Autorka: Jessica Corbett
Překladatel: Štěpán Opekar
Zatímco vědci pokračují ve výzvách k okamžitému vyřazení fosilních paliv z globálního trhu, aby se zamezilo klimatické katastrofě, mezinárodní tým expertů v lednu představil návrh zaměřit se i na další významný faktor podílející se na klimatických změnách: na škodlivý a neudržitelný globální potravinový systém.
„Způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme jídlo, se podílí na našem zdraví a stavu planety. V současnosti se k tomu stavíme opravdu špatně,“ uvedl Tim Lang, spoluautor EAT-Lancet Commission a profesor City University v Londýně. „Potřebujeme zásadní reformu, změnu globálního potravinového systému v doposud nevídaném měřítku, tak aby odpovídala podmínkám každé jednotlivé země.“
„Aby byly diety zdraví prospěšné, musejí zajišťovat dostatečný přísun kalorií a skládat se z pestrého výběru rostlinných surovin, malého množství živočišných potravin, spíše nenasycených než nasycených tuků, a jen hrstky rafinovaných obilovin, vysoce zpracovaných potravin a přidaných cukrů,“ uvádí Dr. Walter Willet z Harvardovy Univerzity.
V komisi se sešlo 37 odborníků z 16 zemí, kteří se zaměřují na oblasti zemědělství, udržitelnosti životního prostředí, lidského zdraví a politologie. Během tří let vytvořili koncept „diety pro lidstvo“, která má za cíl upozornit na devastující dopad globálního potravinového systému na životním prostředí a na populační podvýživu.
Zaznamenali, že více než 800 milionů lidí na celém světě „trpí nedostatečným přísunem potravin, zatímco mnoho jiných se stravuje nezdravě, což má za následek předčasná úmrtí a onemocnění,“ uvedl člen komise Dr. Walter Willet z Harvardovy Univerzity. „Způsob stravování se musí od základu změnit,“ aby došlo k odvrácení škod, které byly způsobeny.
„Aby byly diety zdravotně prospěšné, musejí zajišťovat dostatečný přísun kalorií a skládat se z pestrého výběru rostlinných surovin, malého množství živočišných potravin, spíše nenasycených než nasycených tuků, a jen hrstky rafinovaných obilovin, vysoce zpracovaných potravin a přidaných cukrů,“ dodává.
Komise #EATLancet je tady: přečtěte si, jak do roku 2050 dosáhnout zdravého stravování pro téměř 10 miliard lidí na celém světě. Zdroj: Twitter
„Jedná se o první pokus o ustanovení všeobecných vědeckých záměrů s potravinovým systémem, který se týká všech lidí i samotné planety,“ zmiňuje závěrečná zpráva Potrava v antropocénu: zdravá skladba z udržitelných zdrojů (pdf).
„Velká stravovací revoluce“ představená komisí zohledňuje skutečnost, že je světová populace na cestě k dosažení odhadované desetimiliardové hranice k roku 2050. Vědci vzali v potaz i současné trendy ve výrobě a spotřebě potravin, a to nejen z hlediska emisí způsobujících oteplovaní planety, ale také co se týče záběru orné půdy a spotřeby vody, koloběhu dusíku a fosforu a vymírání živočišných druhů.
„Lidstvo v současnosti představuje hrozbu pro stabilitu planety,“ uvedl vedoucí člen komise Johan Rockström ze Stockholm Resilience Center deníku The Guardian. „To si nežádá nic jiného, než novou globální zemědělskou revoluci.“
Foto: The EAT-Lancet Commission
Zpráva zveřejněná v lékařském týdeníku The Lancet představuje pět klíčových strategií pro navrhovanou reformu globálních potravinových norem:
- Usilovat o mezinárodní a vnitrostátní závazky k přijetí osnov zdravého stravování, které budou zahrnovat více rostlinných produktů – včetně ovoce, zeleniny, ořechů, semínek a celozrnných potravin – a méně živočišných produktů.
- Zaměnit současné kvantitativní priority zemědělství za produkci zdravých potravin, které podpoří lidské zdraví a udržitelnost životního prostředí.
- Navýšit produkci potravin s cílem kvalitnějšího a udržitelného výstupu pomocí řady reforem, mezi něž patří zřízení sítě uhlíkových rezervoárů do roku 2040, aby se dostálo cílům Pařížské dohody o změně klimatu.
- Účinná a koordinovaná správa půdy a oceánů, zahrnující realizaci strategie „Half Earth“ (polovina Země přírodě) pro zachování biologické rozmanitosti.
- Redukovat potravinové ztráty a odpady přinejmenším na polovinu, v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, a to jak na straně výrobců, tak i spotřebitelů.
Kromě vlastní zprávy vypracovala komise také stručný přehled (pdf), který charakterizuje nejdůležitější body a specifika, kterými může jedinec pomoci s proměnou globálního potravinového systému. Doporučení se týkají nákupu potravin z udržitelných zdrojů, zahrnutí rostlin do zdrojů bílkovin a postupného snižování spotřeby masa a potravinového odpadu.
Dieta pro lidstvo se zakládá na řadě nedávných studií, které odhalily, že je pro lidstvo z ekologického hlediska nezbytné – zejména ve Spojených státech a v Evropě – podstatně snížit spotřebu červeného masa. Komise odhaduje, že přechod na takovou stravu by mohl každoročně ušetřit život nejméně 11 milionům dospělých.
Zpráva komise přichází společně s „ponurou analýzou“, kterou v lednu publikoval časopis New England Journal of Medicine. Analýza varuje, že sotva pět let staré závěry Světové zdravotnické organizace (WHO) hovořící o tom, že v příštích několika dekádách zahyne na 250 000 lidí v důsledku globálního oteplování, představují jen „konzervativní odhady“.
@WHO předpokládá, že 250 000 ročních úmrtí v letech 2030 až 2050 bude připočteno klimatickým změnám. Redukcí emisí skleníkových plynů by se mohlo dosáhnout značných zdravotních přínosů – např. lepší kvalita ovzduší by mohla snížit riziko chronických onemocnění. Zdroj: Twitter
Zdroj: Common Dreams, Překlad: Štěpán Opekar, Korektura: ink
