Veganské děti rostou stejně dobře jako jejich vrstevníci, mají zdravé kosti a už v předškolním věku mají lepší kardiometabolický profil. Ukázala to první data rozsáhlé české studie Kompas. Jediným rizikem, které vědci našli, je jód – a i ten se dá snadno pohlídat.
„Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ shrnují autoři studie. O výsledcích promluvili pro ČT24 Monika Cahová z IKEMu, specialistka na střevní mikrobiom, a lékař Jan Gojda z 2. lékařské fakulty UK, odborník na výživu a její zdravotní dopady.
Studie, která sleduje celé rodiny
Studie Kompas zkoumá, jak strava ovlivňuje zdraví člověka a jeho střevní mikrobiom. Veganskou populaci tým z několika českých institucí sleduje už přes deset let. Podle Gojdy jde o „modelovou populaci“, která nejzřetelněji ukazuje přínosy i případná rizika rostlinné stravy.
Zvláštní pozornost patří dětem, které se stravují vegansky od narození – tedy kromě mateřského mléka nikdy nejedly žádnou živočišnou bílkovinu. Takových dětí je v Česku podle vědců „docela hodně“.
Výjimečné je, že studie počítá s vlivem rodiny: sdílenou genetikou, prostředím i zvyky. Rodiny chce tým sledovat pět let. Zatím jsou zveřejněná data za první rok, druhý rok se zpracovává.
Vědci se zaměřili hlavně na růst, kardiovaskulární zdraví, zdraví kostí a jód. Klíčové je, že nesledovali jen příjem živin, ale i klinické výstupy. „Teprve klinický výstup nám řekne, jestli je to opravdu nedostatek,“ vysvětluje Gojda.
Co studie zjistila
Normální růst. Veganské děti rostou stejně jako neveganské, a to napříč všemi sledovanými skupinami. Byly sice o něco nižší, ale analýza ukázala, že rozdíl vysvětluje rodina, nikoli strava. Na výšku má největší vliv genetika.
Zdravé kosti. Gojda přiznal, že sám čekal potvrzení dřívějších signálů o riziku pro kosti. Pokročilé metody ale žádné takové riziko u veganských dětí neodhalily.
Lepší srdce a cévy. Příznivý kardiometabolický profil byl patrný už u dětí ve věku tří až šesti let. U dospělých veganů se projevil i v krevním tlaku. Podle Gojdy si „na všechny ty kardiovaskulární problémy a rizika pravděpodobně zakládáme velmi brzy“.
Nízký cholesterol nevadí. Veganské děti měly výrazně nižší hladiny cholesterolu. Podle Gojdy to ale „je úplně v pohodě“ – tělo si cholesterol umí vyrobit samo a děti mají stejné svaly i kosti jako jejich vrstevníci. U dospělých tým naměřil i stejnou svalovou sílu.
Jód: jediné riziko, které se dá pohlídat
Vegani jsou ve vyšším riziku nedostatku jódu. Česká republika jódem historicky strádá a velká část jeho příjmu dnes přichází z masa a mléčných výrobků. Do nich se dostává přes jodizovanou sůl, kterou dostávají zvířata v chovech.
Vegani si podle studie jód doplňují zřejmě hlavně z mořských řas, nikoli přesolováním. Gojda vzkazuje pediatrům, aby na maminky nekřičeli, ale upozornili je na riziko a poradili se suplementací.
S ostatními živinami jsou na tom vegani dobře. Povědomí o vitaminu B12 a D je velmi vysoké a vitamin D mají dobře doplněný. U něj podle Gojdy dokonce může být rozumné trochu ubrat, běžně dostupné dávky ale vážné riziko nepředstavují.
Méně škodlivých látek ve střevě
Novější, citlivější metoda odhalila rozdíly v metabolické aktivitě střevního mikrobiomu veganů. Podle Cahové se rostlinná strava zpracovává snadněji a do těla proniká méně škodlivých metabolitů. Patří mezi ně látky spojené se zánětlivými onemocněními nebo amoniak.
Cahová to vysvětluje evolucí: lidský metabolismus se rostlinným zdrojům přizpůsoboval statisíce let, kdežto hojnosti masa jen několik set let.
„To máte z toho, že jste vegan“
Jedním z cílů studie je omezit takzvaný vegan bias – předsudky vůči veganům, které pozorují i sociologické studie. Zkušenosti veganů se zdravotníky jsou podle Cahové „někdy dost otřesné“. Lékaři často svádějí zdravotní potíže na stravu, ačkoli řada nemocí s veganstvím podle dat nijak nesouvisí.
Příčinou je podle ní mezera ve vzdělávání, kterou nahrazují kulturní stereotypy. Ty pocházejí z doby, kdy bylo maso vzácné a znamenalo blahobyt. Dnes ale žijeme v přebytku a kvalitních studií o rostlinné stravě už je dost.
Jak na zdravou veganskou stravu podle odborníků
Cahová a Gojda shrnuli, co by měl veganský jídelníček obsahovat:
- co nejpestřejší ovoce a zeleninu,
- luštěniny každý den, a to z různých zdrojů,
- pravidelně tofu jako důležitý zdroj vápníku,
- fortifikované (obohacené) potraviny,
- ořechy a semínka denně,
- kombinaci obilnin a luštěnin v průběhu týdne, nemusí to být každý den,
- vitamin B12 denně jako naprosté minimum,
- vitamin D v zimě a ve zranitelných obdobích, tedy při růstu dětí, v těhotenství, při kojení, ve stáří a při nemoci,
- pravidelný příjem jódu, například z mořských řas.
Autoři by uvítali, kdyby Státní zdravotní ústav převedl výsledky do srozumitelných doporučení pro české podmínky.
Zdroj
Původní rozhovor: Tomáš Karlík, Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum, ČT24.
