Instituce jako WHO hrají klíčovou roli v hnutí za stravování bez zvířat

Autor: Jacy Reese [HuffPost]

Překlad: Silvie Sarlejova a Monika Zápotocká

[HuffPost] Více než 200 vědců, akademiků a odborníků podepsalo otevřený dopis adresovaný příštímu generálnímu řediteli Světové zdravotnické organizace (WHO), aby během svého působení zařadil mezi priority omezení živočišné výroby.

Mezi signatáři jsou např. Noam Chomsky, Suerie Moon, Frances Kissling, Peter Singer a Mark Bittman. Pro mě jako někoho, kdo se zabývá výzkumem moderního chovu hospodářských zvířata a jeho opozicí, toto představuje novou a vzrušující fázi hnutí za stravování se bez konzumace zvířat.

První vlna se objevila zhruba před 20 lety a byly pro ni typické aktivity ochránců zvířat, které se zaměřovaly na pořizování video záběrů z investigací. Neziskové organizace vysílaly na farmy či na jatka své vyšetřovatele, aby se tam nechali zaměstnat a tajně dokumentovali rozmáhající se kruté zacházení a problémy s bezpečností potravin. Zatímco někteří vyšetřovatelé se zaměřili na velkochovy, jiní odhalili, že kruté zacházení bylo překvapivě běžné i v tzv. „humánních“ zařízeních, což vedlo k silnému odporu vůči celému průmyslu.

Tato odhalení inspirovala milióny spotřebitelů, aby jedli méně nebo vůbec žádné maso, a nastartovala velké množství reforem zaměřených na ukončení některých nejméně etických praktik v tomto odvětví. Byli jsme např. Svědky toho, že se některé společnosti v Severní Americe a Evropě – a dnes i po celém světě – zavázaly přestat používat klece pro nosnice, ve kterých si slepice nemohou ani roztáhnout křídla. Mnoho firem také přechází k jiným plemenům kuřat, která nejsem tak náchylná k chronické bolesti běžné u ultra-rychlého růstu současných kuřat. Tyto změny mají přímý vliv na welfare zvířat i lidské zdraví, ale také tím vytváří precedens pro budoucí změny, jako například odklon od živočišných bílkovin ze strany korporací.

Další vlna přišla v posledních 5 až 10 letech a to s úspěchem společností jako je Hampton Creek, která je známá díky své bezvaječné majonéze nazývané Just Mayo. Výrobek se stal tak populární, že vládou podporovaná organizace American Egg Board (AEB) podnikla proti společnosti Hampton Creek nezákonné kroky. Předseda AEB po odhalení tohoto jednání, které bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, odstoupil. Potravinařský gigant Unilever po této kontroverzi zahájil prodej své vlastní bezvaječné majonézy a Hampton Creek pokračoval v obrovském růstu. Zastánci rostlinné stravy zjistili, že korporace orientované na zisk mohou svou velikostí a přístupem k investicím vedoucím k zisku způsobit změnu v takovém měřítku, které je jen těžko přímo dosažitelné drobnými subjekty.

Další dvě společnosti, Beyond Meat a Impossible Foods, se zaměřily na hovězí hamburger, o kterém je známo, že přispívá ke změně klimatu a vzniku řady onemocnění. Nový hamburger nahrazující maso je vyroben ze složek jako je tuk, bílkoviny a hem – molekuly, které hovězímu dávají jeho krvavou příchuť – ale s ingrediencemi získanými přímo z rostlin. Tím, že vyřadíme mezičlánek v podobě těla zvířete, se vyhneme nejenom etickým problémům a mnoha zdravotním obtížím spojeným s velkochovy, ale je to i mnohem efektivnější a sníží to také míru celosvětového plýtvání jídlem.

Foto: Beyond Meat Burger (by theimpulsivebuy)

Společnost Memphis Meats se zase vydala směrem buněčného zemědělství, kdy pěstuje opravdové zvířecí maso mimo tělo zvířete. K tomu je potřeba vyjmout pár buněk z živého zvířete, umístit je do vhodného prostředí pro růst, nechat je rozmnožit se a vytvořit svalová vlákna stejným způsobem, jakým by se vytvořila v těle zvířete. Toto jídlo ještě není na prodej, ale očekává se, že do obchodů dorazí do 10 let.

Poslední pilíř, který začíná být patrný v hnutí za stravování bez konzumace zvířat - přední instituce jako Světová zdravotnická organizace – má své kořeny v množství důkazů, které byly shromažďovány po desetiletí. Jak se uvádí v dopise Světové zdravotnické organizaci, studie odhalují, že antibiotika, která se podávají hospodářským zvířatům, přispívají ke vzniku baktérií odolným vůči antibiotikům, což úzce souvisí s odolností bakterií u lidí. Většina antibiotik je podávána nikoli lidem, ale hospodářským zvířatům, což vede ke vzniku supervirů, které způsobují celosvětové pandemie. Chov zvířat je také jedním z hlavních faktorů majících za následek klimatické změny, což představuje významné zdravotní riziko a je už rozpoznáno Světovou zdravotnickou organizací. Konzumace masa navíc výrazně zvyšuje míru obezity a nepřenosných onemocnění, jako je cukrovka a onemocnění srdce.

Přimět instituce, aby braly tyto důkazy vážně, je nelehký úkol, obzvláště v zemích jako jsou Spojené státy, kde odvětví chovu hospodářských zvířat výrazně ovládá vládní politiku. Například v roce 2015 Americký úřad pro zemědělství (USDA) nezařadil do stravovacích zásad  snížení konzumace masa, navzdory doporučení svých vědeckých poradců. Naproti tomu zastánci získali podporu vlády v zemích jako je Čína, která svým obyvatelům doporučuje, aby snížili konzumaci masa až o 50 %.

Je skvělé, že největší světová zdravotnická organizace možná brzy připustí opravdovou cenu velkochovů a připojí se k jednomu z nejdůležitějších společenských hnutí naší doby. Myslím, že aktivismus zdola bude i nadále nezbytným, ale příchod institučních změn bude předzvěstí rozvoje v nebývalé míře. Čím déle otálíme s řešením tohoto problému, tím více zvířat bude trpět, tím více zdrojů bude promarněno neefektivním způsobem stravování, a zdraví naší planety a naše tělesné zdraví se dále zhorší. Potřebujeme, aby se mezinárodní instituce spojily a přijaly okamžitá opatření.

Zdroj: The Huffington Post, Ilustrační fotky: Ivan Walsh, theimpulsivebuy (CC BY-SA 2.0)