Britský farmář Laurence Candy ztratil většinu svých dojnic, když onemocněly tuberkulózou. To ho tak zasáhlo, že ho to dovedlo až k rozhodnutí přestat posílat krávy na jatka.
„Přemýšlel jsem, jestli je možné ospravedlnit průmyslové zabíjení živých bytostí,“ říká 50letý muž, když vzpomíná na události z roku 2017. „Dospěl jsem k závěru, že jako společnost na to nemáme právo.“
Od loňského roku pan Candy spolupracuje se skotskou organizací Farmers For Stock-Free Farming (FFSFF), která byla založena na podporu farmářů produkujících maso a mléko, co se rozhodli přejít na rostlinnou výrobu.
Nyní prodává zbytek svých zvířat (asi 35 krav) a soustředí se na pěstování bobů či obilnin jako je oves, pšenice nebo ječmen.
Foto: Laurence Candy
Pan Candy se také vyhýbá používání hnoje nebo jiných živočišných produktů na zlepšení půdy. Z toho důvodu spolupracuje s organizací International Biocyclic Vegan Network, která podporuje rostlinné biofarmy po celém světě.
„Pomáhají zemědělcům vytvářet vhodné podmínky na přechod z živočišné výroby, tato podpora trvá dva roky,“ říká. „To farmářům umožňuje postupný přechod bez výrazných finančních dopadů.“
Pan Candy k tomu ještě dodává: „Snažím se dělat dobrou věc. V současné době je jen velmi málo farmářů, kteří pěstují čistě vegansky, ale samozřejmě je to rostoucí trend.“
Jeho vyjádření potvrzují i statistiky. Dle průzkumu Vegan Society se počet veganů v Británii mezi lety 2014–2019 zčtyřnásobil.
Z výzkumu společnosti Mintel zase vyplývá, že téměř polovina Britů (49 %) omezuje spotřebu masa, nebo ho nejedí vůbec. To je oproti roku 2020 nárůst o 41 %.
Nezávislá zpráva National Food Strategy mezitím uvádí, že současná lačnost Britů po mase je s ohledem na životní prostředí neudržitelná, a dochází k závěru, že spotřeba masa musí klesnout o 30 %. Podobné výzvy ke snížení spotřeby masa a zároveň zvýšený zájem o veganství se v současné době šíří napříč celým světem.
Mike Lanigan z Kanady se v roce 2016 rozhodl vzdát své živočišné farmy v Ontariu potom, co se jeho krávě předčasně narodilo tele. To přišlo na svět o tři měsíce dříve a on strávil celý den tím, že se ho snažil udržet naživu. Zažil jsem náhlé prozření,“ tvrdí 65letý muž a místo toho, aby dál posílal zvířata na porážku, se rozhodl otevřít zvířecí útulek. “Nebylo to něco, co bych plánoval, prostě se to stalo,” říká.
Foto: Mike Lanigan
Jeho útulek Farmhouse Garden Animal Home čítá dvacet osm krav, jednoho koně, osla, kuřata a kachny. A pan Lanigan se teď zaměřuje na prodej zeleniny jako jsou ředkvičky, zelí a řepa.
„Byla to obrovská změna,“ říká. „Moji synové, kteří se chystali převzít farmu, si mysleli, že jsem se zbláznil.”
Díky svému rozhodnutí měl i problémy s místní zemědělskou komunitou. „Bylo to těžké,” říká pan Lanigan. „Sousedé se na mě zlobili, že jsem proti farmaření. Ale já chápu obě strany. Dokážu s otevřenou myslí mluvit jak s prozvířecími aktivisty, tak s chovateli dobytka.”
FFSFF zemědělcům radí, aby se při přechodu z živočišné na rostlinnou výrobu zaměřovali i na jiné zdroje příjmů, než je jen pěstování plodin, například provozování luxusních kempů. Také je nabádá k vysazování stromů a obnově ekosystému.
„Britští farmáři, zabývající se živočišnou produkcí, jsou již delší dobu ve špatné situaci,” říká Rebecca Knowles, výkonná ředitelka FFSFF. „Potýkají se s velmi nízkou cenou plodin, Brexitem, devastujícím dopadem na životní prostředí, atd. Je jasné, že musíme snížit množství hospodářských zvířat, abychom splnili klimatické cíle. Často nás tady ve Skotsku oslovují sami farmáři, ať už z etických důvodů, či třeba kvůli obavám z emisí metanu.”
Foto: Rebecca Knowles
Britská organizace Refarm'd se specializuje na pomoc producentům mléka, kteří se rozhodli přejít na rostlinné alternativy, jako jsou rostlinná mléka, sýry nebo náhražky jogurtů.
„Důvodem, proč jsem se rozhodla založit tuto organizaci, bylo zastavit vykořisťování zvířat,” říká její zakladatelka Geraldine Stark. „Slyšela jsem spoustu příběhů o tom, jaké mají zemědělci potíže, a přemýšlela jsem, jak jim pomoci.”
Refarm'd zatím spolupracovala s několika farmami ve Velké Británii a Švýcarsku a poskytla jim svoje vybavení a receptury.
Přechod však nemusí být vždycky jednoduchý. Claudia Troxler (37) a její manžel Beat mají farmu ve Švýcarsku. V roce 2020 přešli z mlékárenské výroby k výrobě produktů z ovesných vloček. Ty měly takový úspěch, že se brzy začaly prodávat celostátně. Na konci loňského roku se však rozhodli výrobu omezit, protože distribuovat zboží do bio obchodů po Švýcarsku zabíralo obrovské množství času. Nyní tak výrobky prodávají už jen přímo ze svého rodinného obchodu.
Foto: Claudia a Beat Troxler
Podle Dr. Nicoly Cannon, docentky zemědělství na Královské zemědělské univerzitě v Londýně, není divu, že chovatelé dobytka a producenti mléka uvažují o přechodu na rostlinnou výrobu.
„Zemědělství, zejména pak mlékárenský průmysl, má v současné době problém pokrýt pracovní sílu a se stárnutím populace je to čím dál těžší. V rostlinném sektoru není zapotřebí tolik lidských zdrojů,” říká.
„Jde také o snižování emisí skleníkových plynů. V živočišné výrobě je to problém, protože zvířata vylučují metan. V rostlinné výrobě máme nad emisemi rozhodně větší kontrolu. I to by mohlo přimět lidi přemýšlet o přechodu na jednodušší rostlinný systém.”
Zdroj: BBC [redakčně kráceno], překlad: Denisa Osovska, korektura: Filip Kostka
