Jezme méně masa: Zpráva OSN o změně klimatu volá po změnách ve stravování.

Jezme méně masa: Zpráva OSN o změně klimatu volá po změnách ve stravování.

Zpráva zaměřená na využívání půdy a zemědělství přichází právě v době, kdy dále narůstá míra odlesňování v Amazonii.

Pokud nedojde k drastickým změnám ve způsobu využívání půdy, zemědělství a lidských stravovacích návycích, budou snahy o potlačení emisí skleníkových plynů a následků globálního oteplování značně nedostačující,” varují ve své zprávě přední vědci pověření Organizací spojených národů.

Zvláštní zpráva vypovídající o klimatických změnách, publikovaná Mezivládním panelem pro změny klimatu (dále IPCC, Intergovernmental Panel on Climate Change), uvádí rostlinnou stravu jako hlavní možnost, jak zmírnit klimatické změny a zároveň se jim přizpůsobit, dále zahrnuje strategická doporučení ke snížení konzumace masa směřovaná k vládním orgánům.

8. srpna zveřejnil IPCC shrnutí této zprávy, navržené tak, aby dodalo informace potřebné pro nadcházející jednání o problematice klimatu, která přijdou spolu s nárůstem závažnosti globální klimatické krize. Na sestavení této zprávy pracovalo více než 100 odborníků, z nich přibližně polovina pochází z rozvojových zemí.

Nechceme lidem diktovat, co mají jíst,“ říká Hans-Otto Pörtner, ekolog z IPCC, který spolupředsedá pracovní skupině zabývající se následky, adaptací a zranitelností klimatu. „Ale bylo by vskutku prospěšné nejen pro klima, ale také pro lidské zdraví, kdyby lidé z bohatých zemí konzumovali méně masa a přišly vhodné podněty ze stran vedení států, aby snížení konzumace masa mohlo být docíleno.

Problematika odlesňování

Výzkumníci mimo jiné zdůrazňují důležitost této zprávy pro tropické deštné pralesy s hromadícími se obavami ohledně rostoucí míry odlesňování. Amazonský prales slouží jako obrovské úložiště uhlíku, které napomáhá k ochlazování Země, ale míra odlesňování stále stoupá, částečně kvůli postupům a konání vlády brazilského prezidenta Jaira Bolsonara.

Pokud nebude odlesňování zastaveno, mohlo by v budoucnu zapříčinit proměnu Amazonského pralesa v nehostinnou poušť a zároveň během 30 až 50 let uvolnit do ovzduší přes 50 miliard tun uhlíku. To je velmi zneklidňující,“ uvedl Carlos Nombre, klimatický výzkumník z univerzity São Paulo v Brazílii.

Bohužel některé země zdá se nerozumí naléhavé potřebě zastavit odlesňování v tropickém pásmu,“ říká Pörtner. „Nemůžeme nutit žádnou z vlád, aby zasáhla, ale doufáme, že naše zpráva natolik ovlivní veřejné mínění, že toho nakonec dosáhneme.“

Cíle Pařížské dohody

Přestože ve středu pozornosti stojí spalování fosilních paliv využívaných pro získávání energie a v dopravě, činnosti spojené s obhospodařováním půdy, včetně zemědělství a lesnictví, produkují téměř čtvrtinu teplo-zadržujících plynů vytvořených lidskou činností. Boj o snížení globálního oteplování na 1,5°C nad úrovní před průmyslovou revolucí – cíl stanovený mezinárodní Pařížskou dohodou o klimatu z roku 2015 – by mohl být prohranou záležitostí, pokud nebude půda využívána udržitelnějším a více ekologickým způsobem, uvádí poslední zpráva IPCC.

Zpráva zdůrazňuje nutnost ochraňovat a obnovovat lesy, které absorbují uhlík z ovzduší, a rašeliniště, ze kterých se uhlík uvolní, pokud je vytěžíme. Chování dobytka na pastvinách vzniklých vymýcením lesů je obzvláště intenzivní z hlediska emisí. Tyto praktiky často doprovází rozsáhlé odlesňování, jak je možné vidět v Brazílii a Kolumbii. Krávy navíc během trávení produkují velké množství metanu, mimořádně silného skleníkového plynu.

Ve zprávě je uvedeno, že vyvážená strava založená na rostlinných a živočišných potravinách produkovaných udržitelným způsobem představuje hlavní možnost pro adaptaci a zmírnění následků klimatických změn, a zároveň výrazně prospívá lidskému zdraví.

Vědci odhadují, že do roku 2050 by díky změnám ve stravování mohlo být uvolněno několik milionů kilometrů čtverečních půdy a emise CO2 by mohly být sníženy až o osm miliard tun ročně oproti stávající situaci (viz „Co kdyby lidé jedli méně masa?“).

co kdyby what if

Je opravdu vzrušující, že IPCC předává tak silnou myšlenku. Potřebujeme radikální změnu a ne jen dílčí posuny, abychom došli k takovému potravinovému systému a způsobu využívání půdy, které budou vyhovovat klimatickým potřebám“ říká Ruth Richardson z Toronta v Kanadě, výkonná ředitelka Globální aliance pro budoucnost potravin, strategické koalice dobročinných nadací.

Pečlivé řízení

Zpráva upozorňuje, že půda musí zůstat natolik produktivní, aby nakrmila rostoucí světovou populaci. Oteplování podporuje růst rostlin v některých oblastech, v jiných však (Severní Eurasie, části Severní Ameriky, Střední Asie, tropické Afriky atd.) narůstající nedostatek vody viditelně snižuje růst vegetace. Proto využívání půdy pro pěstování biopaliv a zakládání nových lesů – považované za kroky s potenciálem omezit globální oteplování – musí být řízeny velmi opatrně, aby se předešlo riziku nedostatku potravin a ztrátě druhové rozmanitosti.

Zemědělci a společenství po celém světě se dále musí potýkat s intenzivnějšími dešti, záplavami a suchy způsobenými klimatickými změnami,” varuje IPCC. Hrozí, že degradace půdy a rozšiřující se pouště ovlivní zajišťování potravin, zvýší chudobu a zapříčiní migraci.

Zdá se, že přibližně čtvrtina nezaledněného zemského povrchu již trpí člověkem bezprostředně vyvolanou degradací půdy – a předpokládá se, že společně s klimatickými změnami se situace bude zhoršovat, především pak v nížinných pobřežních oblastech, deltách řek, suchých oblastech a oblastech permafrostu. „Zvyšování mořské hladiny také přispívá k erozi pobřeží v některých oblastech,” uvádí zpráva.

Industrializované zemědělství má za následek většinu zaznamenané eroze půdy a její znečištění, říká André Laperrière, výkonný ředitel Globálně přístupných dat o zemědělství a výživě ve Wallingfordu, Spojeném Království, iniciativy, která se snaží celosvětově zpřístupnit relevantní vědecké informace.

Zpráva by tak mohla poskytnout tolik potřebné autoritativní volání k akci, říká. „Největší překážka, které čelíme, je pokusit se a naučit okolo půl miliardy zemědělců z celého světa,jak přepracovat dosavadní model hospodaření s ohledem na produkci uhlíku.

Nobre dále doufá, že vyjádření IPCC přidá problematice využívání půdy na významu pro následující debaty o klimatu. „Myslím, že politický dopad této zprávy bude pozitivní v tom ohledu, že přiměje všechny tropické země usilovat o snížení odlesňování.

Pravidelná hodnocení

Od roku 1990, IPCC pravidelně vyhodnocuje vědeckou literaturu, přibližně každých šest let zhotovuje souhrnné zprávy a další mimořádné zprávy o specifických hlediscích klimatických změn - jako je například tato - vydává v nepravidelných intervalech.

Odborná zpráva publikovaná loni vyvozuje, že globální produkce skleníkových plynů, která roku 2018 narostla do rekordních hodnot s více než 37 miliardami tun, musí prudce klesnout v nejbližší době, tak, aby se globální oteplení snížilo pod hranici 1,5°C nad úrovní před průmyslovou revolucí, což vyžaduje drastická opatření bez dalšího odkládání. Další odborná zpráva od IPCC, zaměřená na oceány a ledové příkrovy v době změny klimatu, vychází příští měsíc.

Příští měsíc budou, v rámci summitu o klimatu pořádaného OSN v New Yorku, představitelé vlád z celého světa posuzovat nejnovější výsledky IPCC. Další kolo debat smluvních stran Pařížské dohody o klimatu se bude pak konat v prosinci v Santiagu.

António Guterres, generální tajemník OSN, minulý týden pronesl, že je “nezbytně nutné“ zavést průlomovou dohodu – a “udělat tak se zvýšenými ambicemi.“

Musíme zohlednit rizika klimatických změn napříč všemi rozhodnutími,“ uvedl. “Proto říkám představitelům, ať nechodí na summit s líbivými projevy.“

Zdroj: Nature (572, 291-292), doi: 10.1038/d41586-019-02409-7, Překlad: Barbora Krausová, Korektura: Annie Braunerová, Ilustrační foto: Jo-Anne McArthur | Israel Against Live Shipments

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Video: Greta Thunberg dává do souvislosti chov zvířat s ekologickou krizí a pandemiemi
Přechod na veganství: Může přechod na rostlinnou stravu skutečně chránit planetu?
Rostlinná strava je klíčová pro záchranu divokých zvířat, uvádí zpráva
No Internet Connection