Vědci se podívali na studie o slepičí inteligenci, sociálním rozvoji a emocích.
Shrnutí: Drůbež není tak hloupá, jak si lidé myslí. Jako všichni ptáci mají jedinečné osobnosti a zkoušejí se třeba navzájem přechytračit. Znají své místo v hierarchii a jsou schopni uvažovat pomocí dedukce. Tato schopnost se u lidí začne vyvíjet až v sedmi letech. Drůbeží intelekt je proto nezaslouženě podceňován a zastíněn jinými ptačími druhy.
Tvrdí to Lori Marino, vedoucí vědecký pracovník v The Someone Project, Farm Sanctuary a The Kimmela Center v USA, který přezkoumal poslední výzkum o psychologii, chování a emocích nejhojnějšího domácího zvířete na světě. Jeho studie byla publikována v časopisu Animal Cognition.
“Slepice jsou vnímány jako zvířata, která postrádají psychologickou charakteristiku, i když tu u jiných inteligentních zvířat uznáváme. Při srovnání s ostatními jsou obvykle považovány za tvory s nízkou inteligencí“ říká Marino. Samotná představa drůbeží inteligence lidem připadá zvláštní.
Výzkum ukazuje, že slepice mají smysl pro číslice. Experimenty s čerstvě vylíhnutými kuřaty ukázaly, že dokáží rozlišovat množství. Mají také představu o řadových číslicích, které se týkají schopnosti umístit množství v řadě. Pětidenní domácí kuřata předvedla (s dvěma sadami objektů různých veličin mizících za dvě obrazovky), že byla schopna úspěšně sledovat, který z nich skryl větší počet, použitím jednoduché aritmetiky ve formě sčítání a odčítání.
Drůbež je také schopna vzpomenout si na trajektorii míče ukrytého po dobu tří minut. Jejich výkon je podobný jako u většiny primátů za podobných podmínek.
Ptáci jsou schopní zdrženlivosti, když jim z ní kyne odměna ve formě lepší potravy. Také jsou schopni posoudit svoje vlastní postavení v hierarchii hejna. Tyto dvě vlastnosti ukazují na to, že si jsou vědomi sebe sama.
Rovněž komunikace slepic je poměrně komplexní. Skládá se z velkého repertoáru různých zvukových projevů a nejméně dvaceti čtyř odlišných vokalizací. Ptáci mají komplexní schopnost referenční komunikace, která zahrnuje signály jako volání, ukazování a pískání ke sdělení informace, což mohou použít například k oznámení blížícího se nebezpečí. Tato dovednost vyžaduje jistou úroveň sebeuvědomění a schopnost přijmout perspektivu jiného zvířete. Touto schopností se vyznačují vysoce inteligentní sociální druhy, včetně primátů.
Slepice vnímají časové intervaly a dokáží předvídat budoucí události. Stejně jako mnoho dalších zvířat vykazují komplexní chápání, když jsou umístěny do sociálních situací, které vyžadují řešit problémy.
Ptáci jsou schopni zažít celou řadu negativních a pozitivních emocí, včetně strachu, očekávání a úzkosti. Dělají rozhodnutí na základě toho, co je pro ně nejlepší. Mají také jednoduchou formu empatie zvanou emocionální nákaza.
Nejen, že jednotlivé slepice mají odlišné osobnosti, ale kvočny také vykazují celou škálu jednotlivých mateřských osobnostních rysů, které zřejmě ovlivňují chování jejich kuřat. Ptáci dovedou jeden druhého oklamat, navzájem se pozorují a učí se od sebe.
“Posun v tom, jak zkoumáme psychiku a chování slepic nepochybně povede k ještě přesnějším a bohatším datům a spolehlivějšímu pochopení toho, jaké vlastně jsou,“ říká Mariano.
Odkaz na studii: Lori Marino. Thinking chickens: a review of cognition, emotion, and behavior in the domestic chicken. Animal Cognition, 2017; DOI: 10.1007/s10071-016-1064-4
Zdroj: ScienceDaily, Překlad: Veronika Brandýsová, Korektura: Silvestr Vandrovec Špaček, Ilustrační foto: Farm Sanctuary
