Je konzumace masa osobní volbou, kterou je třeba respektovat?

Je konzumace masa osobní volbou, kterou je třeba respektovat?

„Jíst maso je moje volba, taky ti neříkám, co bys měl jíst”, „rozhodl jsem se tak, nevnucuj mi tvůj názor.” Tak zní často argumenty lidí, kteří se snaží obhájit konzumaci masa a živočišných produktů. Dokonce i od veganů je občas možné slyšet, že bychom měli respektovat rozhodnutí lidí jíst zvířata. Jde přece o osobní volbu. Ano, s tím se dá souhlasit, ale teprve tehdy, pokud k tomuto rozhodnutí skutečně došlo.

Každý vegan si alespoň přibližně pamatuje, kdy přestal jíst zvířata. Když se zeptáte lidí, kdy se rozhodli začít jíst maso, pravděpodobně se nic nedozvíte. Je to tím, že se tak nikdy nerozhodli. Většina lidí jí maso proto, že se narodili v kultuře a době, kdy je konzumace živočišných produktů považována za normální a přirozenou. Jíst maso nás naučili naši rodiče, přestože se nám do toho nejspíš moc nechtělo.

socializace karnismusIlustrace: Shuli Tager

Abychom mohli učinit rozhodnutí, musíme nejprve znát varianty, mezi kterými se rozhodujeme. Také bychom měli disponovat spolehlivými informacemi, na základě kterých zvážíme všechny výhody a nevýhody daných možností. To jsou základní předpoklady tzv. informované volby, skutečně svobodného rozhodnutí.

predjizdeniIlustrace: Paco catalán

Běžný člověk toto rozhodnutí činí teprve poté, co se k němu dostane informace, že strava s obsahem živočišných produktů není jediným možným způsobem stravování. Často je taková úvaha výsledkem konverzace s veganem, shlédnutí filmu či videa z živočišné výroby nebo setkání s jinou aktivitou za práva zvířat. Proto je tak důležité mluvit o zvířatech, o tom, co se jim děje a proč. Stejně tak je důležité mluvit o řešeních této morální krize, o rozmanitosti veganské stravy a o tom, jak zbytečné je způsobovat utrpení zvířatům.

ochutnavky otevri oci soucitneFoto: informační stánek organizace Otevři oči s ochutnávkami a virtuální realitou ze života zvířat

Nevnucujeme, poskytujeme informace

Většina lidí se nikdy nerozhodla, že bude jíst zvířata, ale přesto tak činí. Jakou volbu tedy máme respektovat? Není tak trochu naší povinností říct svým přátelům, kolegům a rodině celou pravdu? Jsou to právě vegani, kteří se rozhodli, že zvířata jíst nebudou. Respektování naší volby při rozhovorech s omnivory však často pokulhává. Pokud informování (ať už o fungování živočišného průmyslu, o právech zvířat nebo o veganství) není naší povinností, je to minimálně naším právem. Neříkáme nikomu, co by měl jíst, dokonce nikoho nenutíme, aby nás vůbec poslouchal nebo četl naše komentáře. Rozhodnutí je na každém, my poskytujeme informace.

activist nard memorial ceremony animal save movementFoto: Animal Save Movement

Co když se někdo rozhodne jíst zvířata?

Někteří lidé se i na základě informované volby rozhodnou pokračovat v konzumaci zvířat. Takové rozhodnutí nezbývá než respektovat, už jen proto, že neexistuje moc legálních a proveditelných způsobů jak nerespektovat. Nic nám však nebrání pokračovat ve snaze informovat, předkládat argumenty nebo vyvracet do nekonečna opakované mýty. Málokteré rozhodnutí má trvalou platnost. Není nic špatného na tom, snažit se někoho přimět změnit pohled na určité věci. Ostatně děláme to běžně ve všednodenních diskuzích, dělá to každá reklama, názorový článek nebo kniha. Svoboda rozhodnutí tím stále není nikomu upírána. 

jatka kravy malba bbcIlustrace: Katie Horwich

Kde je volba zvířat?

Pokud se někdo rozhodne jíst zvířata, měl by si být vědom následků tohoto jednání. Zvířata se rodí s obrovskou chutí do života a v žádném případě nechtějí zemřít, avšak v lidském zajetí nemají možnost volby, nemohou se ani žádným způsobem bránit. Vyvstává zde otázka, nakolik je přípustné obhajovat vlastní právo na rozhodnutí jíst zvířata, když je tímto rozhodnutím jiný tvor zbaven práva nejcennějšího - práva žít. Existuje mnoho způsobů, jak si to lidé dokáží ospravedlnit, žádný z nich však neobstojí na rovině etické.

krava malba bbcIlustrace: Katie Horwich

Každý z nás se stává aktivistou za práva zvířat, jakmile se dostane do kontaktu s neveganem. Je to příležitost, jak promluvit za bezbranné oběti lidské nevědomosti, zhůvěřilosti a ignorance. Využívejme jí a nenechme se tak snadno odradit, když uslyšíme „je to moje volba”. 

zivot bez krutosti prase slepiceFoto: Azyl pro zvířata Život bez krutosti na statku (by Agnes Vanilková)

Autor: Petr Beneš, Korektura: Petra Valešková, Ilustrační foto: Victoriano Izquierdo (Unsplash)

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Když vegani řeknou jen A, ale k B nedojdou aneb Proč jsou azyly pro zvířata nedílnou součástí cesty k veganskému světu
Zpověď pracovnice jatek
Vychází Nesvoboda, kniha o zneužívání zvířat lidmi
No Internet Connection