Autorka: Tanya Lewis
Překlad: Hana Tesařová
Když jíte hamburger nebo lososa, přemýšlíte někdy nad tím, jaký dopad zanechalo vaše jídlo na životním prostředí, než se k vám dostalo?
Možná byste měli. Globální oteplování je čím dál větší hrozbou a zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.
Když se podíváme na uhlíkovou stopu jednotlivých potravin, jsou mezi nimi velké rozdíly.
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.
Níže najdete seznam potravin, které dle výše uvedené studie mají na svědomí nejvíce emisí skleníkových plynů na kilogram potraviny.
Tento graf znázorňuje emise skleníkových plynů u jednotlivých potravin. (Pro srovnání, emise průměrného auta jsou 0,25 kilogramů CO2 na každý ujetý kilometr)
Obrázek 1: Naměřené emise v celém výrobním a povýrobním procesu. Většina emisí u běžných vysokoproteinových potravin pochází z výrobního procesu - EWG and CleanMetrics
Níže najdete vysvětlení jednotlivých čísel:
Jehněčí maso: 39,2 kg CO2
Drazí milovníci jehněčího, je nám líto, ale kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Celých 50 % amerického jehněčího se podle citované zprávy dováží, takže část ekologické stopy je způsobena dopravou. Ale největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
Hovězí maso: 27 kg CO2
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu, jak vyplývá z této analýzy.
Sýr: 13,5 kg CO2
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.
Vepřové maso: 12,1 kg CO2
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.
Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.
Emisemi spojenými s lovem volně žijících lososů se studie nezabývala, zde tedy data nejsou k dispozici.
Krůtí maso: 10,9 kg CO2
Den díkuvzdání (projev vděčnosti za dary, jichž se lidem v průběhu roku dostalo, v USA se slaví čtvrtý čvrtek v listopadu, v Kanadě druhé říjnové pondělí – pozn. překl.) není zrovna nejekologičtějěí svátek, i když je na tom trochu lépe než Vánoce s oblíbenými pečeněmi. Většina emisí v případě krůtího masa pochází z výroby krmiva (zvlášť kukuřice), dále pak ze zpracování masa a domácího vaření.
Kuře: 6,9 kg CO2
Pokud máte rádi maso a zároveň chcete minimalizovat dopady na životní prostředí, kuřecí maso je na tom v tomto ohledu nejlépe. Z nejčastěji konzumovaných druhů masa má kuřecí maso nejnižší ekologickou stopu. Největší podíl emisí má na svědomí výroba krmiva jako u krůtího masa, ale pokud jde o fáze výroby, zpracování a vaření, tam jsou emise v souhrnu o něco nižší.
Tuňák v konzervě: 6,1 kg CO2
Nejvíce emisí (68 %) při výrobě tuňáka (uloveného v oceánu a zakonzervovovaného) pochází z spalování dieselových motorů rybářských lodí. Zbytek emisí připadá na zpracování, balení a dopravu.
Vejce: 4,8 kg CO2
Pokud se snažíte minimalizovat svou ekologickou stopu, tak vejce jsou nejspíš nejlepší volbou z potravin s vyšším obsahem bílkovin. Výše uvedené emise představují průměr z velkého kanadského volného chovu a z amerického klecového chovu v New Jersey. Většinu emisí má na svědomí výroba krmiva, spotřeba energie na farmách, oxid dusný ze slepičích výkalů a spalování paliva.
Brambory: 2,9 kg CO2
Z rostlinných vysokoproteinových potravin produkují nejvíce emisí brambory. Většina emisí pochází z vaření, ale jsou tam velké rozdíly v závislosti na tom, jakým způsobem se brambory vaří a jak dlouho. Například při přípravě pečených brambor se vyprodukuje víc emisí než v případě hranolek, protože hranolky jsou usmažené rychleji.
Při výběru jídla pochopitelně přichází v úvahu další faktory jako výživová hodnota potravin, etika zemědělství/výrobních procesů a v neposlední řadě také osobní preference.
Zdroj: Business Insider, Překlad: Hana Tesařová
