Objevení mozkové struktury vysvětluje, proč jsou někteří ptáci tak chytří – a možná jsou si dokonce vědomi sami sebe

Objevení mozkové struktury vysvětluje, proč jsou někteří ptáci tak chytří – a možná jsou si dokonce vědomi sami sebe

Syed Ahmad (Unsplash)

Nikdy nebylo slovní spojení „ptačí mozek“ takovou lichotkou jako nyní: V posledních letech jsme zjistili, že ptáci používají nástroje, chápají abstraktní koncepty, a dokonce rozeznávají malby od Moneta a Picassa. Ale absence neokortexu u ptáků – části mozku savců, kde má základ pracovní paměť, plánování a řešení problémů – dlouho vědce mátla. Nyní bylo objeveno dříve neznámé mozkové mikroobvodové uspořádání ptačího mozku, které je možná analogické k savčímu neokortexu. A jiná studie odlišného týmu výzkumníků spojila tuto oblast s vědomým uvažováním.

Tyto dvě studie jsou oceňovány dokonce jako průkopnické. „Často se usuzuje, že odlišný ptačí mozek má neuroanatomické limity omezující myšlení, vědomí a vyšší kognitivní funkce“, uvádí John Marzluff, biolog zkoumající divoce žijící zvířata a specialista na vrány z University of Washington, Seattle, který se na žádné studii nepodílel. „Výzkumníci těmito výsledky nebudou udiveni, nicméně uleví se jim“, dodává.

Právě kvůli podobnostem mezi savci a ptáky v možnostech myšlení se Martin Stacho, neuroanatom z Ruhr-Universität Bochum, rozhodl prozkoumat přední část ptačího mozku, která zpracovává percepci. Hrubé srovnání savčích a ptačích mozků vede k domněnce, že „nemají nic společného“, uvádí. Nicméně savci i ptáci mají mnoho společných myšlenkových dovedností.

holub sneha cecil unsplash

Ptáci, jako je tento poštovní holub, možná mají neuroanatomii potřebnou k myšlení (Foto: Sneha Cecil)

Stacho a jeho kolegové prozkoumali obvod v oblasti předního mozku poštovních holubů zvaný pallium, který je pokládán za nejbližší savčímu neokortexu. I když pallium postrádá šest vrstev kortexu, jeho součástí jsou výrazné struktury spojené vlákny. Vědci pak porovnali snímky ptačího pallia a kortexů krysy, opice a člověka. Jejich analýza vedla ke zjištění existence vláken v palliu uspořádaných do překvapivě podobných tvarů, jaké byly přítomny v kortexu u savců.

Výzkumníci také zobrazili neuronální sítě v mozcích dvou vzdáleně příbuzných druhů: holubů a sov. V senzorických oblastech objevili obvodové struktury, které byly podobné těm, které se nacházejí v savčím neokortexu. Právě tato neuroarchitektura – spojení mezi strukturami, spíše než struktura samotná – vysvětluje, proč jsou ptáci stejně kognitivně talentovaní jako savci, uvádí časopis Science.

Vzhledem k výzkumu se opět a zase potvrzuje, že může vzhled klamat”, uvádí Marzluff. I když „vypadají savčí a ptačí mozky velmi odlišně, tento výzkum zjistil, že vlastně obě alterující mozková zapojení vykazují komplementaritu“

Ale uvědomují si ptáci své aktuální prožitky? Chápou, co dělají a vidí? Aby našel odpověď, zkoumal Andreas Nieder, neurofyziolog z University of Tübingen, odpovědi mozků vran černých (Corvus corone) na podněty. Vrány a jejich příbuzní, přezdívaní jako „opeřené opice“, projevili schopnost myslet kauzálně. Ale odvodit z těchto experimentů vědomí je opravdu výzva, uvádí Nieder.

Corvus corone wiki commons

Foto: Ian Kirk, CC BY 2.0 via Wikimedia Commons

Spolu se svými kolegy použili test podobný tomu, který testuje u primátů známky vědomí – stav mysli, o kterém se předpokládá, že vzniká náhlou aktivací určitých neuronů. Vycvičili dvě jednoleté vrány mrchožravé odchované v laboratoři, aby se pohybovaly nebo nehýbaly v reakci na prchavý signál zobrazený na monitoru. Když se nespletly, byly odměněny. Vědci poté zaznamenali jejich neuronální signály při reakcích. Když vrány zareagovaly, jejich neurony projevily aktivitu, což naznačuje, že vrány vědomě vnímaly podnět; ale když nereagovaly, jejich neurony podobnou činnost nevykazovaly. Neurony, které začaly být aktivní v době, kdy vrány reagovaly na podnět, byly lokalizovány v palliu, uvedli vědci i v časopisu Science. Nieder to nazývá „empirický znak smyslového vnímání v ptačích mozcích“, podobně jako u primátů.

To jistě rozvíří debatu, protože „někteří výzkumníci tvrdí, že vědomí je vlastní pouze lidem“, říká Irene Pepperberg, srovnávací psycholožka z Harvardské univerzity známá svou prací s Alexem, africkým papouškem šedým, který komunikoval anglicky o abstraktních pojmech. Pepperberg nebyla zapojena do těchto nových studií, ale považuje je za „opravdu vzrušující“.

Stacho a Nieder dodávají, že stavební kameny kognice savců a ptáků mohly být přítomny u jejich posledního společného předka, asi před 320 miliony let. „Savčí a ptačí mozky se samozřejmě vyvíjely jinak“, říká Stacho. „Překvapivé je, jak jsou si savci a ptáci stále podobní ve svých schopnostech vnímání a myšlení.

Zdroj: Science (redakčně zkráceno), překlad: Zuzana Jamaris, korektura: Petra Valešková

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Ryby čističky úspěšně zdolaly slavný Marshmallow test
Vrány si uvědomují samy sebe stejně jako lidé, ukázala nová studie
Proč by měla opatření na ochranu zvířat platit i pro bezobratlé
No Internet Connection