Aut
oři: James Cameron a Suzy Amis Cameron
Překlad: Gabriela Kaletová
Korektura: Monika Zápotocká
[The Guardian] Pokud chceme uchovat majestátní národní parky, čistý vzduch a vodu pro příští generace, musíme zatlačit na lídry, aby mluvili o dopadu jídla na životní prostředí.
Naše kolektivní mysl je zaseknutá na myšlence, že pokud budeme mluvit o dopadu jídla na životní prostředí, riskujeme tím, že přijdeme o něco velmi intimního. Ve skutečnosti je to ale naopak. Přemýšlení o tom, co jíme, nám nabízí naději a obohacuje nás o volbu vybrat si, jak bude naše planeta v budoucnu vypadat. A můžeme se obrátit na naše místní lídry - od starostů po vedení místní školy nebo nemocnice – aby pomohli tím, že rozšíří nabídku jídel.
V pondělí a úterý hostí Chicago summit Globálního paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky s cílem diskutovat o krocích v oblasti ochrany klimatu, která mohou města podniknout. Strategie řešení a snížení dopadu jídla by měly být přímé.
Živočišný průmysl dusí naši planetu, a čím déle před tím zavíráme oči, tím více omezujeme naši schopnost živit sami sebe, chránit vodstva a přírodní stanoviště a usilovat o jiné způsoby využití našich vzácných přírodních zdrojů. Chov hospodářských zvířat na maso, vejce a mléko produkuje 14,5 % světových emisí skleníkových plynů, čímž se stává druhým největším zdrojem emisí, větším než všechny dopravní prostředky dohromady. Zároveň využívá přibližně 70 % zemědělské půdy a je jedním z hlavních příčin odlesňování, ztráty biodiversity a znečišťování vody.
Spotřeba přílišného množství masa a mléčných produktů navíc ohrožuje naše zdraví, výrazně zvyšuje riziko srdečních nemocí, cukrovky 2. typu, několika hlavních typů rakovin (včetně rakoviny prsu, jater a prostaty) a obezity. Optimální strava pro lidské zdraví je různá, jak říká David Katz z Výzkumného centra prevence Yaleovy Univerzity, „ale všechny se skládají hlavně ze zdraví prospěšných rostlinných potravin“.
Tak co se děje? Proč pro slaninu nevidíme les? Pravda může být těžce stravitelná: jednoduše v našem potravinovém systému potřebujeme méně masa a mléčných výrobků a více rostlinných alternativ, pokud chceme dosáhnout našich klimatických cílů.
Na natáčení filmu Avatar byl rostlinný catering. Foto: Broddi Sigurðarson (CC BY-SA 2.0)
To může začít kroky jednotlivce. Před pěti lety se naše rodina cítila beznadějně a bezradně, že ohledně klimatických změn nemůžeme nic významně změnit. Ale když jsme si dali jedna a jedna dohromady, co se dopadu živočišné výroby na životní prostředí a pravdy okolo výživy týče, povzbudilo nás to, protože jsme zjistili, že něco udělat můžeme.
Abychom dosáhli změny v takovém měřítku, v jakém je to potřeba, bude to chtít více než jen rozhodnutí jednotlivce – potřebujeme, aby se lídři na poli klimatu shodli na dopadu jídla. Města a okresy použily svou kupní sílu, aby došlo k přeměně dieselových vozových parků na elektrické, a to samé potřebujeme udělat s nákupem jídla. Podařilo se nám to v naší vlastní komunitě, když jsme v Muse School v kalifornském Calabas a na natáčení filmu Avatar změnili obědové menu na čistě rostlinného původu. Pokud bude přibývat podobných iniciativ, můžeme přispět k velké změně: pokud by se konzumace masa v USA zmenšila o 50 %, znamenalo by to to samé, jako kdybychom ze silnic odebrali 26 milionů aut. A to je sakra slibné.
Rozhodovatelé na všech úrovních nám můžou ulehčit lepší stravování tím, že umožní lepší přístup k potravinám, které jsou dobré pro naše zdraví, cenově dostupné a ekologické. Po celé zemi přijaly města a školy strategie nákupu potravin, které zahrnují standardy týkající se životního prostředí, zdraví a spravedlivých pracovních podmínek. Chicago nedávno přijalo Program nákupu dobrých potravin, a tak jsou to právě summity zaměřené na hledání řešení, které jsou perfektním místem pro diskutování toho, jak nás jídlo může posunout vstříc našim klimatickým cílům. Pokud mluvíme o fosilních palivech, měli bychom mluvit také o živočišné produkci, jinak nám uniká nejen značná část problému, ale také jeho řešení.
Ano, co jíme, je v podstatě osobní záležitost. Jídlo je základním kamenem svátků a oslav, pohání středoškolské atlety, dává nám energii na dlouhé pracovní dny, vyživuje kojící matky a rostoucí děti. A ano, Američané milují maso a sýr. Ale více než to milují naše majestátní národní parky, rodinné dovolené na pláži a čistý vzduch a vodu pro naše děti a vnoučata.
Jako jednotlivci se můžeme rozhodnout, jak lépe živit naše rodiny, a jako občané můžeme vyzvat naše místní představitele, aby činili taková rozhodnutí, která nám umožní těšit se z naší země a přírodních zdrojů nejen teď, ale také v budoucnosti.
• James Cameron je režisér a hlubokomořský průzkumník. Suzy Amis Cameron je zakladatelkou Muse School a Plant Power Task Force.
Zdroj: The Guardian, Ilustrační foto: Jo-Anne McArthur / Animal Equality
