Můžeme ospravedlnit zabíjení zvířat kvůli jídlu?

Můžeme ospravedlnit zabíjení zvířat kvůli jídlu?

BBC News: Je správné zabíjet zvířata kvůli jídlu? A pokud je to špatné, jak špatné to je? Může a měla by západní společnost změnit své postoje?

Čtyři filozofové se podělili o své názory v pořadu Analysis na BBC Radio 4.


Peter Singer: V budoucnosti budeme jezení masa považovat za barbarské

Peter Singer je profesorem bioetiky na Univerzitě v Princetonu a je autorem knihy Osvobození zvířat (Animal Liberation).

„Dá se říci, že když zabijete krávu, připravujete ji o zbytek její existence, která také mohla být šťastnou a dobrou, tak proč ji o ni připravovat jen proto, že chcete sníst nějaké maso, když máte jiné, zdravé, výživné a chutné věci, které také můžete sníst?“

„Protiargument je, že tato kráva by vůbec neexistovala, pokud bychom dopředu nenaplánovali, že v určitém okamžiku ji zabijeme a prodáme její maso, neboť samozřejmě chovat krávu něco stojí a tyto náklady se nám vrátí pouze, když ji zabijeme.“


Vzhledem k tomu, že dobytek patří mezi hlavní původce skleníkových plynů, bylo by lepší, kdyby snad nebyl

„Čili v určitém smyslu nám ta kráva může děkovat za svou existenci – má alespoň nějakou, místo aby neměla žádnou.“

„Když je zabita kráva, umožní to, aby na svět přišla další, která bude mít dobrý život. Kdyby ta první kráva zabita nebyla, nemohla by přijít na svět druhá.“

„Čili, ano, tato kráva stojící před námi, ztratí zbytek svého života, ale tato ztráta je nahrazena tím, že přijde na svět další kráva, která také bude mít šťastný život.“

„Teoreticky s tímto argumentem souhlasím. Říkám teoreticky, protože si myslím, že je velice těžké vytvořit podmínky, za kterých by tato teorie platila a kde by nebyly žádné nežádoucí postranní účinky. Vzhledem k tomu, že zvířata chovaná pro jídlo jsou zejména hovězí dobytek a ovce a že tato zvířat jsou významnými původci skleníkových plynů, myslím, že po zvážení všech pro a proti by bylo lepší, kdyby neexistovala.“


Je jedení steaku morálním ekvivalentem házení křesťanů lvům?

„Myslím, že jednou se budeme dívat na jezení masa tak, jako se nyní díváme na římské hry, kde davy nadšených lidí jásaly nad lvy zabíjejícími křesťany nebo gladiátory bojujícími mezi sebou o život.“

„Naposledy jsem úmyslně jedl maso v roce 1971. Vyrostl jsem v Austrálii, kde jsem jedl spoustu masa a měl jsem ho rád, ale opravdu mi už dlouhou dobu nechybí.“


Elizabeth Harman: Morální chyba ale ne morálně špatné

Elizabeth Harman je profesorkou filozofie lidských hodnot v Princetonu.

„Chtěla bych, abychom se na morálku dívali z pohledu toho, zda dokážeme ospravedlnit naše zacházení s jedinci. Pokud uděláte něco strašného konkrétnímu, morálně významnému jedinci, jak to lze ospravedlnit?“

„Zvířata mají morální status a na utrpení zvířat záleží, neboť jde o ublížení něčemu, co se z hlediska morálky počítá. Zabitím zvířete mu ublížíte. Aktivně děláme něco, co ho připraví o budoucí život.“

„Jedním úhlem pohledu na ospravedlnění určitého jednání je to, co můžete říci tomu, komu ubližujete. S lidmi to funguje velice dobře. S kravami, které nerozumí ospravedlňování, to funguje hůř.“


Elizabeth Harmon věří, že jezení masa je morální chybou, ale není morálně špatné.

„Můžeme si představit někoho, kdo onu krávu zastupuje. Co mu můžete říci, abyste obhájili své jednání vůči ní? Pokud zabijete jednu krávu a pak zplodíte jinou, to rozhodně, dle mého názoru, neospravedlní zabití té první krávy.“

„Myslím si, že produkce masa je morálně špatná a také si myslím, že konzumace masa je morální chyba, ale není morálně špatné.“

„Pokud kupujete nebo jíte maso, děláte něco, co hraje určitou vedlejší roli v jeho produkci. To je ale velmi vzdálená role, takže není pravděpodobné, že by utrpení konkrétního zvířete záviselo na tom, jestli uděláte určitý nákup. V tomto smyslu nepadá na vaši hlavu utrpení ani smrt konkrétního zvířete jako následek konkrétního případu jedení masa.“

„Co děláte, je, že se účastníte na pokračování produkce masa a také selháváte v tom, že nejste součástí vegetariánského hnutí, které považuji za opravdu dobrou a morální věc.“

„Stále jím maso a cítím se kvůli tomu opravdu rozervaná.“


Jeff MacMahan: Krávy mají morální zájem na tom, aby žily

Jeff MacMahan je Whitův profesor morální filozofie na Univerzitě v Oxfordu.

„Kdybyste krávu nezabili, mohla by dál žít a mít život, který by byl pro ni dobrý. To je také část důvodu, proč by bylo špatné, kdybych zabil já vás. Připravilo by vás to o dobré zážitky, které byste měli, kdybych vás nezabil. A zvíře má také zájem na tom, aby se dožilo svého příštího jídla.“


Má kráva morální právo na budoucí život?

„Nemusíte o lidech přemýšlet úplně stejně jako o kravách. Ale musíte vysvětlit, proč si myslíte, že je přijatelné udělat zvířeti něco, co není přijatelné udělat člověku. Na utrpení lidí, stejně jako na jejich štěstí, záleží. To samé by mělo platit pro zvířata.

„Jestliže by měla kráva dobrý život a byla by zabita bezbolestně, bylo by pak  přijatelné ji zabít a sníst?“

„Pokud by lidé nemohli získat adekvátní výživu jinak, pak myslím, že ano. Ve společnosti, jako je dnešní USA nebo Velká Británie, inklinuji spíše k odpovědi ne. Není vůbec jasné, že zájem lidí na tom, aby zabili a snědli krávu, převažuje nad zájmem krávy žít dál.“

„To je proto, že maso krávy poskytne lidem, kteří ji snědí, určité množství potěšení navíc. Když provedeme analýzu nákladů a přínosů, neměli bychom počítat s celým množstvím potěšení, které člověk získá tím, že sní jídlo obsahující hovězí maso, ale pouze rozdíl mezi potěšením, které člověk získá ze snězení krávy a potěšením, které získá z jídla neobsahujícího maso.“

„Můj vlastní pohled je takový, že ve většině případů ten rozdíl není moc velký. Necítím se jako vegetarián jakkoli ochuzen.“


Gary Comstock: Krávy se dokáží učit a vědí, že se učí

Gary Comstock je profesorem filozofie na Státní Univerzitě Severní Karolíny.

„Zabitím zvířete je připravujeme o schopnost mít budoucnost a uspokojovat své touhy, takže se velice zajímám o to, zda se dobytek dokáže dívat dopředu. Myslím, že dokáže.“

„Donald Broom a jeho kolegové provedli před pár lety v Cambridge zajímavý experiment s jednoročními jalovicemi, který, jak se zdá, ukazuje, že krávy jsou se nejen schopny učit, ale také mají pocit uspokojení z toho, že vědí, že se učí.“


Mají krávy představu o svém vztahu k světu?

„V první kontrolní skupině se jalovice naučily stisknout tlačítko, které je pustilo do dlouhé chodby, na jejímž konci byla odměna. Věděly, jaké tlačítko zmáčknout, ale neměly žádnou kontrolu nad tím, kdy se brána otevře. Zajímaly se o to, aby se dostaly na konec chodby, ale jinak jejich chování nebylo nijak zvláštní.“

„Druhá skupina jalovic měla kontrolu nad tím, kdy se brána otevře. Když se naučily, jaké tlačítko zmáčknout, aby se otevřela brána, zlepšovaly se v mačkání toho správného tlačítka a brána se otevírala rychleji, takže se dostaly k odměně rychleji.“

„Když jalovice z druhé skupiny viděly, jak se zlepšuje jejich výkon, skákaly, kopaly a běžely k odměně. Jejich chování silně naznačuje, že nejen očekávaly potěšení z blížící se odměny, ale že také pociťovaly potěšení z toho, že se o odměnu samy zasloužily. Zdá se, že si byly svého úspěchu vědomy a že také na něj byly pyšné.“

„Existuje nebezpečí antropomorfizace zvířat, tedy přehnaného výkladu jejich chování. Toto jsou však kontrolované experimenty a ne moje dohady o tom, co si myslím, že se děje v myslích krav.“

„Existují také anatomické důkazy. Když se podíváte na mozek a nervové spoje u dobytka a srovnáte je s těmi lidskými, najdete obrovské podobnosti. Amygdala, malý mozek a thalamus, které se podílí na zpracování bolesti u lidí, se nachází také u dobytka.“

„Lidé ospravedlňovali konzumaci masa z biologických důvodů: jsme všežravci, naše řezáky jsou uzpůsobeny k jezení masa, je to pro nás přirozené. Problém je, že existuje spousta přirozených věcí, které nejsou správné a biologické charakteristiky jsou irelevantní pro otázku, jak bychom měli žít své životy.“

„Zdá se, že přibývá důkazů, že pravda je na opačné straně. Ti, kdo chtějí zabíjet zvířata a jíst je, by měli ospravedlňovat svůj postoj. Nemělo by to být obráceně.“

Zdroj: BBC News, Překlad: Tomáš Písařík a Kamila Jírová

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Útěk statečné prasničky z farmy inspiroval Earthlinga Eda k novému filmu. Spojil síly s Bellou Ramsey
Kuře a kachna pomáhají v rumunských školách
Jak cítí zvířata a hmyz? Vědci znají odpovědi
No Internet Connection