Podle odborníků by se desetiletí bádání o vnímání zvířat mělo promítnout do jejich právního postavení.
Na jaře letošního roku představila skupina vědců, filosofů a dalších odborníků na půdě New York University novou deklaraci o pokroku v bádání na poli vědomí zvířat. I když může mít pojem vědomí rozličné významy, hlavní otázkou zůstává, zda mohou zvířata, jako krávy a slepice, ale také hmyz a ryby, zakoušet bolest nebo radost. Deklarace je v současné době dostupná online, a zde ji mohou badatelé s relevantními zkušenostmi podepsat. Podle zveřejněných údajů k datu vydání tohoto článku připojilo svůj podpis již 480 odborníků z různých oborů.
Podstatou Newyorské deklarace o vědomí zvířat je tvrzení, že existují „silné vědecké důkazy“ pro prokázání vědomí u savců a ptáků a „reálná možnost“ vědomého prožívání u jiných obratlovců, jako například u plazů a dokonce i u mnoha a bezobratlých, například u hmyzu. Na slavnostním představení deklarace 19. dubna vyjádřila řada vědců naději, že se podaří dosáhnout širokého konsenzu o tom, která zvířata disponují schopností vědomého prožívání.
„Většina z nás si obvykle všímá vědomí především u zvířat, se kterými máme blízký vztah, jako jsou psi nebo kočky,“ řekla při představení deklarace Anna Wilkinson, profesorka kognitivní etologie na univerzitě v Lincolnu. „Je však snadné podceňovat vědomí u tvorů, které tolik neznáme,“ dodala. „Z našich nedávných výzkumů vyplývá,, že čím jsou zvířata na evolučním žebříčku vzdálenější od člověka, tím méně je vnímáme jako kognitivní bytosti s emocemi,“ uvedla Wilkinson. Nová deklarace se snaží toto vnímání změnit tím, že přisuzuje vědomí i živočichům, kteří obvykle zůstávají mimo pozornost, například hmyzu.
Zatímco první bod deklarace tvrdí, že podle mnoha vědců mají vědomé prožitky savci a ptáci, druhý bod může mít zásadnější dopad. „Empirické důkazy naznačují přinejmenším reálnou možnost vědomého prožívání u všech obratlovců (včetně plazů, obojživelníků a ryb) a u mnoha bezobratlých (včetně hlavonožců, desetinožců a hmyzu),“ uvádí deklarace. Příklady zahrnují vycvičené vrány, které umí hlásit, co vidí během letu, chobotnice, které vědí, kdy se vyhnout bolesti, a z hmyzu například včely, které si nejen hrají, ale dokážou se také učit jedna od druhé.
Lars Chitka, profesor smyslové a behaviorální ekologie na Queen Mary University v Londýně, uvádí včely jako příklad hmyzu, u kterého vědci pozorovali vědomé prožívání. Včely si mohou hrát pro zábavu a mohou cítit bolest - to jsou jasné projevy vědomí. Dokonce i octomilky mají emoce, které by většinu lidí pravděpodobně překvapily. Například podle studie z roku 2021 se jim může zhoršit spánek, pokud jsou izolované nebo osamělé.
Naše chápání vědomí zvířat má politické důsledky
Mnozí vědci na setkání upozornili, že k úplnému pochopení vědomí zvířat je zapotřebí ještě mnoho dalších výzkumů. „Cílem deklarace je mimo jiné zdůraznit, že tento obor dělá pokroky a zaslouží si podporu,“ řekl Jonathan Birch, profesor filozofie na London School of Economics and Political Science. „Nejedná se o obor bez významu pro otázky společenského zájmu i politické výzvy. Naopak, hraje klíčovou roli zejména v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat.“
I když deklarace není právně závazná a ani nedoporučuje politické kroky, její autoři doufají, že více důkazů o vědomí zvířat poslouží jako základ pro tvorbu politik a postupů, které mají vliv na dobré životní podmínky zvířat.
Cleo Verkujil, vědkyně ze Stockholmského institutu pro životní prostředí uvedla, že deklarace by mohla mít dopad na využívání zvířat v mnoha různých oblastech, od zábavního průmyslu až po laboratorní testy. „Všechny tyto interakce mohou být ovlivněny zahrnutím poznatků o vědomí zvířat do tvorby politik,“ uvedla Verkujil.
Některé země již vědomí zvířat do svých zákonů o jejich ochraně zakotvily. Nový Zéland v roce 2015 ve svém zákoně na ochranu zvířat oficiálně uznal zvířata jako vnímající bytosti. Za to v USA neexistuje žádná federální legislativa, která by říkala, že zvířata vnímají, ale některé státy takové zákony přijaly. Oregon v roce 2013 uznal, že zvířata jsou vnímavá - že mohou pociťovat bolest a strach, a to následně vedlo k přísnějším postihům za týrání zvířat.
„Pokud existuje reálná možnost, že zvíře vědomě prožívá, je nezodpovědné tuto možnost ignorovat při rozhodování, které se zvířete týká,“ uvádí se v deklaraci. „Měli bychom zvážit rizika, která z toho plynou pro životní podmínky zvířat, a při reakci na tato rizika vycházet z důkazů.“
Gabriela Sotello je spolupracovnicí redakce Sentient. Věnuje se zpravodajství z oblasti životního prostředí a vědy. Její texty publikovali například v deníku Guardian, magazínu Gizmodo nebo v materiálech National Audubon Society. Má magisterský titul z komunikace vědy z Imperial College London.
Zdroj: Sentient, překlad: Silvestr Vandrovec Špaček, korektura: Michaela Onderková
