Lidé sahají po rostlinných náhražkách živočišných produktů více než kdykoliv předtím.
V USA nebyl po celé dekády o veganský životní styl valný zájem. V médiích se veganství objevovalo jen zřídka a ve srovnání s dneškem mnoho lidí rostlinné jídlo zkrátka nezajímalo.
Nárůst vědomého konzumu však vedl k tomu, že se více lidí začalo zříkat živočišných produktů, ať už ze zdravotních, environmentálních, či etických důvodů.
Podle britské analytické společnosti GlobalData se počet veganů v USA mezi lety 2014 a 2017 zvýšil o 600 procent.
Maloobchodníci se mají na pozoru. V roce 2018 časopis Forbes informoval o tom, že devadesát pět procent amerických obchodů s potravinami už nabízí rostlinné masové náhražky
Zájem o veganský životní styl stále sílí. Trh s rostlinnými potravinami se v roce 2020 zvýšil o 27 procent, zatímco celkový americký maloobchodní trh s potravinami zaznamenal jen patnáctiprocentní zvýšení.
Kategorie rostlinného masa navíc rostla dvakrát rychleji než maso živočišného původu, což signalizuje výrazný převrat v potravinářském průmyslu.
Dopady snížení konzumace masa
Mnoho odborníků z celého světa souhlasí, že snížená spotřeba masa, mléčných výrobků a vajec může být prospěšná pro planetu - zejména pokud jde o řešení klimatické krize.
Vědci navíc provedli dosud nejkomplexnější analýzu dopadu zemědělství na planetu a dospěli k závěru, že: „Veganská strava je pravděpodobně jediný opravdu efektivní způsob, jak snížit dopad lidstva na planetu. Snížíte tak nejen skleníkové plyny, ale i globální okyselení, eutrofizaci, využívání půdy a spotřebu vody.“
Mnoho zdravotníků navíc podporuje stravování na rostlinné bázi, aby se snížila rizika různých onemocnění. Začátkem tohoto roku tým z Oxfordské univerzity zjistil, že konzumace červeného a zpracovaného masa vede k vyššímu riziku ischemické choroby srdeční, zápalu plic a cukrovky.
Konzumace drůbeže byla naopak spojena s vyšším rizikem refluxní choroby jícnu, zánětem žaludku, divertikulárního onemocnění (pozn. red. choroba tlustého střeva), onemocnění žlučníku a cukrovky.
Pracovníci v masném průmyslu
Pokles masa však neprospěl všem. Negativně zasáhl konkrétně ty, kteří pracují v zemědělském a masozpracujícím průmyslu.
Podle analytické firmy IBISWorld je v současné době v americkém masném průmyslu zaměstnáno bezmála půl milionu lidí. Zpracovatelé masa třídí, čistí, melou a balí maso pro lidskou spotřebu.
Masný průmysl je nejlépe hodnocený zpracovatelský průmysl podle zaměstnanosti v USA.
Počet farmářů chovajících zvířata na maso není příliš jasný, zvláště s ohledem na nárůst velkochovů. Podle analýzy provedené Sentience Institutem žije přibližně 99 procent chovaných zvířat v USA právě ve velkochovech.
Přesto je živočišné zemědělství nepopiratelně zdrojem obživy pro miliony lidí na celém světě. Je to koncept, který tým serveru Vox prozkoumal v tomto článku. Článek vyvolal otázku: jak vypadá bezmasá budoucnost pro zemědělce?
Farmáři a bezmasá budoucnost - mohou koexistovat?
Není překvapením, že mnoho lidí pracujících v potravinovém systému založeném na zvířatech, vyjádřilo svůj nesouhlas s veganským hnutím. Není to však poprvé, kdy k takovým změnám došlo.
Vox zdůrazňuje podobnosti mezi kolísavým zájmem veřejnosti o maso s úbytkem uhlí a ropy. „Postoj [farmářů] není odlišný od toho, s čím se horníci a ropní dělníci setkávali před několika desítkami let, než velký podíl na trhu převzal zemní plyn, větrná energie a energie sluneční. V posledních letech někteří z nich prošli tréninkem, aby se stali technikem větrné farmy nebo instalovali solární panely, ale ne všichni byli schopni najít v odvětví obnovitelné energie práci,“ píše se v článku.
„Stejně jako u přechodu na zelenou energii, existují potenciální příležitosti i pro odvětví masného průmyslu."
„Někteří baliči masa by například mohli přejít k balení rostlinných produktů,” říká Vox. I v zemědělském odvětví roste počet lidí, kteří odklonili své podnikání od potravin živočišného původu.
Nezisková organizace Free From Harm má pro takové lidi na svých webových stránkách vyhrazenou sekci. Představuje farmáře, kteří původně podnikali s masem, mléčnými výrobky či vejci a přepracovali své podniky, aby se zaměřili na pěstování rostlinných potravin.
Mezi takové farmáře patří i Jennifer Barrett a její manžel Rodney. Ti kupříkladu chovali dobytek a kuřata 18 let - dokud zdravotní komplikace nepřiměly Jennifer vyzkoušet rostlinnou dietu. „Cítila jsem se jako úplně nový člověk. Moje mysl byla tak bystrá a jasná. Kromě toho jsem spala jako nemluvně. Měla jsem tolik vitality, energie a RADOSTI,” napsala.
Farmářka také přiznala, že když brala kuřata na porážku, cítila se „tak plná žalu, že všechna jdou právě zemřít… ale proč?“
„Začala jsem kuřata vnímat jinak. Nikdy předtím jsem se na ně nepodívala jako na jednotlivce, ale srdce se mi rozbušilo, když jsem uviděla jejich hrůzu a utrpení. Najednou jsem je viděla jako zvířata a ne jako produkty!“
A tak manželé zrušili smlouvu na produkci drůbeže, přestali chovat a prodávat dobytek a přešli na pěstování hub.
Podobná změna vztahu ke zvířatům inspirovala bývalého britského chovatele hovězího masa a mléčných výrobků Jaye Wildeho, aby předal své stádo do zvířecího azylu a začal pěstovat zeleninu.
Rovněž Bob Comis, chovatel prasat a ovcí, začal pochybovat o svém obchodním modelu. „Měl jsem silný pocit, že jíst maso by mohlo být špatné a že bych opravdu mohl být velmi špatným člověkem, když jsem zabíjel zvířata ke svému užitku," řekl na svém blogu.
O rok později napsal: „Skutečně mě nenapadá jeden rozumný etický argument ve prospěch porážky zvířat na maso.“ Comis se stal veganem a přestavěl svou farmu na pěstování zeleniny. O své cestě také natočil dokument s názvem The Last Pig.
TransFARMAce
Počet organizací pomáhajících zemědělcům při transformaci jejich podnikání na veganské modely roste. Organizace Mercy For Animals zahájila projekt s názvem Transfarmation (pozn. red. Transfarmace), který se právě tímto zabývá. Pomáhá chovatelům zvířat převést jejich obchodní modely na takové, jako je pěstování plodin z hub nebo konopí, či dokonce výroba sluneční a větrné energie. Cílem projektu je pomoci zemědělcům zajistit odpuštění dluhů a také zahájit crowdfundingové kampaně na finanční podporu tohoto přechodu.
Zdroj: Plant Based News, Překlad: Marie Mrázová, Korektura: Daniel Brauner
