Většina půdy se v současnosti používá k pěstování rostlin pro krmení zvířat.
„Veganuary“ (tzv. měsíční veganská výzva; v Česku funguje např. Veggie Challenge – pozn. redakce) se dá považovat za pokus o přiblížení tématu veganství širší veřejnosti. Znamená to, že se člověk alespoň první měsíc v roce rozhodne žít vegansky, aby omezil utrpení zvířat. Ale mnozí tak činí i z ekologických důvodů. Bez masa, ryb, mléčných výrobků a vajec by se výrazně snížilo množství emisí. Protože pochutnat si na prvotřídním steaku či sýru logicky znamená nakrmit rostlinami chovná zvířata, která potom vyprodukují maso a mléko, namísto toho, abychom rostlinné výrobky konzumovali přímo. Chov skotu produkuje 31krát více emisí CO2 na jednu kalorii než produkce tofu. Jinak to také znamená, že tvoří jen 5 % kalorií toho, kolik se spotřebuje při krmení dobytka.
Je to tedy velmi neefektivní a znamená to, že lidé potřebují vypěstovat mnohem více rostlin, než by bylo potřeba k přímé spotřebě ve veganském světě. I přesto, že se veganství a jeho alternativy stále rozšiřují, celkově se ve světě zvyšuje i míra masožravosti. Obliba různých živočišných produktů je v každém státě jiná. Čínský hlad po vepřovém mase zřejmě dosáhl vrcholu, zvyšuje se i poptávka po hovězím mase. V Indii, kde je sice nízká spotřeba hovězího, se zase zvyšuje poptávka po mléčných výrobcích. I Afrika se svou rychle rostoucí populací má spotřebu masa čím dál vyšší. Podle organizace UN Food and Agricultural se již polovina veškeré obyvatelné půdy využívá k zemědělství. Podle Josepha Poorea a Thomase Nemecka, autorů rozsáhlé studie globálních potravinových systémů, je asi 80 % této půdy věnováno pastvinám nebo pěstování plodin určených k výživě zvířat.
Výzkum přichází se značně nejistými výsledky. Přestože má k dispozici údaje z 38 700 farem a 570 studií, mapování dopadu produkce na životní prostředí je obtížné a nepřesné. Asi polovina údajů je z doby před rokem 2010. Přesto nám tyto studie dávají tušit, jak by situace s půdou mohla do budoucna situace vypadat, pokud se nic radikálně nezmění.
Kdyby byli všichni lidé vegany, byla by potřeba jen asi čtvrtina z půdy, která se dnes využívá. Pokud bychom přestali konzumovat jen skot a ovce, znamenalo by to snížení využití půdy na polovinu. Na co by se zbývající půda dala využít? Zčtyřnásobení rostlinné výroby není optimální řešení. Spousty pastvin, například ve Skotsku, by nemohly být přeměněny na výnosou ornou půdu. Přesto ve většině zemí, v nichž se zemědělství rozšiřuje (jako příklad můžeme uvést brazilskou Amazonii), by přechod k rostlinné výrobě znamenal více potravin na akr. V uvozovkách přebytečná zemědělská půda by také mohla být využita k jiným účelům, třeba k obnově lesů nebo deštných pralesů.
Někteří se obávají také kulturního dopadu. Eliminace produkce masa by nejspíš změnila i krajinu a způsob života. Změnil by se náš vztah ke zvířatům i potravinám utvářený v průběhu několika tisíciletí. Mělo by to vliv i na mnohá ekonomická odvětví včetně cestovního ruchu. Tyto obavy se ovšem netýkají společností, které vyrábějí čím dál větší množství burgerů, které jsou poté konzumovány tisíce kilometrů daleko. Celosvětový posun k veganství zatím není pravděpodobný, avšak tyto modely naznačují, že trocha toho ducha „veganuárství“ po celý rok by byla jistě správná věc.
Zdroj: The Economist, překlad: Denisa Osovska, korektura: Mia
