V rámci boje proti klimatické krizi musí banky přestat financovat velkochovy

V rámci boje proti klimatické krizi musí banky přestat financovat velkochovy

Bing Dall-E

Veřejné rozvojové banky přímo podkopávají klimatické cíle OSN a Pařížské dohody tím, že směřují miliardy dolarů daňových poplatníků do nadnárodních masných korporací.

V době vrcholící klimatické krize nové studie ukazují, že největší nadějí na její zastavení je rapidní snížení emisí metanu v ovzduší. Je tak na čase zatopit masnému průmyslu, který je původcem 32 % světových emisí metanu, a dramaticky tak zredukovat jeho negativní vliv na životní prostředí. Národní rozvojové banky však místo toho využívají veřejné prostředky k rozšíření živočišné výroby, která je zodpovědná za 16,5 % z celkového množství vyprodukovaných skleníkových plynů.

V říjnu 2021 se představitelé stovek veřejných rozvojových bank sešli na summitu Finance in Common, aby se zavázali k dodržování klimatických cílů pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN (SDG). Tento summit je zaměřen i na zemědělství a transformaci agrobyznysu, a tak byla tato schůzka pro banky významnou příležitostí k tomu, aby přešly od slov k činům a  přerozdělily své investice do zemědělství tak, aby odpovídaly těmto cílům.

Rozvojové banky po celém světě totiž přímo podkopávají cíle pařížské dohody a OSN pro udržitelný rozvoj tím, že směřují miliardy dolarů daňových poplatníků do kapes nadnárodních masných korporací. Nejenže tento silně znečišťující způsob výroby komplikuje živobytí malochovatelům, ale zároveň zhoršuje klimatickou krizi, ničí vzácné ekosystémy, podporuje týrání zvířat a zvyšuje riziko rezistence vůči antibiotikům a rozvoje dalších pandemií.

Nová globální kampaň Divest Factory Farming (Zbavme se velkochovů - pozn. překl.) přišla s rozsáhlou důkazní dokumentací o ničivých následcích masné průmyslové výroby a s výzvou, aby rozvojové banky neprodleně ukončily financování velkochovů a začaly podporovat  spravedlivější a udržitelnější výrobu potravin. Společné šetření deníku Guardian a Úřadu pro investigativní žurnalistiku (BIJ) z roku 2020 odhalilo, že za poslední dvě desetiletí jen dvě banky – Mezinárodní finanční korporace (IFC) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) – „poskytly 2,6 miliard dolarů na chov prasat, drůbeže a skotu, jakož i na zpracování mléka a masa.“ Další průzkumy ukazují, že 5 největších rozvojových bank za posledních 10 let v tomto sektoru investovalo přes 4,6 miliard dolarů.

Je znepokojivé, že tento trend neslábne. V červnu 2021 rada ředitelů IFC schválila žádost o půjčku ve výši 50 milionů dolarů čtvrté největší ekvádorské společnosti Pronaca na rozšíření chovu prasat a drůbeže. Realizace tohoto projektu pokračuje bez ohledu na protesty mezinárodních i ekvádorských uskupení včetně domorodých komunit, které si stěžují, že jim společnost znečisťuje vodu a půdu. 

V posledních letech zvýšila Meziamerická rozvojová banka (IDB Invest, která podporuje i společnost Pronaca) své investice do průmyslového chovu hospodářských zvířat v Latinské Americe a Karibiku více než dvacetinásobně, z přibližně 15 milionů dolarů v letech 2011 až 2017 na přibližně 500 milionů dolarů v letech 2018 až do současnosti.

Ohromující je, že IDB nyní zvažuje novou půjčku ve výši 43 milionů dolarů pro společnost Marfrig Global Foods, druhého největšího výrobce hovězího masa na světě, a to pod záminkou podpory „udržitelného hovězího masa“. Četné zprávy spojují činnost společnosti Marfrig s nezákonným odlesňováním v Amazonii a Cerradu. Společnost v roce 2018 zaplatila vysoké pokuty v souvislosti s obviněním z korupce a její dodavatelé dobytka byli spojováni s porušováním lidských práv.

„Kdyby byl skot národním státem, byl by třetím největším producentem skleníkových plynů na světě.“

Proti půjčce společnosti Marfrig se ozvaly celosvětové protesty. V nedávném dopise zaslaném ředitelům a prezidentovi IDB se tvrdí, že ačkoli cílem půjčky IDB Invest je „produkce bez odlesňování" do roku 2025 v Amazonii a do roku 2030 v Cerrado, „tato půjčka bude po léta podporovat společnost, jejíž současné praktiky pravděpodobně povedou k dalšímu legálnímu i nelegálnímu odlesňování a porušování lidských práv v těchto regionech“. Dopis zaslalo 200 ekologických, lidskoprávních a rozvojových organizací z celého světa.

IDB Invest zvažuje půjčku pro Marfrig v době, kdy se míra odlesňování za vlády brazilského krajně pravicového Bolsonarova režimu zvýšila o 34 %. Tato vláda podporovaná agrobyznysem rychle likviduje ochranu životního prostředí a její prosazování a zároveň zavádí katastrofální legislativu, která povede k likvidaci ochrany lesů a práv původních obyvatel. V této souvislosti je dvojnásob naléhavé zastavit financování společností, jako je Marfrig, které by mohly oslabené ochrany využívat.

Jak dokládá zpráva Greenpeace, společnost Marfrig stále nezavedla žádné účinné postupy, které by zaručovaly, že z jejího dodavatelského řetězce budou vyloučeni chovatelé dobytka, spojení s nezákonným odlesňováním nebo porušováním lidských práv. Společnost Marfrig přiznává, že v současné době nedokáže ověřit původ 40 % své nepřímé produkce v Brazílii. Vzhledem k záborům půdy, sporům o práva domorodých obyvatel a nezákonnému odlesňování v regionech, kde společnost Marfrig působí, se v dopise uvádí, že „pokud společnost nezavede včasný a účinný systém, který by těmto dopadům zabránil, pravděpodobně tím poruší několik standardů výkonnosti a měla by společnost Marfrig diskvalifikovat z možnosti získat veřejné financování od IDB Invest.“

Zatímco banky argumentují tím, že investice do obřích velkochovů vytváří pracovní příležitosti, ve skutečnosti jejich půjčky upevňují moc těchto korporátních společností v odvětví, které poškozuje jak pracovníky, tak i zemědělce a spotřebitele. V nedávné době společnost Marfrig utratila 800 milionů dolarů, aby získala téměř čtvrtinu společnosti BRF, jednoho z největších zpracovatelů drůbežího masa, a dalších 969 milionů, aby se stala držitelem téměř 82 % akcií americké společnosti National Beef Packing Co. Roční tržby společnosti Marfrig tak i s ohledem na tyto výdaje činily 13 miliard dolarů. Takové podniky podporu veřejnosti nepotřebují a ani si ji nezaslouží.

V konečném důsledku právě takové investice rozvojových bank  upevňují destruktivní základy potravinářského průmyslu, který zhoršuje současnou klimatickou krizi. Odráží také, jak  neúčelně vlády po celém světě nakládají s financemi. Nedávná zpráva OSN zjistila, že téměř 90 % z celkem 540 miliard dolarů vyčleněných na dotace pro zemědělství bylo využito „poškozujícím“ způsobem, z toho největší část byla investována  právě do průmyslového zpracování hovězího masa a mléka.

V Latinské Americe je chov dobytka zodpovědný za 70 % odlesňování napříč Amazonií. Podle Meziamerické rozvojové banky bylo odlesněno přes 800 000 čtverečních kilometrů amazonského pralesa – což odpovídá 90 % rozlohy venezuelské pevniny – jen aby se vytvořilo místo pro chov hospodářských zvířat a pěstování krmiva pro zvířata.

Pokud výrazně neomezíme produkci masa a mléčných výrobků a rychle nepřejdeme na udržitelné způsoby výroby, odborníci předpokládají, že v roce 2050 bude jen sama živočišná výroba emitovat neuvěřitelných 80 % z celkového množství emisí skleníkových plynů (v případě zvýšení teploty o 1,5 °C). Kdyby byl skot národním státem, byl by třetím největším producentem skleníkových plynů na světě. Na odvrácení nezvratné klimatické katastrofy nám zbývá méně než 10 let, takže každá investice a strategie teď musí vést k výraznému snížení emisí a posílení potravinové bezpečnosti a odolnosti vůči výkyvům počasí.

Ukončením investic do průmyslových farem vyšlou vedoucí představitelé veřejných rozvojových bank jasný signál ostatním veřejným finančním institucím, soukromému sektoru, trhům a vládám, že nastal čas na smysluplné snižování emisí z živočišné výroby a na přesun dotací a investic směrem k vysoce produktivnímu ekologickému zemědělství s nižšími emisemi uhlíku. Není času nazbyt.

Zdroj: The Guardian, překlad: Silvestr Vandrovec Špaček, korektura: Pavla Doucková

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Veganská strava podle studie výrazně snižuje škody na životním prostředí
COP28: iniciativa OSN proti změně klimatu konečně s téměř bezmasým jídelníčkem
Nová zpráva odhaluje, že pouze 7 procent zpráv o klimatu zmiňuje hospodářská zvířata
No Internet Connection