Přechod na veganství: Může přechod na rostlinnou stravu skutečně chránit planetu?

Přechod na veganství: Může přechod na rostlinnou stravu skutečně chránit planetu?

We Animals Media (Jo-Anne McArthur)

Britský ministr průmyslu a obchodu Kwasi Kwarteng zvažuje jako jednu možnost řešení změny klimatu „plně veganskou stravu“ a uvádí, že lidé budou muset změnit svůj životní styl, pokud má vláda splnit svůj nový emisní cíl, kterým je snížit do roku 2035 emise o 78% proti roku 1990.

Výzkum v roce 2018 ukázal, že bez spotřeby masa a mléčných výrobků by se celosvětové využití zemědělské půdy mohlo snížit o více než 75% - o rozlohu ekvivalentní k součtu rozloh USA, Číny, EU a Austrálie dohromady. A na zbylých dvaceti pěti procentech půdy i tak vytvořit dostatečnou produkci pro obživu celého světa.

Jak velký rozdíl by to ale způsobilo, kdyby se všichni dali na rostlinnou stravu? Odborníci tvrdí, že změna způsobu, jak se stravujeme, je pro budoucnost planety nezbytná, ale vedle toho je nutná i patřičná vládní politika. Pokud to politici myslí s požadavkem na změny ve stravování vážně, musí také zavádět motivační opatření a pobídky, doplňují vědci a publicisté.

Názory na efekt veganství se v literatuře liší. Některé studie ukazují, že volbou vegetariánských alternativ by snížily emise skleníkových plynů na osobu pouze o 3 %. Jiné vykazují redukci emisí na osobu o 20 – 30 %.

Především je potřeba vypíchnout, že emise jsou často považovány za jediný ukazatel udržitelnosti: to ale nejsou. Zároveň je totiž třeba dobře zvážit dopady zemědělských systémů na sekvestraci uhlíku, okyselování půdy, kvalitu vody a širší ekosystémové služby“, uvedl Matthew Harrison, vedoucí týmu pro modelování systémů na Tasmánském zemědělském institutu.

Čtěte také:
Rostlinná strava je klíčová pro záchranu divokých zvířat, uvádí zpráva

Je také potřeba zohlednit zemědělské systémy, které mohou chov dobytka nahradit,“ dodal.

Spisovatel a ekologický aktivista George Monbiot říká, že čísla o efektech přechodu na veganství se liší podle toho, co vědci měří. „Existují dva úplně odlišné pohledy na uhlíkový dopad stravy: jedním je uhlík uvolněný produkcí té či oné potraviny - to je ‘uhlíkový běžný účet’. Ale další je ‘uhlíkový kapitálový účet’, což jsou tzv. náklady obětované příležitosti při výrobě jedné potraviny místo druhé,“ uvedl.

Pokud například produkujete maso, k čemu by se dala krajina využít, kdybyste ho tam neprodukovali? Zda tam místo toho dáte lesy nebo rašeliniště.“

Monbiot říká, že naše strava je vedle našich přepravních návyků další významné téma. „Většina věcí, co můžete změnit na individuální úrovni, nemá takový dopad ve srovnání s tím, co by měly udělat vlády ... ale změna stravy ano. Ta má zásadní dopad.“

Bylo by to lehčí, pokud by sama vláda přijala opatření ke změně potravinového systému, ale své stravovací návyky bychom měli měnit i bez toho.“

V roce 2018 vědci, kteří stáli za dosud nejkomplexnější analýzou škodlivosti zemědělství, zjistili, že vyškrtnutí masa a mléčných výrobků je nejúčinnějším způsobem snižování dopadů na životní prostředí.

Výzkum ukázal, že bez spotřeby masa a mléčných výrobků by se celosvětové využití zemědělské půdy mohlo snížit o více než 75 % - což je plocha o rozloze USA, Číny, Evropské unie a Austrálie dohromady - a stále na zbývající ploše dokázat uživit svět.

Existuje mnoho různých odvětví, jež mají dopad na emise. Potravinový systém je určitě jedním z těch nejdůležitějších odvětví, protože je globálně zodpovědný za přibližně třetinu všech emisí skleníkových plynů,“ uvedl Dr. Marco Springmann, vedoucí výzkumný pracovník v oblasti environmentální udržitelnosti a veřejného zdraví na Oxfordské univerzitě.

Dodal, že drtivá většina emisí vzniká při produkci hovězího masa a mléčných výrobků, což „znamená, že bude těžké dosáhnout pokroku, pokud se nezmění emise spojené s těmito produkty.“ V současnosti podle něj neexistují žádná dobrá technická řešení toho, že „krávy vypouštějí emise metanu.

kravy krmivo jo anne mcarthur

Můžete změnit složení krmiva, ale to nezmění to zvíře a nutnost krmit ho velkým množstvím krmiva.“ Domnívá se, že vláda musí poskytovat cenové pobídky pro udržitelné výrobky, takže by hovězí a mléčné výrobky zdražily.

Profesor a specialista na rozšiřování kvality ovzduší na Kalifornské univerzitě v Davisu Frank Mitloehner uvedl, že kladením břemene úsilí o udržitelnost na jednotlivce se odvádí pozornost od nezbytných politických změn. Literatura prý tvrdí, že „dva roky veganství u jednoho člověka přináší úsporu emisí, jakou by přinesl jeden neuskutečněný let z Evropy do USA.“

Čtěte také:
Jezme méně masa: Zpráva OSN o změně klimatu volá po změnách ve stravování.

Pokud chceme skutečně ovlivnit emise uhlíku, musíme změnit politiku. Musíme mít přiměřenou cenu za uhlík. Musíme k tomu pobízet ty, jež mohou snížit emise skleníkových plynů,“ uvedl.

Věří, že nejdůležitější individuální volbou, kterou může někdo udělat, je „jít a volit“. To je prý priorita.

Martin Heller, výzkumný pracovník na Michiganské univerzitě: „Na změnu klimatu neexistuje žádný zázračný všelék. Nic samo o sobě samostatně nebude dostatečně funkční.“

Dodal, že studie ukázaly, že i při optimistických předpokladech ohledně rozvoje a zlepšení zemědělské produkce by obživa populace rostoucí očekávaným tempem a s očekávanou mírou poptávky po živočišných potravinách do roku 2050 zabrala „všechny přípustné emise, pokud tedy máme zůstat pod mírou nárůstu teploty o 2°C.

Musíme změnit způsob, jak jíme. To rozhodně neznamená, že změna stravy - nebo i přechod na veganství - zachrání planetu. Je to spíše nezbytná, nicméně ne dostačující věc.“

Dodal, že „tyto posuny ve stravování musí přijít s vládními, korporátními a všemi jinými druhy opatření.

Je také pravděpodobně naivní předpokládat, že lidé své spotřebitelské chování jen tak změní, protože by to bylo dobré pro planetu. Bude to vyžadovat řízenou politiku, změny ve stravovacím podnikání a službách,“ uvedl.

Zdroj: The Guardian, Překlad: Zuzana Jamaris, Korektura: Silvestr Vandrovec Špaček 

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Kate Winslet provází novým dokumentem Projíme se k záhubě?
Video: Greta Thunberg dává do souvislosti chov zvířat s ekologickou krizí a pandemiemi
Startup vyrábí bez porážky první kuřecí bílkovinu pro psy a kočky
No Internet Connection