Na maso EU doplácí Jižní Amerika

Na maso EU doplácí Jižní Amerika

Autor: Zdeňka Vítková, Ekolist.cz

Spotřeba masa se rychle zvyšuje. Odhaduje se, že v letošním roce se ho spotřebuje 300 milionů tun. Přičemž skoro polovinu objemu spořádá pětina obyvatel planety v nejvyspělejších státech. Na masnou produkci ovšem doplácejí ti slabší, například obyvatelé Jižní Ameriky. Tradiční rodinné farmy vytlačili velcí producenti sóji. Sóji, kterou jsou krmeny hospodářská zvířata v Evropské unii a Číně.

Kvůli krmivu pro evropské pěstitele masa čelí Jižní Amerika rozsáhlému odlesňování, nezdravému propojení mezi politiky a největšími pěstiteli sóji, zvyšování chudoby a zdravotních problémů mezi venkovským obyvatelstvem. Časté je násilné vystěhovávání obyvatel, výjimečné nejsou ani vraždy nepohodlných osob z řad tradičních farmářů nebo jejich podporovatelů. Taková je současná realita jihoamerických států. Na říjnové konferenci Jak náš přístup k jídlu ovlivňuje svět? pořádané organizací Glopolis o ní hovořili zástupci tří jihoamerických států.

Bolívie: Nespravedlivý ekonomický motor

V Bolívii mají podporu státu pouze velké farmy. „Říká se, že je sója ekonomickým motorem, ale není to pravda, výnosy se spravedlivě nerozdělují,“ vysvětluje Enrique Castaňon z bolivijské nevládní organizace Fundación Tierra.

Více než polovinu plochy sójových polí obhospodařují jen dvě procenta farem. Ty stejně jako jinde pěstují zejména geneticky modifikovanou sóju firmy Monsanto odolnou vůči herbicidu glykofosfátu (Rundup). Navzdory pěstování této odolné sóji se její výnosy nezvýšily, snížily se však náklady. Bohatství se tedy koncentruje stále ve stejných rukách.

Přestože se mají potraviny vyvážet až poté, co se uspokojí domácí poptávka, skutečnost je jiná, upozorňuje Enrique Castaňon. Více než třetina vypěstované sóji se vyváží, i když se přitom země potýká s nedostatkem pšenice. 70 % této základní potraviny musí Bolívie dovážet. Příčina je podle Enriquea Castaňona jasná: „Na polích, kde se dříve pěstovala pšenice, se dnes pěstuje sója.“

Časté používání glykofosfátu navíc vede k rezistenci plevelů a je tak třeba používat další herbicidy, které jsou například v EU zakázané. To vede k mnoha zdravotním problémům. Lidé, kteří pracují s postřiky, mají například ve 40 letech problémy se zrakem.

Navíc se enormně vyčerpává půda, po několika letech intenzivního pěstování sóji zůstává na místě poušť, přibližuje Enrique Castaňon.

Paraguay: Prezidenta svrhlo Monsanto

Přesto se takový model uplatňuje dál. „Producent není závislý na zemi. Malý rolník ano,“ vysvětluje Miryam Estela Duarte Rojas, paraguayská farmářka, učitelka a členka farmářské sítě Via Campesina.

Také v její domovině způsobuje stávající zemědělská politika a hospodaření vysidlování venkovského obyvatelstva, vážné zdravotní problémy i znečišťování životního prostředí. Naděje vkládané do vlády Fernanda Luga podporujícího občanskou společnost v uplynulých letech se nenaplnily. Po třech letech byl z úřadu prezidenta sesazen.

„My říkáme, že byl svržen Monsantem, protože neschválil připravený zákon o GMO,“ uvádí Miryam Estela Duarte Rojas. Nyní pokračuje opět propagace GMO sóji, pronásledování nepohodlných osob a migrace zejména mladých lidí z venkova, dodává Miryam Estela Duarte Rojas. Je za dva měsíce bylo zavražděno 5 jejích kolegů.

Argentina: Konec pamp a kovbojů

V Argentině se pěstuje sója na více než polovině celkové rozlohy polí, na 18,3 milionech hektarech z celkových 33 mil. ha, především na severovýchodě země. V budoucnu by měla produkce sóji ještě narůst, argentinský novinář Leonardo Javier Rossi hovoří až o ploše 22 mil. ha. sójových polí.

Nárůst ploch, kde se pěstuje sója jde ruku v ruce s odlesňováním. Podle Leonarda Javiera Rossiho ubývá každý den 620 ha lesa.

Stejně jako ostatní země se i Argentina potýká s nedodržováním právních předpisů týkajících se pesticidů a následnými zdravotními problémy obyvatel. Teprve v loňském roce padl první trest za škody způsobené nelegálním používání pesticidů. Velkou bojovnicí proti pesticidům v Argentině je Sofia Gatica, jejíž třídenní dcera zemřela na selhání ledvin.

Čtvrtina produkce sóji putuje do Číny, 22 % do zemí Evropské unie, vysvětluje Leonardo Javier Rossi. Oproti sousedním státům má ale Argentina tu výhodu, že sója neputuje za hranice ihned, ale zpracovává se ještě v zemi.

Podobný vývoj je i v oblasti chovu hospodářských zvířat. Argentina přestává být zemí rozlehlých pamp a gaučů. Na přelomu století ubyly miliony kusů chovaného dobytka. A drtivá většina v současnosti chovaných zvířat se chová ve velkochovech.

Zdroj: Ekolist.cz, Sxc.hu

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Nezisková organizace Good Food Institute vyzývá k rozsáhlé veřejné podpoře výzkumu a vývoje alternativních zdrojů bílkovin
Evropské politické strany volají po udržitelnějších potravinách a zemědělství
Česká média podceňují dopad zemědělství na klimatickou krizi   
No Internet Connection