný článek, který se věnuje proměně paradigmatu, kdy dříve bylo na rostlinnou stravu pohlíženo jako nebezpečný risk a dnes naopak jako na cestu k lepšímu zdraví: The contribution of vegetarian diets to health and disease: a paradigm shift?
Kdyby člověk nebyl lovec, nikdy by se mu nevyvinul mozek do dnešní podoby. A nepřežil by dobu ledovou!
1) Přinejmenším stejnou roli hrály i jiné potraviny: Moderní antropologické studie poukazují na to, že maso nehrálo klíčovou úlohu a bylo pouze jedním z mnoha faktorů zlepšení energetické bilance. Vliv měl např. bipedalismus (chození po dvou, které nám ušetřilo energii), mechanické a tepelné zpracování potravy a obecně vyšší kalorický příjem, jehož zdrojem mohlo být dle oblasti maso, ale i hlízy s vysokým obsahem škrobů, sladké ovoce a tučné ořechy. Podrobnější info najdete v článku Konec jedné hypotézy: Maso nás neudělalo chytrými. Je ovšem pravda, že lidské všežravectví bylo ohromnou výhodou: mnoho lidských kmenů přežila díky výhodě vybrat si mezi rostlinnou a živočišnou stravou, ale nezle říct, že za vším je maso.
2) Evoluce pokračuje: Je pravda, že bez masa by někteří lidé nepřežili, neboť se museli přizpůsobit dramaticky se měnícím podmínkám (např. když se měnilo klima nebo migrovali na sever). Jenže dnes, zejména pak v rozvinutých zemích, tímto současnou konzumaci masa jen stěží morálně obhájíme.
Základem úspěchu jakékoliv evoluce je umění přizpůsobit se svému prostředí. V minulosti bylo v důsledku zhoršených klimatických podmínek a migraci výhodné začít maso jíst, dnes je pro člověka výhodné (ba možná dokonce nevyhnutelné) jej jíst přestat. Živočišné produkty jsou totiž ohromnou ekologickou zátěží: Jezte méně masa – jeho produkce příliš zatěžuje planetu, tvrdí vědci, Sustainability of meat-based and plant-based diets and the environment
Před 50 lety to nikdo neřešil. To jen dnešní svět neví coby, lidstvo je rozmazlené
Před 200 lety se neřešila lidská práva, neřešila se ženská práva, homosexualita byla ještě pár desítek let nazpět trestnou činností... To, že něco nějak bylo, neznamená, že to tak musí zůstat na věčné časy. Buďme rádi, že se můžeme snažit být lepší než naši předci - oni udělali totéž - a díky tomu je ve společnosti nějaký vývoj.
Jsou jiné problémy jako plýtvání
Jistě. Řešme vše, co můžeme a zvládneme. Neplýtvejme jídlem, preferujme lokální potraviny, jezděme na kole, buďme vegany...
Kdyby člověk z masa nic neměl, tak by ho nejedl
Člověk konzumuje mnoho věcí, ze kterých jeho organismus „nic nemá“ (drogy, alkohol apod.). U masa je pravda, že v jednu chvíli bylo výhodnější získávat potravu zabíjením, jelikož nebyly jiné možnosti. Ovšem tento zvyk vydržel kvůli lidské oblibě v chuti masa a konzervativní povaze stravovacích návyků až do dnešních dnů, kdy už zde potřeba zabíjet není. Nezapomínejme, že je mnoho společenských jevů, které nejsou funkční, ale přeci stále existují (tzv. dysfunkce).
Kdyby Bůh chtěl, abychom nejedli maso, dal by nám čtyři žaludky
Čtyři žaludky potřebuje přežvýkavec, který zpracovává celulózu. Na trávení zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a obilovin je náš trávicí systém uzpůsoben dobře (gorila také čtyři žaludky nepotřebuje a živí se pouze rostlinami, příp. hmyzem). To, že jíst něco můžeme, neznamená, že musíme.
Bůh chce, abychom jedli maso - v Bibli je psáno, že zvířata jsou pro nás stvořená
Bůh stvořil zvířata v době, kdy jsme jako lidé žili v Edenu. Co nám Bůh řekl v Edenu? Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající sémě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm. (Gen 1:29-30) Na Zemi nebyl hřích, nebyla tu smrt, nikdo nikoho nezabíjel, tedy nikdo nikoho ani nejedl. Říct tedy, že zvířata jsou stvořena, abychom je jedli, je nesmysl. Další důkaz o tom je například Izajáš 11:6-7: I bude bydliti vlk s beránkem a pardus s kozlátkem ležeti; tolikéž tele a lvíče i krmný dobytek spolu budou, a malé pacholátko je povede. Také i kráva a medvědice spolu pásti se budou, a plod jejich spolu ležeti, lev pak jako vůl plevy jísti bude. Až přijde Boží Království, opět nebude smrt. Vše se vrátí ke starým pořádkům a nikdo nikoho jíst nebude. Pokud tedy chceme vycházet z toho, jak byly věci stvořeny, je čas přestat zabíjet zvířata. Pokud chceme pomoci vytvořit ráj na zemi, měli bychom se tedy dle Bible stát vegany.
Proč nepijete ani mléko?
Všechny krávy v mléčném průmyslu skončí na jatkách po vyčerpávajícím životě plném umělého oplodnění a vyčerpávajícího dojení. Krom toho nechceme koupí kravského mléka podporovat to, že jej nedostane tele, pro které je primárně určeno: http://soucitne.cz/chov-telat-v-cesku, shrnutí praktik mléčného průmyslu viz také: https://www.youtube.com/watch?v=-O33toHyZaM A jen pro zajímavost, víte, že dvě třetiny lidstva mléko nepije a nedokáže ho strávit? V živočišné říši jsme v pití mateřského mléka v dospělosti skutečnou raritou.
Člověk má vyšší hodnotu než zvíře!
1) Hodnoty jsou relativní: Zcela přirozeně přisuzujeme větší hodnotu blízkému člověku, své rodině, svému kmenu, národu, rase, (mnoha lidem naopak více záleží na svém psovi či kočce než na oběti indických povodní, o které zaslechli ve zprávách). Já považuji za nejlepší to pojetí, které zohledňuje zájem každého jedince bez ohledu na příslušnost ke konkrétní rase, pohlaví, náboženskému vyznání či živočišnému druhu. Takový přístup např. prosazuje utilitarismus: "Míra bolesti záleží na její intenzitě i trvání, bolesti stejné intenzity a trvání jsou však stejně zlé, ať už je pociťují lidé, nebo zvířata". (Singer 2001, Osvobození zvířat, str. 32)
2) To neznamená bezohlednost: Myš je méně významná než člověk (posuzuje-li věc člověk), ale to neznamená, že si s ní můžeme dělat, co nás napadne. Téměř všechny vnější znaky, podle kterých usuzujeme, že ostatní lidé prožívají bolest, můžeme vidět i u jiných živočišných druhů. Zvláště pak u těch, které jsou nám nejbližší - u savců a ptáků. Navíc dobře víme, že tito živočichové mají nervový systém podobný našemu. Na faktu, že ostatní zvířata prožívají vše podobně, jako my, se shodlo i široké spektrum neurovědců – viz Cambridgeská deklarace o vědomí. Ti, kteří studují chování jiných tvorů nebo žijí ve společnosti zvířat, se brzy naučí rozumět jejich reakcím stejně dobře, jako tomu rozumí u dětí, někdy dokonce i lépe.
VEDLEJŠÍ NEGATIVNÍ EFEKTY A ROSTLINY
Co kdyby se všichni stali vegetariány? Všechno by se tu přemnožilo a co potom?
1) Nejsme součástí potravního řetězce: Člověk přeci nemá v přírodě regulační funkci dravce (jako třeba tygr nebo kočka) - zvířata pro svou potravu si v drtivé většině případů chová zvlášť, mimo přirozený ekosystém, takže na potenciální přemnožení žádný vliv nemá. Pokud by se všichni stali vegetariány (což by nebylo ze dne na den), lidé v zemědělství by snižovali počty narozených zvířat v zajetí podle momentální poptávky.
2) Jako ne-vegetariáni naopak způsobujeme devastaci druhů: Ještě je třeba dodat, že tam, kde do přírody člověk zasahuje, způsobuje často obrovské škody a vymírání živočišných druhů (např. masivním rybolovem v oceánech). Kdyby lidé přestali konzumovat makrely, tresky, tuňáky atd., jejich počet by se časem snad dostal nad hranici ohrožení (od roku 1950 jejich výskyt klesl o 90%).
Co bude se všemi těmi zvířaty? Vypustíte je do divočiny? Nebo do zoo?
Je třeba mít na paměti, že člověk má naprostou kontrolu nad reprodukcí těchto zvířat a posílá je na jatka zpravidla ještě před dovršením dospělosti. Pakliže bude klesat poptávka po živočišných produktech, hospodářská zvířata se postupně přestanou množit v souladu s touto klesající poptávkou. Není proto třeba přemýšlet nad scénářem milionů zvířat - veganská revoluce ze dne na den rozhodně neproběhne. A pokud by přesto bylo třeba se o nějaká zvířata postarat, již existují stovky azylů, které se o hospodářská zvířata nezištně starají až do jejich přirozené smrti - namátkou třeba Farm Sanctuary (USA),Santuario Gaia (Španělsko), Hof Butenland (Německo) nebo u nás Život bez krutosti na statku, Azylová farma Jarikhanda nebo Farma Naděje.
Pro mnoho živočišných druhů by konec domestikace znamenal jejich vymření
U některých druhů to může být pravda (v případě uměle vytvořených druhů se hovoří spíše o zániku - jako u psích plemen), ovšem nevidím mnoho smyslu v udržování umělých druhů, které byly člověkem vyšlechtěny na vysoký výkon a specifický užitek a pro které je mnohdy už samotná existence utrpením. Kuřata trpí bolestí kloubů pod vahou rychle rostoucího těla. Dojnice vlivem mnohonásobně vyšší dojivosti pociťují nesmírný tlak a často trpí nemocemi vemene i končetin. Nosnice, které v minulosti snášely ročně jen několik vajec (zdroj), jich dnes produkují stovky, což je pro jejich metabolismus velice vyčerpávající.
Kromě toho lze předpokládat, že je budou chovat lidé v zájmových chovech (podobně jako třeba dnes oslíky či koně). A i kdyby ne, je dobré si uvědomit, že např. zánik nepopulárních plemen psů také nikoho netrápí, protože nejde o původní živočišné druhy.
Zajímá-li vás vyhynutí živočišných druhů, pak nezapomínejte na stovky volně žijících druhů, které dnes vymírají v místech, kde se pěstuje krmivo pro hospodářská zvířata (tedy jihoamerické pralesy a savany, které ustupují lánům s krmnou sójou a kukuřicí).
Co vám dává právo zabíjet rostliny? Taky jde o živé organismy!
Zvířata neodmítáme zabíjet z filozofické pozice nedotknutelnosti živých organismů, ale ze snahy o minimalizaci utrpení (ač úplně se mu nikdy nevyhneme).
Rostliny taky cítí bolest, takže není třeba nic řešit. Jaký je rozdíl mezi konzumací rostlinny a zvířete?
1) Utrpení zvířete a rostliny jsou nesouměřitelné: Jistá elementární úroveň vnímavosti rostlin není argumentem pro ignorování prokázané úrovni bolesti, strachu a dalších emocí a kognitivních schopností na úrovni dvou až tříletých dětí, které nalézáme u tzv. hospodářských zvířat. Člověk a např. prase mají společnou centrální nervovou soustavu a spoustu dalších orgánů, ale i mentálních procesů, které lze jen těžko rozeznat od lidského, takže jsou si mnohem podobnější než třeba myš a pampeliška.
Můžete si představit i názorný příklad, že k vám přijdu na návštěvu a utrhnu si na vašem záhonku kopretinu. Pak přistoupím k vašemu psovi a uříznu mu hlavu. Vážně nebudete vidět rozdíl? V jakém případě zavoláte policii?
2) Ne-vegani zabijí rostlin několikanásobně více!: A pokud jde o ušetření života rostlin, pak je nejlepší být vegany - ti jich zabijí totiž mnohem méně než masojedi. Je to kvůli nutnosti dodat hospodářským zvířatům velké množství krmiv (sója, kukuřice a další obiloviny). Na kilogram hovězího masa tak připadá alespoň 7 kg obilovin.
Ale kam až by to vedlo? Bude trestné na záhoně zabít žížalu? A co krysy?
Pořád platí, že veganům jde zejména o minimalizaci utrpení a o to, abychom si uvědomovali důsledky svých činů a netýrali zvířata pro zábavu nebo chuť. Stále cítíme rozdíl mezi tím, zdali bylo zvíře zabito neúmyslně (žížala v záhoně) nebo pro zbytečné lidské choutky (žížala jako návnada).
Kdyby se všichni stali vegetariány, nebylo by dost místa na pěstování tolika rostlin na jejich uživení
Je třeba si uvědomit, kolik proteinu se musí dodat zvířeti během jeho života, než je zabito. Z 11 kg proteinu, které zkrmí např. tele, zůstane pro člověka jen půl kilogramu živočišného proteinu - čili získáme zpět méně než 5% toho, co jsme vložili.
Dále máme dejme tomu 1 akr půdy: pokud jej použijeme k pěstování rostlin s vysokým obsahem proteinu (hrách, fazole), získáme 150-200kg proteinu. Nebo jej použijeme na pěstování plodin, jimiž budeme krmit jateční zvířata, která potom sníme. V tom případě získáme 20-50 kg proteinů. Nejíst živočišné produkty by tedy vlastně ušetřilo obrovské množství půdy a mohli bychom nakrmit i spoustu hladovějících lidí.
Je čistě rostlinná produkce udržitelná?
Oproti živočišné produkci je na zdroje i půdu mnohem méně náročná. Lidská populace roste každoročně zhruba o 1,2 %,35 zatímco počty hospodářských zvířat rostou o asi 2,4 % ročně36. Chov těchto zvířat již dnes využívá tři čtvrtiny světové zemědělské půdy.37 Na krmení hospodářských zvířat se používá třetina obilnin36 a do roku 2050 může toto množství vzrůst ještě zhruba o polovinu.38 Dnes je navíc obilí, které hospodářská zvířata konzumují, obohacováno olejninami, především krmnou sójou, kvůli které šokujícím tempem mizí jihoamerické lesy a savany.39 40
Může se to zdát neintuitivní, ale pokud bychom konzumovali místo masa sóju, pokleslo by kácení přirozené vegetace při získání stejného množství bílkovin o 94 %. Získávání bílkovin z kuřecího masa vyžaduje třikrát více půdy než získávání bílkovin ze sójových bobů, u vepřového masa je prostorová náročnost větší devětkrát a u hovězího dokonce dvaatřicetkrát.41
35) United Nations. Department of Economic and Social Affairs 2015. World Population Prospects. The 2015 Revision: Key Findings and Advance Tables. Dostupné z: http://esa.un.org/unpd/wpp/publications/files/key_findings_wpp_2015.pdf
36) Alexandratos N, Bruinsma J 2012. World agriculture: towards 2030/2050: the 2012 revision. ESA Working Paper 12-03. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) . Dostupné z: http://www.fao.org/docrep/016/ap106e/ap106e.pdf
37) Steinfeld H, Gerber P, Wassenaar T, et al. 2006. Livestock’s long shadow: environmental issues and options. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) Dostupné z: ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e00.pdf
38) Pradhan P, Lüdeke MKB, Russer DE, Kropp JP 2013. Embodied crop calories in animal products. ERL 8 (4):1-10. Dostupné z: http://stacks.iop.org/ERL/8/044044
39) Mulder S, Svingen C, Lynch K 2014. Soy Report Card. Assessing the use of ersponsible soy for animal feed in Europe. Gland, Switzerland: World Wide Fund For Nature. Dostupné z: http://www.wwf.se/source.php/1568593/sojarapporten-2014.pdf
40) Hnutí Duha 2010. Vliv Společné zemědělské politiky na expanzi sóji v Jižní Americe. Dostupné z: https://www.hnutiduha.cz/publikace/vliv-spolecne-zemedelske-politiky-na-expanzi-soji-v-latinske-americe
41) Machovina B, Feeley KJ, Ripple WJ 2015. Biodiversity conservation: The key is reducing meat consumption. Sci Total Environ. 536: 419-31. Dostupné z: https://www-sciencedirect-com.ezproxy.is.cuni.cz/science/article/pii/S0048969715303697
Kvůli vaší sóje se kácí deštné pralesy v Jižní Americe
Je to přesně naopak. Jedná se o krmnou sóju, takže ve skutečnosti jsou to severoamerické a evropské velkochovy, které drancují deštné pralesy a způsobují další nevratné škody. Celá zpráva ke stažení zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/vliv-spolecne-zemedelske-politiky-na-expanzi-soji-v-latinske-americe
Podívat se můžete i na tento odkaz, kde je problém zjednodušeně a přehledně popsán: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=639451 nebo tento http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odvracena-strana-masa-soja-na-maso-z-eu-doplaci-jizni-amerika
Sójové výrobky na našem trhu (např. tofu, tempeh, soj. mléka aj.) jsou velmi často v bio kvalitě a mají certifikát původu. Nejčastěji pochází ze Slovenska, Německa a Kanady. Není však ani problém nakupovat výrobky bez sóji (např. v případě alergie) - např. seitan, robi maso, ovesné, mandlové, rýžové mléko aj.
Zelenina potřebuje vodu, ve vyspělém světě pitnou, a to je též mrhání.
Produkce živočišných potravin spotřebuje mnohem více vody než produkce těch rostlinných, produkuje velké množství skleníkových plynů, znečišťuje životní prostředí a navíc se kvůli velkochovům např. dováží krmná sója z jižní Ameriky, kde kvůli ní mizí pralesy. Např. produkce 1kg brambor vyžaduje 50x méně vody než 1kg hovězího - více info v angličtině zde.
Dovozem zeleniny v prosinci kamionem ze Sicílie moc planetu nespasíte!
Krmiva pro hospodářská zvířata v našich velkochovech cestují půl planety (krmná sója pochází z Jižní Ameriky, kde kvůli jejímu pěstování zmírají původní ekosystémy).
Pokud se podíváte na potravinovou pyramidu veg a konvenčních strávníků, doporučené dávky zeleniny se pro obě skupiny neliší. Rozdíl je až ve vyšších "patrech", kdy vegetariáni místo masa konzumují více jídel z luštěnin a obilovin - což mohou hravě pokrýt u nás pěstované produkty. Vegan do sebe tedy nemusí cpát žádné hory zeleniny, jak si někteří možná představují.
V každém případě je žádoucí, aby se každý vegan i ne-vegan snažil konzumovat potraviny domácí nebo dovážené z menší dálky. Spočítáte-li si svou ekostopu, zjistíte, že daleko více záleží, zda je potravina živočišného původu, než zda je dovážená z daleka. http://www.hraozemi.cz/files/File/letak_web.pdf
A co ropa a výrobky z ní? Při její těžbě také umírají zvířata, pokrytci!
V rámci živočišné produkce se ročně zabije přes 60 miliard suchozemských zvířat, jejich chovy emitují více skleníkových plynů než celosvětová doprava a potraviny živočišného původu jsou až desetkrát náročnější na spotřebu vody. Živočišná produkce je také mnohem více prostorově náročná, což vychází z nutnosti zajistit velkému počtu zvířat ve velkochovech dostatek krmiva, které se k nám dováží nejčastěji z Argentiny a Brazílie, kde pěstování krmné sóji a kukuřice způsobuje nevratné škody na jihoamerických pralesích a savanách.
Jistě, že žádný člověk v moderní společnosti se nevyhne negativním následkům svého jednání, pokud nežije na samotě bez elektřiny, ale pokud i takový člověk chce udělat něco pro své životní prostředí, omezení konzumace živočišných produktů je jedním z nejdůležitějších kroků a neudělat nic, protože problémů je příliš mnoho, považuji za alibismus. Něco totiž udělat můžeme a vzhledem k závažnosti ekologických škod zřejmě brzy dokonce budeme muset, jak píší v posledních letech varovné zprávy (nejen) OSN. Podrobné info o závažnosti dopadů si v angličtině můžete přečíst v tomto článku z Washington Post.
PRAKTICKÉ
Čím budete hnojit tu svoji zeleninu bez exkrementů živočichů?
Existují i rostlinná hnojiva a mnoho veganských farem po celém světě jsou důkazem, že se lze bez živočišných hnojiv obejít viz např. video https://youtu.be/ZjgdxO7DCEY?t=12m34s. Existují weby, které sdružují lidi, kteří farmaří a hnojí bez živočišných produktů: http://www.stockfreeorganic.net nebo http://www.goveganic.net. Jak si vyrobit hnojivo podomácku se můžete dozvědět v tomto českém článku: http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/rostlinne-vyluhy-a-jichy-skvele-hnojivo-z-plevele/
To, že se člověk stane veganem, stejně nic nezmění
1) Příklady táhnou: Vegan (byť pasivně) ovlivňuje své okolí. Lidé, kteří o veg(etari)anství neuvažovali, ač k němu měli myšlenkově blízko, nebo uvažovali, ale báli se, jak to bude skutečně fungovat, mohou uvidět ve známém názorný příklad toho, že to není žádný problém. Osobní předání know-how je nejpříjemnější cesta, jak se něco naučit.
2) I kdyby se tím „nic“ nezměnilo: Člověk by měl vždy jednat podle svého přesvědčení a nejlepšího vědomí a svědomí. Měl by přemýšlet o možných důsledcích svých činů a nést za ně odpovědnost. Pokud vidíme, že ostatní dělají něco špatného, z hlediska osobní morálky nás to neospravedlňuje dělat totéž. Např. i když většina společnosti třídit odpad nebude, já nějaký ten plast a papír do kontejneru odnesu, jelikož si nepřeji, aby byla země zahlcena odpadky a nechci za to nést odpovědnost. A stejně tak to je se zabíjením zvířat – jestliže je to člověku proti mysli, neměl by být přímou příčinou (odběratelem, sponzorem) tohoto zabíjení, byť by byl ve společnosti jedním z mála.
Většině lidí zabíjení zvířat nevadí - respektujte názor většiny a citově nevydírejte.
Pokud je nějaký názor neinformovaný a zakonzervovaný, není důvod ho trochu nepopíchnout k přemýšlení. Pro zdravý morální vývoj společnosti je třeba tzv. pozitivních "deviantů", kteří upozorní na léta tolerovanou nespravedlnost páchanou na těch, kteří se nemohou bránit. Pokud by se lidstvo vždy řídilo podle toho, co vyhovuje většině, sotva bychom dnes měli práva žen či etnických menšin.
Je to každého věc, jak se stravuje.
I když bude nějaký nekuřák v menšině, stejně bude chtít po kuřácích, aby v jeho přítomnosti nekouřili, protože jde i o jeho zdraví. Takže pokud člověk díky svému dobrovolnému rozhodnutí kromě sebe ubližuje i tisícům dalších bytostí, měl by se připravit, že bude muset čelit tomu, co nazýváte "citové vyděračství" ze strany těch, kteří s těmito bytostmi soucítí a chce jim pomoci. Stravování je soukromou věcí každého pouze do té míry, kdy nezasahuje do života a svobody jiných tvorů. Pak to už není pouze věcí jeho samého, ale i těch živých tvorů.
Maso je dobré
1) Stojí chuť za to?: To, že nějaké cítící bytosti odepřeme svobodu a život má ospravedlnit něco tak přízemního jako je chuť?
2) I maso se dochucuje rostlinnými produkty: Rostlinná strava nabízí velké množství nejrůznějších chutí, které spolehlivě uspokojí i toho nejnáročnějšího gurmána. Je dobré si též uvědomit, že hodně druhů masa nám chutná zejména proto, že je ochuceno rostlinnými prostředky – česnek, kmín, balzamikový ocet, pepř, sůl, chilli... a teprve zabalené v množství rostlinných surovin chutná dobře. Kulturně jsme si zvykli obalovat do těchto surovin právě maso, ale tato hmota je velice snadno nahraditelná jinou bílkovinnou strukturou, která je po tradiční úpravě chutná, ale je i stejně výživná (tofu, tempeh, seitan, robi aj.). Tipy, jak získat masovou chuť (tzv. umami) z rostlinných surovin, najdete v článku http://soucitne.cz/pata-chut-umami-tajemstvi-veganskych-dobrot-pro-masojedy A nebaví-li vás vařit, zajděte si ochutnat něco z rostlinného masa do restaurace Loving Hut a pak mi dejte vědět.
Proč vegani jedí jídlo, které připomíná maso?
Vegani maso nejedí z etických důvodů, ne proto, že by jim nechutnalo (ač mnohým nechutná). Ano, některým veganům se stýská po chuti masa, ale etické důvody pro veganství jsou pro ně důležitější a tak ho nejedí. Vzhledem k tomu, že masová kultura je všudypřítomná a je do nás tvrdě tlačena už od dětství, není vůbec zvláštní, že si někteří vegani chtějí dopřát "chuti masa" (obdobně třeba čeští ateisté vyznávají křesťanské svátky). Proto se i mnohé veganské produkty snaží napodobit vzhled a chuť těch živočišných - aby vegané mohli jíst/pít, na co jsou zvyklí, ale bez způsobování krutosti na zvířatech.
Jsme nejmocnější, vydobyli jsme si toto postavení, proto na to máme právo!
To, že máme prostředky k tomu vykořisťovat jinou skupinu živočichů, nám přeci nedává právo takto jednat. Nebo má snad muž právo bít ženu, když je fyzicky silnější? Nebo bylo morálně v pořádku vybít původní obyvatele Ameriky, když měli slabší zbraně než Evropani? Být nejmocnější znamená v první řadě velkou zodpovědnost. V našich rukách je tak totiž osud nejen náš, ale i nepřeberného množství dalších živočichů.
To si vážně myslíš, že kvůli tomu, že ses ty stala vegankou, se přestanou zabíjet zvířata na jatkách? To jsi teda naivní.
Německý filosof a etický teoretik Kant k těmto úvahám hezky formuloval kategorický imperativ "jednej tak, aby se maxima tvého jednání mohla stát všeobecně platnou normou". Jinými slovy „jednej tak, jako bys byl vzorem pro chování ostatních“.
Ne, nejsem naivní, abych si myslela, že se kvůli mé snížené spotřebě živočišných produktů přestanou rázem zabíjet zvířata na jatkách. Ale je mi proti srsti provádět něco, co je v rozporu s mým hodnotovým systémem, jen kvůli tomu, že „se to tak dělá“. Snažím se být zodpovědný spotřebitel, který se rozhoduje podle svých hodnot a přesvědčení a ne podle většinových zvyků. Navíc každá změna začíná rozhodnutím jednotlivce a každý dav je z takových jednotlivců složený. Jak řekl Gándhí: "Buď změnou, jakou chceš vidět".
Některá zvířata jsou prostě na jídlo
Dřív si lidé taky mysleli, že černoši jsou prostě od toho, aby byli otroky, a ženy od toho, aby rodily děti a vařily jídlo. Prostě věc zažité tradice. To, že jsme některá zvířata uměle označili jako „hospodářská“, je nijak fakticky neodlišuje od těch ostatních. Pes, kterého mám doma, necítí bolest jinak, než prase, které je ve velkochovu. Psy milujeme a prasata jíme, protože to tak máme kulturně zažité. Přitom právě prase patří k jedněm z nejinteligentnějších zvířat (viz článek http://soucitne.cz/inteligence-prasat-je-srovnatelna-s-inteligenci-slonu-delfinu)
Veganům chybí přirozený zdroj vitamínu B12
Vegani, kteří nekonzumují mléko a vejce, by si měli hlídat vitamín B12 (je však snadné jej získávat z obohacených výrobků jako jsou rostlinná mléka či cereálie - nebo doplňků stravy).
Potřebu tohoto vitaminu mají i býložravci podobní člověku (gorily). Ti jej berou z bakterií žijících v půdě, hmyzu a vlastních exkrementů. Civilizované návyky, mytí zeleniny (kvůli postřikům ani nemáme na výběr) a hygiena nás o vitamín B12 sice připravily, ale stále mi připadá přirozenější jeho doplnění dostupnými prostředky než jíst vlastní exkrementy (jako gorily) nebo uměle vyšlechtěné a chemickými látkami nadopované tvory.
Je také nutné podotknout, že maso hospodářských zvířat, která jsou většinou krmena podobnými lidmi vytvořenými doplňky B12 (krom mnoha dalších), je stejně „nepřirozený“ zdroj tohoto vitamínu, jako suplementy samotné.
Nechci do sebe cpát nějaké umělotiny, abych měl všechny živiny, radši si dám flák masa!
Nejde o žádné "umělotiny", ale o jediný vitamin B12, který se vyrábí z bakteriálních kultur. Stejný vitamín B12 (nebo jeho prekurzor kobalt) je přidáván do krmiva až 90 % hospodářských zvířat, která nemají šanci ho přirozeně získat, a z jejich masa ho pak získává konzument. Jinými slovy získávají vegani B12 stejně jako ne-vegani, jen nezneužívají zvířata jako mezičlánky.
Týrání zvířat je špatné, ale můžeme jíst maso z biochovů
Ano, ve srovnání s velkochovy jsou biochovy opravdu daleko lepší (je tam např. zakazováno uřezávání zobáků nebo kastrace bez umrtvení), ale většina "bio" zvířat skončí na běžných jatkách. V celkové dnešní spotřebě mají biovýrobky zastoupení pouhých 0,7%. I lidé, kteří si třeba občas koupí "biokuře" nebo "biosýr", si ve většině případů (např. v jídelnách a restauracích) kupují produkty z velkochovů. Otázkou je, zda by bylo možné bio welfare standardy dodržet i v případě, že by spotřeba biopotravin stoupla třeba na 60%. Při současné míře konzumace živočišných produktů by nebylo dostatek ploch k výběhu tolika zvířat a musela by zase nastoupit nějaká forma intenzifikace.
Pokud chcete jít cestou welfare a nevadí vám zabíjení zvířat, je to možné, ale je třeba snížit spotřebu živočišných produktů (např. maso 1x týdně, jako tomu ostatně bylo až donedávna v historii naší civilizace) - jinak tu enormní touhu po živočišných produktech exponenciálně rostoucí lidské populace nic jiného než velkochovy nepokryjí.
Veganství si vymysleli měšťáci, co neví, jak vypadá skutečný kontakt s přírodou. Jsou to jenom rozmazlenci, co neví, co roupama a zvíře neviděli ani z vlaku
Veganství bezpochyby patří k postmaterialistickým hodnotám a stejně jako další hnutí proti útlaku se šíří hlavně ve velkoměstech a ve společnosti nadbytku. Pakliže člověk sám strádá, pak nemá jednoduše energii zabývat se utrpením druhého. Navíc jsou lidé na vesnici více sociálně formováni, aby zvířata vnímali jako jídlo. Pokud však jde o to, zda v supermarketu sáhne pro kravské či ovesné mléko, má prostor (a snad i morální povinnost) si dát na své volbě záležet. Nenazvala bych to rozmazleností, ale civilizovaností. Jenom ještě upozorním na to, že ve veganském hnutí v Praze je mnoho lidí z venkova, kteří se běžně potýkali se zabijačkami a podobnými lahůdkami.
Jakým právem nemají děti veganských rodičů na výběr, co budou jíst?
Mají možnost volby stejně jako každé jiné dítě. Když se dítě narodí karnistickým rodičům, je mu obvykle servírováno maso, dokud se není schopno samo rozhodovat. Když se dítě narodí veganským rodičům, je mu obvykle servírována veganská strava, dokud se není schopno samo rozhodovat. Když někdo nedává dítěti na výběr ani ve chvíli, kdy už je schopno samostatného uvažování, pak je někde chyba (to se týká obou "táborů").
Když se přestanou zabíjet zvířata, spousta lidí příjde o zaměstnání!
…a kdyby na světě přestalo existovat násilné chování, tak by zanikly všechny instituce, které se věnují sociálním deviacím. To ale neznamená, že násilné chování je správné. Navíc veganské spotřebitelství nabízí spoustu nových příležitostí od pěstování cizrny po šití kabelek z konopných vláken. Podnikatel, který nyní zavede nový veganský produkt, jistě neprodělá, protože existuje čím dál tím větší skupina lidí, která veganské výrobky ať z etických nebo zdravotních důvodů vyhledává (na tom funguje třeba projekt http://pizzavegana.cz).
Proč jsi vegetarián/vegan?
Zde si každý samozřejmě musí dosadit své vlastní důvody. Já říkávám, že jsem vegan, protože mi nepřipadá spravedlivé zabíjet citlivé bytosti, když to dělat nemusíme, protože živočišná výroba příliš zatěžuje životní prostředí a protože je vyvážené veganské stravování nejen bezpečné, ale i zdraví prospěšné a velmi chutné. (Tereza Vandrovcová)
A já říkám, že jsem vegan, protože jednoduše neexistuje pádný argument, proč bych jím být neměl. (Jan Beran)
Proč vám nestačí vegetariánství?
Protože i produkce vajec a mléka vyžaduje zabíjení zvířat. Ve vaječném průmyslu jsou kohoutci ihned po narození usmrcováni (za živa v mlýnku nebo v plynové komoře), protože nesnáší vejce. Slepičky po roce, kdy jsou vyčerpány z nadměrného snášení a sníží se jim produkce. V mléčném průmyslu jsou telata těsně po narození odebírána matce a jsou buď po pár týdnech zabita jako telecí maso (býčci), nebo je čeká stejný osud jako matku (každoroční oplodnění, porod, dojení po dobu cca 4 let a pak jatka) - ač normálně by se dožila třeba 18 let.
Autoři: Tereza Vandrovcová a Jan Beran, Foto: Gerd Altmann from Pixabay
Na závěr trochu tematického humoru
