Výzkumníci z Kodaňské univerzity vyvíjejí nástroj pro automatické rozpoznávání emocí, který lze použít k hodnocení welfare prasat chovaných na farmách. Vedoucí výzkumná pracovnice Elodie Briefer se domnívá, že tato metoda by mohla být důležitým nástrojem pro zjištění, zda mají zvířata zajištěny kvalitní životní podmínky, a to nejen s ohledem na to, zda zažívají utrpení, ale i zda mohou prožít plnohodnotnější život.
„Zvířata potřebují prospívat,“ říká Briefer v rozhovoru pro Kodaňskou univerzitu. „Nestačí, že jsou v dobré fyzické kondici nebo že snižujete jejich negativní emoce.“
Pro vytvoření tohoto nástroje nashromáždili vědci nahrané hlasové projevy prasat, které byly pořízeny v rámci minulých studií. Z dat vybrali 7 414 zvuků, které prasata vydávala v některých více znepokojivých okamžicích jejich života. Data zahrnovala experiment z roku 2015, při kterém byla selata položena na záda a násilím přidržena, aby byly zaznamenány jejich reakce. V dalších využitých experimentech byla selata podrobena kastraci bez anestezie či léků proti bolesti. Nahrávána byla také, když čekala na porážku, byla držena v sociální izolaci nebo v malých boxech.
Tým vědkyně Briefer také zdokumentoval zvuky spojené s pozitivními a negativními emocemi, když umístil selata do zcela pustého prostředí a porovnal jejich hlasové projevy se selaty, která dostala podestýlku a hračky.
Briefer tvrdí, že na základě těchto zjištění může její tým vytvořit automatizovaný monitorovací systém, který farmáře okamžitě informuje o tom, kdy jejich zvířata prožívají pozitivní nebo negativní emoce.
Foto: Jo-Anne McArthur / We Animals Media
Lepší životní podmínky zvířat nebo lidské pokrytectví?
Dr. Marc Bekoff, emeritní profesor ekologie a evoluční biologie na Coloradské univerzitě a autor knihy The Emotional Lives of Animals (v čestině vyšlo jako Emoce zvířat - pozn. red.), není přesvědčen, že by tato technologie mohla pomoci zlepšit život zvířat. Říká, že již desítky let výzkumů svědčí o tom, že životní podmínky zvířat chovaných pro maso jsou špatné.
„Tyto údaje máme k dispozici již desítky let,“ říká Bekoff, „nová metoda měření emocí jednotlivých zvířat, která jsou stále zabíjena a pojídána, mnoho neznamená“.
Bekoff se obává, že vývoj nových technologií, jako je ta Brieferové, nepodpoří lepší pochopení zvířecích emocí. Místo toho podle něj přispějí k human washingu, což je praxe, kdy agropodniky slibují zlepšení životních podmínek zvířat, aniž by došlo k podstatným změnám.
„Zemědělci mohou začít využívat takovéto technologie s dobrými úmysly, ale jejich přijetí je může zavést na cestu, která nadále ospravedlňuje vážné a neomluvitelné zneužívání zvířat,“ říká.
„Ve velkochovech se nemůže dařit žádnému zvířeti“
Dr. Lori Marino, neuroložka a ředitelka centra pro ochranu zvířat Kimmela Center, souhlasí. Poznamenává, že tato technologie by byla důležitým pokrokem pouze v případě, kdy by se její použití promítlo do významných změn ve způsobu zacházení s prasaty. „Žádné zvíře nemůže prospívat ve velkochovech,“ říká.
Marino upozorňuje, že testování welfare není totéž co poskytování welfare. Opakuje také Bekoffovy obavy, že by se podobné technologie mohly využívat ke klamání lidí ohledně welfare prasat v zemědělství.
Foto: Matt Armstrong-Ford / We Animals Media
„Pokud farmáři zjistí, že se většina prasat ozývá způsobem, který naznačuje úzkost — co přesně s tím udělají? Přestanou prasata chovat?“ říká. „Skutečnost, že prasata v určitém období vydávají určité hlasové projevy, nezmění názor lidí na prosazování konzumace zvířat.“
Marino však vidí jednu z možných pozitivních aplikací této metody: Možná by mohla pomoci najít způsob, jak zlepšit život zvířat v útulcích, která se již nyní těší dobrým životním podmínkám, a učinit tak jejich prostředí ještě příznivějším a podnětnějším.
Bekoff i Marino se shodují, že řešení welfare prasat vyžaduje systematické změny současného potravinového systému. A tato změna, jak zdůrazňují, vyžaduje změnu způsobu, jakým lidé přemýšlejí o zvířatech a jejich prožívání emocí.
„Vědecké poznatky jsou k dispozici,“ říká Bekoff. „Víme, že zvířata cítí emoce, tak proč se dohadujeme o stupních utrpení, místo abychom skoncovali se systémem, který toto utrpení způsobuje?“
Zdroj: Sentient Media, překlad: Nela Otáhalová, korektura: Petra Valešková
