Rozhovor s Julianem Schütterem: Veganský závodní lyžař a klimatický aktivista

Rozhovor s Julianem Schütterem: Veganský závodní lyžař a klimatický aktivista

Letzte Generation

Šestadvacetiletý profesionální lyžař Julian Schütter ze Schladmingu byl donedávna úspěšným závodníkem Rakouského lyžařského svazu v rychlostních disciplínách super-G (super obří slalom) a sjezd. Po vážném zranění kolene a operaci zad ukončil v únoru 2024 kariéru. Už během svého aktivního působení v závodním sportu žil vegansky a byl známý také jako klimatický aktivista. V současné době studuje průmyslové inženýrství se specializací na obnovitelné zdroje energie.

Ahoj Juliane! Jak jsi se stal profesionálním lyžařem? A co tě fascinovalo na rychlostních disciplínách?

Myslím, že jsem do tohoto sportu prostě vyrostl. Lyžovat jsem se naučil ve třech letech a první závody jsem absolvoval už na základní škole. Bavilo mě to, a tak jsem se rozhodl jít na nedalekou střední školu s lyžařským zaměřením. Lyžování bylo samozřejmě v rozvrhu, dohlíželi na nás trenéři a trenérky a postupem let se to dostávalo na stále více profesionální úroveň.. Brzy se ukázalo, že technické disciplíny, jako slalom, mě zas tolik nebaví a že mými hlavními disciplínami budou sjezd a super-G - v nich jsem měl prostě větší talent.

Jaké byly tvoje největší úspěchy v tomto období - sportovní i osobní?

Sportovním vrcholem byla určitě stříbrná medaile z mistrovství Evropy juniorů a také to, že se mi v několika závodech podařilo nasbírat body do Světového poháru. V osobní rovině pro mě bylo obzvlášť důležité, že jsem mohl využít svého dosahu jako sportovec a upozornit na problematiku ochrany klimatu. Napsal jsem také otevřený dopis adresovaný Mezinárodní lyžařské federaci s výzvou k větší udržitelnosti, který podepsalo 500 sportovců a sportovkyň.

Jak dlouho jsi veganem? A co tě k tomuto rozhodnutí vedlo?

Původně jsem asi před šesti lety chtěl zjistit, zda se můj sportovní výkon zlepší díky vegetariánské stravě. Stejně jsem už dlouho nejedl skoro žádné mléčné výrobky a přechod na veganskou stravu byl plynulý – a pak jsem u ní už zůstal. Zvykl jsem si na ten pocit, že mohu mít čisté svědomí! Zvířata, udržitelnost, efektivní využívání zdrojů a zdraví jsou koneckonců samé dobré důvody.

Zaznamenal jsi v důsledku veganské stravy nějaké změny ve své výkonnosti a pohodě?

Cítil jsem se dobře a fyzicky mi to prospělo. Moje regenerace se o něco zrychlila a také jsem se cítil pružnější a ohebnější.

Vegan v soutěžním sportu: Jaké byly reakce ve tvém okolí? Znáš nějaké veganské kolegy-lyžaře a kolegyně-lyžařky?

Jelikož jsem už nějakou dobu byl vegetarián, lidé okolo mě byli zvyklí, že jsem něčím zvláštní. Když jsem začal jíst vegansky, většině z nich to nepřipadalo jako velký rozdíl. Mnoho lidí to však nechápalo a mezi lyžaři jsem byl outsider. Samozřejmě jsem slyšel o mnoha profesionálních sportovcích a sportovkyních, kteří jsou vegani, od vzpěračů až po běžce na dlouhé tratě. V mém lyžařském prostředí je to však rarita. Možná to souvisí s tím, že alpské lyžování je poměrně konzervativní. Často se tam řídí heslem „jen maso dělá maso“ (tedy svaly).

Už delší dobu se angažuješ za ochranu klimatu, mimo jiné s hnutími „Poslední generace“ a „Protect our Winters“. Klimatický aktivismus a profesionální lyžování – jak to jde dohromady?

Před několika lety jsem chtěl s lyžováním skoro přestat, protože moje svědomí se s ekologickými dopady lyžování nemohlo smířit. Pak se mi ale s mojí psycholožkou podařilo zapracovat na mém vnitřním nastavení tak, abych se mohl aktivismu věnovat z pozice sportovce – to byla vlastně v posledních čtyřech až pěti letech moje hlavní motivace. Ostatní klimatičtí aktivisté a aktivistky mě za lyžování nikdy nekritizovali, protože si uvědomovali, že jde především o změnu systému a že jako sportovec mohu oslovit spoustu lidí. Z lyžařské bubliny ale přicházel spíš mírný odpor nebo nepochopení.

Jak jsi se původně k tématu klimatické krize dostal?

V dospívání jsem o ní samozřejmě slyšel opakovaně. Čím víc jsem se toho dozvídal, tím víc jsem si kladl otázku, proč nikdo nic nedělá. Na akci Extinction Rebellion v Berlíně v roce 2019 Carola Rackete zmínila, že o čtyři stupně teplejší Země může uživit jen půl miliardy lidí. To by se mohlo stát do konce tohoto století, tedy ještě za mého života. To není dobrá vyhlídka ani pro mě, ani pro ostatní. Rozhodl jsem se s tím něco udělat!

Jaký vliv má podle tebe na klimatickou krizi veganská strava?

Velký! Dokonce bych řekl, že je to jeden z nejdůležitějších aspektů ochrany klimatu. Chov dobytka produkuje velké množství metanu, který poškozuje klima. Místo kácení lesů kvůli pěstování krmiva pro zvířata, by tyto lesy mohly vychytávat CO2 z ovzduší. Už teď začínají docházet přírodní zdroje – veganská strava je proto díky své nižší náročnosti na zdroje už dnes jedním z adaptačních opatření na klimatickou krizi.

Co si přeješ pro sebe a naši planetu do budoucna?

Přežít by bylo prima! Ale vážně: Doufám, že se naše civilizace nezhroutí - ale proto je zapotřebí radikální změna na systémové úrovni. Teď je pro mě důležité, aby se nám s „Poslední generací“ podařilo prosadit ochranu klimatu jako základní právo v ústavě

Díky za rozhovor a vše nejlepší do budoucna, Juliane!



Zdroj: vegan.at, Překlad: Denisa Hobbs, Korektura: Michaela Onderková

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Veganství očima umělé inteligence:  Experiment s ChatGPT
VeganFest 2025: Největší český vzdělávací festival o veganství se blíží!
Útěk statečné prasničky z farmy inspiroval Earthlinga Eda k novému filmu. Spojil síly s Bellou Ramsey
No Internet Connection