Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody je 60 % ztráty biodiverzity způsobeno pojídáním masa - masitý jídelníček totiž klade příliš velké nároky na zdroje naší planety.
Přetrvávající obliba jedení masa má zničující dopad na životní prostředí. Hospodářská zvířata totiž vyžadují obrovské množství krmiva. Na tento fakt upozorňuje nová studie Světového fondu na ochranu přírody (anglicky World Wide Fund for Nature, zkráceně WWF) Apetite for Destruction (Chuť na ničení), zveřejněná 3. října 2017.
Hospodářská zvířata vyžadují velké množství výživných krmiv. Ve světovém měřítku jde zejména o sóju (geneticky modifikovanou, pro lidskou spotřebu je v Evropě vyžadována sója geneticky nemodifikovaná - pozn. překl.), ale i o kukuřici či pšenici. Tyto plodiny pěstované na rozsáhlých plochách jsou používány jako krmivo pro kuřata, prasata, krávy a další hospodářská zvířata. Půda na jejich pěstování je získávána na úkor divoké přírody, a dochází tak k nenahraditelné ztrátě biodiverzity v podobě rostlin i živočichů.
Intenzivní velkochovy také produkují méně výživné maso - například kuřecí maso dnes obsahuje 6x méně omega-3 mastných kyselin než v 70. letech 20. století.
Studie WWF byla zveřejněna na letošní londýnské konferenci Extinction and Livestock (Vymírání a hospodářská zvířata) ve spolupráci s organizací Compassion in World Farming (CIFW). Varuje před obrovským množstvím půdy vyžadovaným pro pěstování krmiva a zmiňuje hlavní dnes ohrožené oblasti, které ještě nepodlehly totální destrukci - Amazonii, Konžskou pánev a Himaláje.
Foto: sklizeň krmné sóji v Brazílii (CC0 Public Domain)
Konference i zveřejnění zprávy přišly zrovna v době, kdy ve Spojeném království došlo k šokujícím odhalením v hospodářské velkovýrobě. Vyšetřování Guardian a ITV ukázalo, jak pracovníci továrny na zpracování kuřecího masa porušovali hygienické normy a pozměňovali kritické informace o bezpečnosti potravin.
Na bílkoviny bohatá sója je pěstována v takovém množství, že průměrný Evropan jí ročně sní 61 kg, a to převážně nepřímo prostřednictvím konzumace živočišných produktů - masa, mléka, sýrů a vajec.
V roce 2010 potřebovaly britské farmy na pěstování krmné sóji půdu o rozloze Yorkshiru (jde o největší anglické hrabství o rozloze přibližně odpovídající Středočeskému kraji včetně Prahy - pozn. překl.), v to nepočítaje další krmné plodiny. Pokud ovšem poptávka po mase poroste očekávaným tempem, bude se muset produkce sóji do roku 2050 zvýšit o 80 %.
“Světoví spotřebitelé poptávají více živočišných bílkovin než potřebují, a to má zničující účinek na divokou přírodu,” komentuje situaci Duncan Williamson, manažer WWF pro potravinovou politiku. “Ohromujících 60 % světové ztráty biodiverzity je způsobeno tím, jaké jídlo si vybíráme. Řada lidí si je vědoma toho, že masitá strava má nepříznivý vliv na vodu a půdu a významně se podílí na produkci skleníkových plynů, nicméně málokdo ví, že největším problémem je pěstování krmných plodin.”
Na světě se v současnosti chová přibližně 23 miliard kuřat, krocanů, hus, kachen a dalších hospodářských ptáků, což je více než tři na každého člověka. To činí z drůbeže největšího spotřebitele krmných plodin. Na druhém místě jsou s 30 procenty prasata.
Ve Spojeném království je vepřové druhým nejoblíbenějším druhem masa hned po kuřecím. Každý člověk spotřeboval v roce 2015 průměrně 25 kg vepřového, což je přitom maximální objem oficiálně doporučené roční spotřeby pro všechny druhy masa dohromady. Nutriční doporučení pro příjem bílkovin ve Spojeném království je 45 až 55 gramů denně, nicméně průměrná spotřeba je 64 až 88 gramů. Maso a masné produkty z toho činí 37 %.
Zdroj: The Guardian, Překlad: Alexandr Darius Radecký, Korektura: Andrea Podsedníková
