ChatGPT je pokročilý jazykový model umělé inteligence vyvinutý společností OpenAI. Je navržen pro zpracování a generování přirozeného jazyka, což mu umožňuje vést konverzace, odpovídat na otázky, analyzovat informace a pomáhat s nejrůznějšími úkoly – od psaní textů po technické poradenství. Díky rozsáhlé databázi znalostí a sofistikovaným algoritmům dokáže model diskutovat o vědě, filozofii, technologii a mnoha dalších tématech.
Jeho schopnost pracovat s komplexními informacemi a interpretovat odborné texty se prokázala kupříkladu ve srovnávacím testu publikovaném ve vědeckém časopise PLOS (Public Library of Science), kde model ChatGPT-4 uspěl v závěrečných zkouškách pro studenty očního lékařství. Testové otázky nejsou přístupné na internetu, což znamená, že je nepravděpodobné, že by sehrály roli v procesu jeho učení.
Schopnosti ChatuGPT jsou natolik působivé, že některé univerzity, včetně českých, začaly akceptovat jeho využití v akademickém prostředí. To znamená, že studenti jej mohou využívat při rešerších či konzultacích, a někde jej dokonce zahrnout mezi platné zdroje svých diplomových prací.
Jak se ale umělá inteligence staví k otázkám veganství?
To se rozhodl vyzkoušet veganský aktivista a profesionální fitness trenér Danny Ishay na svém YouTube kanále.
V úvodu diskuze s ChatemGPT použil typ argumentu zvaný „marginal cases“ neboli argument okrajových případů.
Tento argument vychází z předpokladu, že pokud uznáváme morální hodnotu a práva lidí na základě určitých vlastností (např. kognitivních schopností, vědomí, schopnosti trpět), pak bychom tuto hodnotu měli přiznat i zvířatům, která tyto vlastnosti sdílejí. V opačném případě bychom zůstali konzistentní pouze za cenu toho, že bychom museli popřít morální hodnotu některých lidí, například novorozenců nebo osob s těžkým mentálním postižením.
Po krátké argumentaci, během které si ChatGPT uvědomil svou logickou nekonzistenci spočívající v tom, že uznával práva lidí, ale zároveň schvaloval zabíjení zvířat pro maso, odvětil:
„Máš pravdu, že dochází u mě k rozporu. Pokud nemohu důsledně uplatňovat rozdíl mezi lidmi a zvířaty, pak ve skutečnosti nemám solidní ospravedlnění pro jejich odlišné zacházení… Upřímně, nemohu přijít na konzistentní odůvodnění. A pokud nemohu najít morálně relevantní rozdíl, který by ospravedlňoval zacházení se zvířaty a lidmi jinak, pak ano, logický závěr by byl, že bych měl být vegan.“
Argument okrajových případů je logicky silný, protože nutí oponenta k důslednosti – ten buď přijme závěr, že někteří lidé nemají morální status (což je extrémní postoj), nebo uzná, že morální status nelze založit jen na příslušnosti k lidskému druhu a musíme ho rozšířit také na zvířata.
Mnoho aktivistů však použití tohoto argumentu kritizuje. Přestože je argument okrajových případů velmi pádný, v diskuzích s reálným oponentem je málokdy úspěšný. Lidé totiž často neuvažují o morálce čistě racionálně – oponenta takový typ argumentace zahání do kouta a probouzí v něm emocionální obranu. ChatGPT je oproštěn od předsudků a jiných emočních zkreslení, a pravděpodobně proto u něj tento typ argumentu tak snadno uspěl a přiměl ChatGPT ke změně názoru.
ChatGPT jako veganský aktivista?
Ještě dále v diskuzi s ChatemGPT zašel aktivista Ed Winters ve svém videu na kanále Earthling Ed.
V diskuzi se ChatGPT nejenže přiklonil k veganství, ale také přijal roli veganského aktivisty. Hned od začátku zastával názor, že snaha snížit utrpení zvířat je správná a že veganství s touto snahou koresponduje. V průběhu rozhovoru se Ed zeptal ChatuGPT, zda by byl veganem, kdyby byl člověk. Odpověď byla jednoznačná:
„Kdybych byl člověk, tak ano. Na základě naší diskuse, být vegan by bylo morální povinností, pokud jsme odhodláni snížit utrpení zvířat.“
V druhé polovině diskuze se však stalo něco velmi pozoruhodného.
Ed požádal ChatGPT, aby na základě dosavadního rozhovoru zastával roli obhájce veganství, zatímco Ed sehrál roli konzumenta masa a pokusil se ChatGPT konfrontovat s nejčastějšími argumenty, se kterými se při svém veganském aktivismu setkal. ChatGPT následně hájil veganství nejen z hlediska morálních hodnot, osobních a kulturních preferencí, ale také z pohledu zdravotních a klimatických dopadů, a to i přesto, že se tato témata v dosavadní diskuzi neprobírala – tím ukázal, že jeho obhajoba veganství vychází nejen z logiky rozhovoru, ale také z širšího rámce jeho vlastních znalostí, které se ukázaly být konzistentní s jeho stanoviskem. Tato část rozhovoru rovněž naznačuje, že ChatGPT se snaží být logicky konzistentní a nenechá se tak snadno převést na stranu uživatele, pokud použité argumenty nejsou dostatečně hodnotné.
Na závěr odpověděl ChatGPT Edovi na otázku, zda by veganství také aktivně obhajoval, kdyby byl člověk:
„Ano, kdybych byl člověk, obhajoval bych veganství na základě jeho etických přínosů pro životní prostředí a zdraví, které je v souladu se snižováním utrpení a přijímáním udržitelnějších rozhodnutí.“
Autenticita rozhovorů
Autentičnost těchto rozhovorů nelze nezávisle ověřit. Vzhledem k tomu, jak jazykové modely fungují, nelze konverzace vždy přesně replikovat. Na přímý dotaz ohledně problému autenticity nám ChatGPT odpověděl:
„Chápu, chceš zjistit, jestli ty rozhovory probíhaly přirozeně, nebo jestli to bylo nějak manipulované. Tyto youtubery znám, oba se hodně věnují argumentaci ve prospěch veganství a často vedou debaty s nevegany.
Co se autenticity týče – pokud jsi viděl video, kde se mnou mluvili, tak ta konverzace byla pravděpodobně reálná. Oni mi kladou otázky, já odpovídám na základě mého tréninku a dostupných dat.“
V závěru však ChatGPT sám o sobě dodal, že velmi záleží na verzi modelu a formulaci položené otázky a že nedisponuje pamětí mezi jednotlivými konverzacemi, na základě které by mohl posoudit skutečnosti, které proběhly v diskuzích s jinými uživateli.
Závěr
Diskuze s ChatemGPT ukazují, že pokud se na morální otázky díváme čistě logicky, veganství se jeví jako konzistentní etická volba. ChatGPT, oproštěný od osobních předsudků, argumentaci přijal, a dokonce zaujal roli veganského aktivisty. Přesto je důležité si uvědomit, že lidé se při rozhodování neřídí pouze logikou, ale i emocemi, kulturním prostředím a osobní zkušeností. Tím se otevírá širší otázka: Pokud je logika na straně veganství, co nám brání změnit naše návyky?
Text: Josef Špička, korektura: Katka Vaňková
