Akademický lékařský časopis Annals of Internal Medicine v roce 2019 publikoval kontroverzní metastudii nezávislé společnosti NutriRECS(1) se závěrem, že lidé z hlediska zdravotních rizik mohou dál bez obav pokračovat v konzumaci červeného a zpracovaného masa. Kontroverzi vyvolalo, že závěry této studie jsou v rozporu s mnohaletým výzkumem v oblasti veřejného zdraví a výživových doporučení majoritních výživových a zdravotnických organizací.
Zanedlouho na to vyplavala na povrch skutečnost, že organizace NutriRECS má finanční vazby na společnost Agrilife, která se primárně zabývá produkcí hovězího masa. Jeden z hlavních autorů Bradley C. Johnston na vypracování výživové studie obdržel od Agrilife finanční obnos, který činil v přepočtu víc než 1,6 milionu korun. Tuto skutečnost však v recenzním řízení zatajil(2).
Povinností autorů každé vědecké práce ve schvalovacím procesu je deklarovat jakýkoliv potenciální střet zájmů, či konkurenční zájmy, které by mohly ovlivnit integritu výsledků nebo objektivní interpretaci. Na základě toho byla u studie provedena dodatečná korekce o deklarovaném střetu zájmů(3). Nebylo to však poprvé, kdy Bradley C. Johnston zatajil finanční vazby na obchodní společnosti, jichž se týkal jeho výzkum.
Jako spoluautor se podílel na studii z roku 2016, jejíž závěry zpochybňují zdravotní benefity omezování cukru a u které následně vyšel najevo finanční vztah se společností Coca-Cola.
Foto: Campaign Creators (Unsplash)
Role průmyslu ve vědeckém výzkumu
Nutriční výzkum je velmi finančně nákladný, proto jeho financování pochází zpravidla buď z vládních zdrojů a nebo potravinářského průmyslu.
Masný průmysl, společně s cukrárenským, patří mezi největší potravinářské sektory na světě. Tržby v tomto segmentu činí pro rok 2023 až 1.312 miliard USD a očekává se, že trh poroste ročně o 7,47 %(5). Je běžné, že z masného průmyslu směřuje nemálo finanční prostředků na podporu vědeckého výzkumu. Vzniká tak ale potenciální střet zájmů.
Podle uznávané odbornice na střet zájmů v nutričním výzkumu, Marion Nestle, přináší průmyslově sponzorovaný výzkum výživy téměř vždy výsledky, které potvrzují výhody nebo nedostatečné ohrožení produktů sponzora a to i v případě, že nezávislé výzkumy dospěly k opačným závěrům. Značné množství důkazů však ukazuje, že dochází k záměrnému ovlivnění průběhu výzkumu, výsledků a jejich interpretace(6).
Kupříkladu dle systematického přezkoumání průmyslem placených studií z roku 2019 je až 60 % studií týkajících se vajec a cholesterolu placeno průmyslem a 49 % průmyslem placených studií reportovalo závěry, které nekorespondovaly s výsledky, tedy obsahovaly zásadní chyby(7).
Sponzorství živočišným průmyslem a průmyslem obecně však nutně neznamená, že je publikovaný výzkum špatný. Naopak lze v archivech najít i velmi kvalitní studie, na jejichž financování se podílel průmysl. Potenciální střet zájmů by neměl být hlavním faktorem, který určuje hodnotu a věrohodnost vědecké publikace.
Kvalita studie by měla být vždy posuzována především podle použité metodologie, práce s daty, transparentnosti a možné reprodukovatelnosti výsledků, které lze zařadit do celkového kontextu výzkumu.
Foto: Bing Wall-E
Nesrovnalosti v metodice
Většina vědců je opatrná a pečlivá v tom, jak shromažďuje data a provádí statistické testy. Existují však způsoby, jak lze statistické techniky zneužít a cíleně manipulovat výsledky. Taková manipulace se ve vědeckém žargonu souhrnně nazývá tzv. P-hacking.
Jakým způsobem mohla společnost NutriRECS dosáhnout kontroverzních závěrů své metastudie si uvedeme na pár názorných příkladech:
1️⃣ Takovým prvním vykřičníkem je nekonzistentní závěrečná interpretace statistických výsledků. Autoři v závěru své publikace z nevýznamných výsledků vyvozují jednoznačný závěr, že konzumace masa je bezpečná. Bezpečnost vyvozují na základě toho, že v datech neobjevili významné riziko spojené s konzumací červeného a zpracovaného masa a ignorují potenciální možnost, že data nejsou dost silná, či že jsou zkreslená v rámci populačního výzkumu. Takový závěr by se dal přirovnat k tvrzení, že když vidíme někoho skočit do propasti, tak je skok bezpečný, protože jsme dotyčného neviděli dopadnout a umřít.
2️⃣ Metastudie, nebo také metaanalýza, je typ vědeckého výstupu, který je založen na statistické kombinaci výsledků dříve publikovaných studií. To nemusí být jednoduché, protože každá studie má odlišný průběh výzkumu a může jinak pracovat s daty. Existuje několik způsobů, jak systematicky srovnávat a hodnotit data různých studií v metaanalýze. NutriRECS použili, mimo jiné, jeden z nejběžnějších nástrojů pro hodnocení kvality důkazů, tzv. GRADE (Grading of Recommendations, Assessment, Development and Evaluation)(8).
Pomocí GRADE lze jednotlivým studiím přiřadit hodnotu podle různých kritérií a následně je seřadit.
Mnoho odborníků kritizuje použití této metody v nutričním výzkumu, protože tento systém přikládá vyšší hodnotu krátkodobým, randomizovaným studím oproti dlouhodobým observačním studiím.
To se hodí například u zkoumání účinků farmaceutických léků, ale nemusí být dostačující při zkoumání vlivu stravy na riziko rakoviny a srdečních onemocnění. Jsou to totiž nemoci, které vznikají v dlouhodobém časovém horizontu a v krátkodobém výzkumu se tak nemusí vliv stravy projevit.
Takže studie, které sice ukazovaly přímou asociaci konzumace červeného a zpracovaného masa s rizikem rakoviny a srdečních nemocí, byly z metaanalýzy vyloučeny, nebo vlivem nízkého hodnocení GRADE byla jejich hodnota ponížena.
Foto: jesse orrico (Unsplash)
3️⃣ I kdybychom připustili vhodnost použití metody GRADE, stále zůstává zásadní problém, že autoři ani nectili její pravidla. Mezi ně mimo jiné patří, že jednotlivé studie mohou být na stupnici hodnoty povýšeny díky doplňujícím atributům, které zvyšují přesnost studie. Jeden z takových atributů, podle kterého může být studie povýšena v hodnocení GRADE, je zahrnutí tzv. gradientu dávky a odvislé odpovědi (Dose-response). To však autoři studie neučinili.
Důvodem, kterým obhájili své rozhodnutí nezvýšit hodnotu studie podle pravidel GRADE, byly reziduální nepřesnosti v navržení daného výzkumu. Ale právě tento typ studií je hodnocen v základu GRADE na nízké úrovni kvůli reziduální nepřesnosti. Bez podrobnějšího zkoumání se takový metodický faul v obsáhlé publikaci snadno přehlédne. Pro názornost by se dala tato situace přirovnat k případu, kdy nováček bez zkušeností v novém zaměstnání dostal nástupní mzdu, ale po zaškolení mu mzda nebyla zvýšena s odůvodněním, že při nástupu nebyl zkušený. Takže kromě toho, že autoři použili diskutabilní metodu hodnocení, tak si ji ještě upravili podle svého.
4️⃣Studie, která byla v žebříčku GRADE hodnocena nejvýše, ve skutečnosti vůbec nesledovala konzumaci masa, ale množství konzumovaného tuku. Tuk není obsažen jen v mase a existují i velmi zdravé rostlinné zdroje tuku. Přesto se autoři hodnotu tuku rozhodli asociovat s množstvím masa. Tím zdroje tuku smíchali dohromady, a vnesli tak do výsledků statistickou nepřesnost.
U jiné posuzované studie nezohlednili autoři při stanovení relativního rizika sledování přímého množství konzumace masa, nýbrž sledování dietního vzorce, který pouze koreluje s množstvím masa. To pak srovnávali s počtem porcí.
Nevhodnost srovnávání počtu porcí masa s dietním vzorcem si lze analogicky vysvětlit třeba tak, že srovnáváte počet projetých motocyklů v obci s počtem motorových vozidel. Ale motorová vozidla zahrnují i motocykly. A počty motorových vozidel mohou obsahovat početně víc motocyklů, než samostatně spočítané motocykly. Což zcela jistě přináší další statistické nepřesnosti, protože jednoduše řečeno dietní vzorec může obsahovat na množství stejně a nebo i více masa, než v počtu porcí. Takovou metodikou jednoduše nelze přesně stanovit, jaká skupina lidí měla v jídelníčku jaké množství masa, nelze to pak ani asociovat s konkrétními zdravotními výstupy.
5️ Je trochu záhadou, jakým způsobem se mohla do celkového hodnocení dostat studie Valli et al. (2019)(9), která vůbec nestanovuje riziko konzumace masa. Ve skutečnosti se jedná o dotazníkový průzkum, ve kterém se účastníci vyjadřovali k otázkám, zda-li by se vůbec masa mohli vzdát třeba i za předpokladu, že by škodilo zdraví.
Ze závěru této studie: „Důkazy s nízkou jistotou naznačují, že všežravci jsou silně připoutání ke konzumaci masa a nejsou ochotni toto chování změnit, i když čelí potenciálně nežádoucím účinkům na zdraví.“
Vůbec se zde neřeší zdravotní dopady konzumace masa a zahrnutí této studie do celkového výsledku metaanalýzy není vůbec relevantní.
Závěr
Přes všechny zmíněné nedostatky je studie NutriRECS dodnes stále hojně reflektována. Letos byla dokonce použita v analýze FAO (Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů)(10), která pojednává o roli živočišných produktů ve výživě člověka, přestože od data svého vzniku byla studie silně kritizována mnoha uznávanými odborníky, podle kterých by její výsledky neměly být relevantní v nutriční vědě(11).
Důsledkem vlivu potravinářského průmyslu na nutriční výzkum nemusí být nutně důkaz, že jejich produkty jsou zcela neškodné, ale klidně jen zmatení a nedůvěra spotřebitelů ve výzkum, který tvrdí opak.
Seznam zdrojů:
(1) Johnston et al. (2019) Unprocessed Red Meat and Processed Meat Consumption: Dietary Guideline Recommendations From the Nutritional Recommendations (NutriRECS) Consortium DOI: 10.7326/M19-1621
(2) Laura Reiley. Author of study saying red meat is fine failed to disclose industry funding, journal reveals. https://www.washingtonpost.com/business/2020/01/07/youll-never-guess-who-helped-fund-that-controversial-keep-eating-red-meat-study/
(3) Stover et al. (2020) Correction: Nutritional Recommendations (NutriRECS) on Consumption of Red and Processed Meat doi.org/10.7326/L19-0822
(4) Erickson et al. (2017) The Scientific Basis of Guideline Recommendations on Sugar Intake doi.org/10.7326/M16-2020
(5) Meat - Worldwide: Statista Market Forecast https://www.statista.com/outlook/cmo/food/meat/worldwide
(6) Nestle (2016) Food Industry Funding of Nutrition Research: The Relevance of History for Current Debates doi:10.1001/jamainternmed.2016.5400.
(7) Barnard et al. (2019) Industry Funding and Cholesterol Research: A Systematic Review doi.org/10.1177/15598276198921
(8) BMJ, What is GRADE? https://bestpractice.bmj.com/info/us/toolkit/learn-ebm/what-is-grade/?fbclid=IwAR34Z3JZ-pcpPfh5CfyI2JuMiQpjY1HIob6LSzi8OYc0mjb2SKbX0VkzJLI
(9) Valli et al. (2019) Health-Related Values and Preferences Regarding Meat Consumption: A Mixed-Methods Systematic Review DOI: 10.7326/M19-1326
(10) FAO. 2023. Contribution of terrestrial animal source food to healthy diets for improved nutrition and health outcomes – An evidence and policy overview on the state of knowledge and gaps. Rome, FAO. doi.org/10.4060/cc3912en
(11) True Health Initiative: How Can We Trust Nutrition Science? (2020) https://www.truehealthinitiative.org/news/how-can-we-trust-nutrition-science/?fbclid=IwAR3nLj13t4ZPeUBfVWUmCkBJY6EHZBCovFavO5k_VFf9PFQQhl2oLOwipqs
Text: Josef Špička, korektura: Petra Valešková
