Spotřeba potravin je jednou z hlavních příčin změny klimatu a negativní zátěže na životní prostředí. Aktuálně přibývá stále víc důkazů o tom, že rostlinné potraviny jsou mnohem víc šetrnější k životnímu prostředí než potraviny živočišného původu.
Kupříkladu výsledky nedávné studie, publikované v prestižním vědeckém časopise PNAS, celkem jednoznačně ukázaly, že životní prostředí nejvíce zatěžují živočišné produkty oproti rostlinným jídlům, a to včetně alternativ živočišných produktů, jako jsou veganské klobásy, tofu, veganské lasagne apod.
Jak je to ale s celým veganským jídelníčkem ve srovnání se Středomořskou stravou, se nově rozhodli zjistit autoři studie, publikované letos ve vědeckém časopise International Journal of Environmental Research and Public Health.
Středomořská strava je inspirovaná tradičním způsobem stravování národů kolem Středomoří a v poslední době se často doporučuje díky potenciálním zdravotním benefitům i ekologické přívětivosti.
Středomořská strava je, až na malé množství masa a mléčných produktů, s veganskou velmi podobná, protože obě kladou důraz na potraviny rostlinného původu (zelenina, obiloviny, luštěniny, ovoce, ořechy a olej).
Ve studii se podařilo oba jídelníčky sestavit jako zdravé týdenní varianty, které byly srovnány na stejné množství kalorií 2000 kcal/den (8360 kJ/den). Obsahovaly stejný podíl tuků, cukrů i bílkovin a dle výživových doporučení i množství vápníku, železa a zinku. Jediný kvalitativní rozdíl mezi oběma variantami spočíval tedy pouze v tom, že živočišné zdroje bílkovin středomořské varianty byly ve veganské nahrazeny těmi rostlinnými.
Pro stanovení zátěže na životní prostředí se použila metoda posouzení celého životního cyklu (Life-cycle assessment), tedy ekologická stopa z pole až na talíř. Ta zahrnuje kromě klasických faktorů, jako využívání půdy, vody a emise skleníkových plynů, i dopravu, zpracování potravinářských výrobků, balení a domácí přípravu.
Výsledkem je, že veganský jídelníček je až o 44 % šetrnější vůči životnímu prostředí a to navzdory tomu, že středomořská varianta obsahuje pouze 10 % potravin živočišného původu. Těch 10 % živočišných produktů tvoří téměř polovinu kalkulované zátěže na životní prostředí. Největší podíl ze všech potravin má maso a to přesto, že ve středomořské variantě jídelníčku zastává nejmenší podíl (asi 60 g na týden). To naznačuje, že čím méně živočišných zdrojů strava obsahuje, tím menší bude mít dopad na životní prostředí.
Autoři v závěru studie uvádějí, že i mírná konzumace živočišných produktů má tedy silný ekologický dopad a tento výsledek jasně podporuje tvrzení, že omezení konzumace živočišných produktů hraje rozhodující roli v řešení ekologické krize. V kontextu s vysokou poptávkou je snížení naší závislosti na živočišných potravinách jeden z nejúčinnějších způsobů na individuální úrovni jak dopad na životní prostředí snížit.
Zdroj: D.Filippin et al. (2023) Environmental Impact of Two Plant-Based, Isocaloric and Isoproteic Diets: The Vegan Diet vs. the Mediterranean Diet, autor: Josef Špička, korektura: ink
