Veganská strava výrazně snižuje škody na životním prostředí způsobené výrobou potravin, vyplývá z dosud nejkomplexnější analýzy na toto téma.
Analýza ukazuje, že veganská strava způsobuje o 75 % méně emisí skleníkových plynů, vodního znečištění a využití hospodářské půdy v porovnání se stravou, při níž se konzumuje více než 100 g masa denně. Studie také zjistila, že veganské stravování omezilo i míru poškozování divoké přírody o 66 % a spotřebu vody o 54 %.
Negativní vliv produkce masa a mléčných výrobků na naši planetu je ve vědecké komunitě dobře znám a je již nějakou dobu zjevné, že lidé v bohatých zemích budou muset snížit svou spotřebu masa, aby klimatickou krizi ukončili. Dosavadní studie na toto téma ale používaly pouze modelové jídelníčky a průměrné hodnoty dopadu jednotlivých druhů potravin.
Oproti tomu tato nová studie analyzovala skutečnou stravu 55 000 lidí ve Velké Británii a s využitím údajů z 38 000 farem ve 119 zemích světa zohlednila rozdíly v dopadu jednotlivých potravin, které jsou vyráběny různými způsoby a na různých místech. To výrazně posiluje důvěryhodnost jejích závěrů.
Ukázalo se však, že z hlediska dopadu na životní prostředí je mnohem důležitější, co se jí, než kde a jak se to vyrábí. Už předchozí výzkum ukázal, že i maso s nejnižším klimatickým dopadem vůbec – vepřové maso z ekologického zemědělství – je pořád zodpovědné za osmkrát větší škody na klimatu než rostlina s nejvyšším dopadem – olejnatá semena.
Výzkumníci uvedli, že Velká Británie by měla zavést politická opatření pomáhající lidem snížit množství zkonzumovaného masa, aby země splnila své národní klimatické cíle. Ministři opakovaně prohlašují, že nebudou lidem nařizovat, co mají konzumovat, a to navzdory precedentům, mezi něž patří třeba zdanění nápojů s vysokým obsahem cukru.
Profesor Peter Scarborough z Oxfordské univerzity, který tento výzkum zveřejněný v časopise Nature Food vedl, říká: „Naše stravování má významný dopad na planetu. Snížení množství masa a mléčných výrobků v našem jídelníčku může mít velký vliv na naši ekologickou stopu.”
Celosvětový potravinový systém má na planetu obrovský dopad, protože vypouští zhruba třetinu celkových emisí skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Spotřebovává také 70 % světové sladké vody a způsobuje 80 % případů znečištění řek a jezer. Přibližně 75 % půdy na Zemi je využíváno lidmi, a to většinou pro zemědělskou produkci, její odlesňování je hlavní příčinou masivního poklesu biodiverzity.
Profesor Neil Ward z University of East Anglia řekl: „Jedná se o významný soubor nových poznatků. Vědecky posiluje názor, který v posledních letech vyjádřily i Výbor pro změnu klimatu (Climate Change Committee) a Národní potravinová strategie (National Food Strategy), a to že odklon konzumentů od potravin živočišného původu může významně přispět ke snížení ekologické stopy Spojeného království.”
Studie rovněž ukázala, že strava s nízkým obsahem masa (méně než 50 g denně) má poloviční dopad na emise skleníkových plynů, znečištění vody a zatěžování půdy oproti stravě s vysokým obsahem masa. Jednotlivé rozdíly mezi stravou nízkotučnou, pescetariánskou a vegetariánskou však byly poměrně malé.
Profesor Richard Tiffin z univerzity v Readingu uvedl: „Tato studie představuje zatím nejkomplexnější pokus o propojení záznamů o spotřebě potravin s údaji o dopadech výroby potravin na životní prostředí.”
„Podporování lidí s vysokým podílem masných výrobků ve stravě ke snižování spotřeby masa a povzbuzování vegetariánů, aby se stali vegany, by mělo vést ke snížení emisí,” řekl. „Na základě těchto výsledků je těžko ospravedlnitelná strava skládající se z rostlinných i živočišných potravin, kdežto jako jediná udržitelná se jeví kompletně veganská strava.”
Vědci, kteří novou studii uskutečnili, tvrdí, že pokud má svět přejít na stravování umožňující udržitelnou globální produkci potravin, tak to znamená, že lidé v bohatých zemích budou muset „radikálně” snížit svou spotřebu masa a mléčných výrobků.
Jiné způsoby snižování dopadu potravinového systému na životní prostředí, jako jsou nové technologie a omezování plýtvání potravinami, by podle nich samy o sobě nestačily.
Největší rozdíl byl ve studii naměřen u emisí metanu, silného skleníkového plynu produkovaného skotem a ovcemi, které u veganské stravy vyšly o 93 % nižší než u stravy s vysokým podílem masa.
Britská zdravotní aliance pro změnu klimatu (UK Health Alliance on Climate Change) v roce 2020 doporučila, aby byla udržitelná strava podporována státními opatřeními jako například povinné environmentální označování potravin nebo vyšší zdanění a regulace propagace potravin s vysokou uhlíkovou stopou.
Podle vyjádření britského ministerstva zemědělství a životního prostředí by se lidé „měli sami rozhodovat o tom, co jedí. Dosažení uhlíkové neutrality je naší prioritou, a přestože volba potravin může mít vliv na emise skleníkových plynů, dobře řízený chov hospodářských zvířat je také přínosem pro životní prostředí, například podporuje biologickou rozmanitost, chrání ráz krajiny a generuje důležité příjmy pro venkovské komunity.”
Mark Spencer, britský ministr pro potraviny, zemědělství a rybolov, minulý týden řekl, že by si přál technologický pokrok v podobě geneticky modifikovaných krav, které by vypouštěly méně metanu.
Zdroj: The Guardian, překlad: Jan Musil, korektura: Petra Valešková
