Prezidentka a ředitelka organizace Mercy For Animals Leah Garcés v polovině září vydala knihu „Transfarmace: Hnutí, které nás osvobodí od velkochovů“. Publikace se zaměřuje na neudržitelnost současného potravinového systému a nabízí řešení prostřednictvím přechodu farmářů od chovu zvířat k pěstování rostlin.
Částí mé práce jako ředitelky a prezidentky organizace Mercy For Animals je pomoc farmám „transfarmovat se“ – myslím tím, že spolupracuji s farmáři z velkochovů na přechodu od chovu zvířat k farmaření na orné půdě. V roce 2019 jsem vytvořila „The Transfarmation Project“. Tento projekt financuje a vede americké farmáře, ať už jsou motivováni ekonomickými důvody, ochranou životního prostředí nebo dobrými životními podmínkami zvířat, k přechodu od chovu zvířat k pěstování rostlin.
Rozumím těm, kteří si nedokáží spolupráci s velkochovy představit, a to ani v rámci společného poslání, které spočívá v odstranění tohoto systému.. Uznávám ale také, že je toto poslání obrovské a pokud ho chceme dosáhnout, tato spojenectví potřebujeme..
V rámci letošního Dne Země bych ráda představila tři farmářské rodiny – Halleyovy, Faaborgovy a Limovy – které přebudovaly své velkochovy a nyní pomáhají bojovat proti znečištění a klimatické krizi prostřednictvím pěstování plodin vhodných k jídlu.
Environmentální dopad zvířecího chovu
Nebudu srovnávat jablka s hruškami – tohle je spíš srovnávání kuřat s jahodami (nebo prasat s konopím, skotu s houbami a nebo slepic se zeleninou a květinami). Věděli jste, že kuřecí průmysl chrlí 2,4 kg uhlíku na 0,5 kg masa, zatímco produkce jahod vytváří pouze 0,3 kg uhlíku na 0,5 kg ovoce? Přestavba 4 drůbežářských hal na jahodové farmy by ročně snížila uhlíkové emise o cca 6,3 milionů kilogramů. To je zhruba tolik, kolik vyprodukuje za rok více než 1 300 automobilů.
Stejná rovnice by ročně snížila produkci fosfátu o 18 milionů kilogramů. Co je na milionech kilogramů fosfátů špatného? Kromě toho, že fosfát snižuje úrodnost půdy a výnosy plodin, na kterých závisí přežití našeho druhu, odtok fosfátů z průmyslových farem znečišťuje jezera a řeky, je živnou půdou pro nevzhledné zelené květy řas, které zabíjejí vodní živočichy, a vytváří mrtvé oblasti oceánu, kde už nejsou příznivé podmínky pro život. Přeměna tohoto kuřecího velkochovu na jahodovou farmu by také snížila produkci oxidu siřičitého o 60 milionů kg ročně. Tento zákeřný plyn často způsobuje znečištění ovzduší prachovými částicemi a poškozuje stromy a rostliny – klíčové přírodní zásobníky uhlíku.
Halleyovi
Foto: Mercy for Animals
Pokud může mít přestavba 4 hal velkochovů takové výsledky, představte si, jaký dopad může mít přestavba 12 takových hal, jako má rodina Halleyových. Halleyovi sice nepěstují jahody, ale jejich proměna farmy je příkladem smysluplné změny nejen v jejich texaském městě.
Jako smluvní chovatelé drůbeže Halleyovi vyprodukovali během 30 let přes milion kuřat. Když se potýkali s finanční tísní, která je se smluvním chovem často spojena, rozhodli se s chovem ptáků nadobro skoncovat. Tehdy ještě nevěděli, jak moc jim tento krok pomůže. Trocha hledání řešení je dovedla k projektu „Transfarmace“. Jen několik týdnů poté, co se v červenci 2020 spojili s mým týmem, začali Halleyovi pěstovat první akr konopí.
V říjnu téhož roku již slavili první úrodu. Po hrdé sklizni konopí usušili a uskladnili v prostorách upravených ze starých kuřecích hal (pro dobrý pocit: jejich bývalá pastvina pro dobytek je nyní útulkem pro psy a osly).
Faaborgovi
Foto: Mercy for Animals
„Transfarmace“ rodiny Faaborgových posouvá ochranu životního prostředí na úplně novou úroveň. Od stromů, které rostou na jejich pozemku, po solární panely, které napájejí celou farmu.
Faaborgovi ukončili své 30leté působení jako chovatelé prasat po roční spolupráci s týmem projektu Transfarmation. Jejich bývalá prasečí farma severně od Des Moines nabízí čerstvé produkty s přidanou hodnotou po celém státě Iowa.
Díky nadšení Faaborgových vznikly nízkouhlíkové zemědělské postupy, které mají okamžitý vliv na změnu klimatu. Dopady, které jsou velmi rychlé, inspirují i ostatní zemědělce. Nyní si představte proměnu nejen 4, ale 100, nebo i 1000 hal po celém světě, které přejdou od chovu drůbeže k pěstování jahod.
Limovi
Foto: Mercy for Animals
Tom Lim, farmář ze Severní Karolíny, choval kuřata přes 20 let, než mu byla ukončena smlouva bez varování. Tom a jeho žena Sokchea měli vždy malý pozemek se zeleninou – dlouhé lilky Ping Tung, ovoce jujuba, čínské dlouhé fazole, citronová tráva, thajská bazalka, kafrové limetky a další základní potraviny jejich jídelníčku z jihovýchodní Asie.
S pomocí projektu Transfarmation zařadili do své produkce speciální houby a nyní ji rozšiřují ještě o bobuloviny, rajčata, saláty a další plodiny. Proměna farmy pomohla nyní šťastnějším a spokojenějším manželům Limovým připomenout si, co je přivedlo k farmaření – obdělávání půdy a zajišťování jídla pro lidi.
Rostlinná produkce je budoucnost
Odhaduje se, že rostlinný průmysl bude mít v roce 2030 hodnotu 85 milionů USD (cca 2 mld. Kč – pozn. překl.). Společnosti vyrábějící rostlinnou stravu budou potřebovat bohatý a spolehlivý zdroj ingrediencí jako je hrášek, houby, oves atd. Stejně tak prudce roste poptávka po konopí jako potravině, textilním vláknu a léku. Transfarmace nespolupracuje pouze s farmáři, kterým pomáhá přeorientovat farmy na rostlinnou produkci, ale také je spojuje se společnostmi, které potřebují jejich úrodu pro své produkty. Je to výhra pro každého – pro farmáře, planetu a zvířata.
Kéž jsou Halleyovi, Faaborgovi a Limovi v tento Den Země svědectvím o síle odvážné osobní změny. Všichni můžeme být změnou pro lepší klima jakožto ochránci země, vody i vzduchu a všech, kteří zde žijí. Nemusíme vlastnit farmu, která projde proměnou, ale můžeme si vybrat rostlinnou potravu a podpořit farmáře nákupem rostlinných produktů přímo od nich. Dopady změny rostlinné stravy na znečištění a klima jsou obrovské, víme, že mohou něco změnit. Kuřata a jahody to dokazují.
Zdroj: Plant Based News, překlad: Jakub Uvíra, korektura: Petra Valešková