Vrány si uvědomují samy sebe stejně jako lidé, ukázala nová studie

Vrány si uvědomují samy sebe stejně jako lidé, ukázala nová studie

Amarnath Tade (unsplash.com)

Vrány mají svou verzi lidské mozkové kůry. 

Zjišťujeme, že vrány a ostatní druhy krkavcovitých jsou chytřejší a chytřejší. Nový výzkum ukázal, že tito ptáci přemýšlejí o tom, co právě viděli, a na základě toho i volí, jak mají na situaci správně zareagovat. Krkavčí pallium (základ mozkové kůry, pozn. red.) obsahuje více neuronů, než mají primáti.

Není žádným překvapením, že krkavcovití – „rodina vran“ zahrnující také havrany, sojky, straky a ořešníky (ptáci, kteří se živí semeny jehličnanů a žijí v severozápadní Americe, pozn. red.) – jsou chytří. Používají nástroje, rozpoznávají obličeje či svým oblíbeným lidem nechávají dárky. Na Facebooku dokonce existuje video o vráně pomáhající malému ježkovi přejít rušnou vozovku. Krkavci mimo jiné hází do vody kamínky, aby potrava plavala jejich směrem. 

Překvapivé je však zjištění autorů nové studie publikované v časopise Science: vrány mají schopnost přemýšlet při řešení problémů o svých úvahách. To je úroveň sebeuvědomění, o níž se dříve věřilo, že představuje druh vyšší inteligence, která je vlastní pouze lidem, možná jen několika dalším savcům. Vrána přemýšlí o tom, co ví. Pokud se vám tedy zdá, že vrány mají své vlastní vědomí, máte pravdu.

Dlouho se předpokládalo, že složitější myšlenkové pochody jsou výhradně produktem vrstvené mozkové kůry. Mozky ptáků ale fungují jinak. Autoři studie zjistili, že pallium vran je sice bez vrstev, nicméně má velkou hustotu neuronů, které plní stejnou funkci jako právě vrstvy mozkové kůry. Tyto závěry podporuje i další studie, jež vyšla ve stejném vydání Science. V té bylo zjištěno, že anatomie neuronů u holubů a sov pálených také nahrává vyšší inteligenci. 

Ptačí mozky měly dobrý týden!“ komentoval tyto studie pro web Statnews expert na vrány John Marzluff z University of Washington. (Nebyl zapojen do žádné ze studií.)

Krkavci jsou známí tím, že jejich mentální zdatnost dosahuje stejné úrovně jako u opic a primátů. Nicméně ptačí neurony jsou mnohem menší než opičí. Ačkoliv je pallium ptáků menší, obsahuje více neuronů, než by obsahoval mozek primáta o stejné velikosti. A právě to může být vodítkem k tomu, proč jsou krkavci tak mentálně zdatní. 

Každopádně se zdá, že existuje obecný soulad mezi počtem neuronů, které má zvíře ve svém palliu, a jeho inteligencí, říká Suzana Herculano-Houzel ve svém komentáři k oběma novým studiím pro Science. Lidé jsou pochopitelně s touto korelací spokojeni – když se totiž porovnáme se slonem, jenž je několikanásobně větší než člověk, má náš druh více neuronů než slon (lidé mají v mozku zhruba 86 miliard neuronů, pozn. red.). Přičemž u vran se odhaduje, že mají asi 1,5 miliardy neuronů. 

narubono vrany

Foto: narubono (Unsplash)

Druh vyšší inteligence, kterou vrány v novém výzkumu prokázaly, je velmi podobný té, jíž my lidé používáme při řešení problémů. Systematizujeme relevantní znalosti a poté je různě kombinujeme, abychom dospěli k určité akci nebo řešení. 

Vědecký tým, vedený neurobiologem Andreasem Niederem z Univerzity v Tübingenu v Německu, vycvičil dvě vrány černé (Corvus corone), Ozzieho a Glenna

Vrány byly vycvičeny tak, aby sledovaly záblesk – který se ne vždy objevil – a pak klovaly do červeného nebo modrého bodu, aby zaznamenaly, zda byl nebo nebyl vidět záblesk světla. Ozzie a Glenn se také naučili rozumět proměnlivému „klíči pravidel“, který specifikoval, zda červená nebo modrá znamená přítomnost záblesku, zatímco druhá barva dává najevo, že k žádnému záblesku nedošlo. 

V každém kole testu poté, co se objevil nebo neobjevil záblesk, byl vránám předložen tento klíč popisující aktuální význam červeného a modrého bodu. Vrány poté klováním zapsaly svou odpověď. 

Nepravidelné sekvence ptákům zabraňovaly v tom, aby si svou reakci automaticky natrénovali.

Čtěte také:
Myslící drůbež: inteligentní, pečující a složitá
drubez inteligence science daily

V každém testu začínal celý proces odznova a oni tak museli vyhodnotit, zda záblesk viděli či ne, a na základě toho museli zjistit, do kterého bodu mají klovnout.

Během toho všeho zkoumali výzkumníci jejich neuronální aktivitu. Když Ozzie nebo Glenn spatřili záblesk, jejich senzorické neurony se aktivovaly a pak zastavily, když pták zjišťoval, do kterého bodu má klovat. Když nedošlo k záblesku, nebyla pozorována žádná aktivita senzorických neuronů předtím, než vrána zanalyzovala situaci, aby zjistila správný cíl svého klování.

Nieder tuto posloupnost interpretuje tak, že Ozzie nebo Glenn museli vidět nebo nevidět záblesk, záměrně si všimnout, že došlo nebo nedošlo k záblesku, přičemž si uvědomili to, co právě prožili. Až po chvíli se jim tato vzpomínka přiřadila ke znalosti aktuálního klíče, předtím než klovli do správného bodu. 

Během těch několika pár momentů, kdy utichla aktivita senzorických neuronů, Nieder zaznamenal aktivitu mezi velkým množstvím neuronů, když si vrány dávaly pomyslné kusy skládanky dohromady a připravovaly se „podat zprávu“ o tom, co viděly. Nepřekvapivě bylo rušnou oblastí mozku během této sekvenční fáze pallium.

Díky této studii můžeme opustit myšlenku, že vyšší inteligence je podmíněna pouze vrstevnatou mozkovou kůrou. Čím více se dozvídáme o inteligenci vran, tím více můžeme říci, že rozhodně není dobrý nápad se pokoušet tyto tvory naštvat.

Corvus corone looking left

Foto: dierat-stock, CC BY 3.0 via Wikimedia Commons

Zdroj: Big Think, Překlad: Adéla Miková, Korektura: Petra Valešová

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Proč by měla opatření na ochranu zvířat platit i pro bezobratlé
Sépie jsou schopny projít slavným „Marshmallow testem“, uvádí studie
Studie zjistila, že krávy spolu mluví o svých pocitech
No Internet Connection