Autorka: Klára Novotná
Na trh se má brzy dostat nový produkt - Super Meat. Hodně zjednodušeně řečeno, jedná se o „maso vypěstované ve zkumavce,“ k jehož získání není potřeba zabít zvíře. Crowdfundingovou kampaň na indiegogo najdete v tomto odkazu.
Bylo by dobré hned na úvod zdůraznit, že se v žádném případě nejedná o veganský produkt. Autoři projektu počítají s odebíráním blíže nespecifikovaného množství tkáně z živých zvířat pomocí biopsie. Přesto se o projektu kladně vyjádřil známý veganský aktivista Gary Yourovský ve smyslu, že Super Meat je alternativa pro lidi, kteří nemají zájem stát se vegany. Video je možné vidět zde:
Je hodně lidí, kteří se s vegany shodnou na tom, že způsob, jakým fungují dnešní velkochovy je šílený, ale nejsou ani přes tohle své přesvědčení ochotní měnit své stravovací návyky. Super meat zároveň slibuje, že jejich produkt bude výrazně levnější než běžné maso z velkochovu, takže k jeho koupi budou motivováni i lidé, pro které je při výběru jídla hlavním rozhodovacím faktorem cena.
Kdy můžeme očekávat maso ze zkumavky v obchodech?
V tuhle chvíli je celý projekt teprve ve fázi vývoje. Ve své crowdfundingové kampani na Indiegogo slibuje projekt Super Meat posílat odměny podporovatelům už letos v prosinci, ale odměny jsou ve formě voucheru, takže si podporovatelé projektu na svůj „Petriho steak“ možná ještě počkají. I když se kampaň na první dojem tváří, že jakmile se vyberou peníze, začnou se pěstovat první steaky a do prosince je mají podporovatelé na stole, bude nejspíš k finální realizaci projektu ještě dlouhá cesta. V tuhle chvíli nejspíš ani lidé, kteří za projektem stojí, neví přesně, jak dlouhá cesta to bude.
Kontroverze projektu aneb, co je to vlastně ta biopsie?
Podle videí, která jsou součástí reklamní kampaně na podporu Super Meat, celý koncept vypadá zázračně a idealisticky. Ve skutečnosti mají steaky z laboratoře i svá „ale“, a to hlavně pokud jde o pokrok v etickém chování vůči zvířatům, který je v kampani zmiňovaný hned na prvním místě. Hlavní problém vidím v odebírání těch zvířecích tkání. Kdo někdy podstoupil třeba odběr krve nebo dokonce kostní dřeně, určitě potvrdí, že to rozhodně není nic příjemného. Představa zvířat, která takový zákrok podstupují nedobrovolně a opakovaně po celý svůj život, je vlastně srovnatelná nebo ještě horší než to, co se děje například na mléčných farmách, kde jsou zvířata opakovaně znásilňována a vykořisťována. Vlastně se obětuje malý zlomek zvířat, která pak budou trpět proto, aby ve strašných podmínkách nežilo a neumíralo zvířat několikanásobně víc. Přesto ale, pokud by se tento nový koncept ve stylu „vlk se nažral, ale koza zůstala (skoro) celá“ povedlo zrealizovat v takové podobě, jak se prezentuje, mohlo by to dnešní hrůzostrašnou realitu velkochovů alespoň trochu zredukovat co do počtu zneužívaných zvířat. Navíc by to hodně zmírnilo dopady živočišné výroby na životní prostředí.