Sépie jsou schopny projít slavným „Marshmallow testem“, uvádí studie

Sépie jsou schopny projít slavným „Marshmallow testem“, uvádí studie

© Hans Hillewaert / CC BY-SA 4.0

Autorka: Sara Tabin (Forbes)

Překlad: Zuzana Jamaris

Možná jste viděli videa, ve kterých chobotnice otevírají sklenice, nebo jste pochytili zvěsti o jejich inteligenci. Ukazuje se, že chobotnice nejsou jedinými chapadly opatřenými měkkýši s působivým souborem schopností.

Vědci získali důkazy o tom, že sépie, zaoblenější příbuzní olihní a chobotnic, jsou schopné projít takzvaným marshmallow testem, což byla studie původně používaná k výzkumu lidské schopnosti odkládat potěšení.

V původní studii byla dětem nabídnuta možnost volby: sníst ihned jeden marshmallow, nebo si počkat a získat dva. Sépie však preferují krevety. Nová studie publikovaná v Proceedings of the Royal Society B zjistila, že byly schopny zdržet se potravy, která jim tolik nechutná, aby dostaly své oblíbené jídlo.

Vědci vycvičili šest dospělých sépií, aby používaly sadu průhledných krabiček s jídlem, které se otevřely buď okamžitě, časovým odstupem nebo se nikdy zcela neotevřely. Když byly před sépie předloženy dvě krabice, mohly si vzít potravu pouze z jedné z nich. Jakmile se rozhodly, obsah druhé krabice výzkumníci odstranili.

Vědci také zjišťovali to, jaké druhy potravy jsou jejich oblíbené, přičemž měly na výběr z živých i mrtvých krevet, a krabů. Nejraději měly živé krevety a nejméně kraba.

Studie zjistila, že při možnosti výběru buď mrtvých krevet v krabici, která se otevřela hned, nebo živých krevet v krabici, která se otevřela po minutě či dvou minutách, se sépie rozhodly počkat. Když měly na výběr mezi mrtvými krevetami v krabici, která se otevřela okamžitě, nebo živými krevetami v krabici, která se nikdy úplně neotevřela, měly zájem o mrtvé krevety.

Lidé (včetně mě), kteří se snaží sníst zeleninu před dezertem a vypnout televizi tak, aby šli spát v rozumnou hodinu, si asi těžko dovedou představit, že bezobratlí živočichové mají lepší schopnost odložit potěšení než oni.

První autor, Alexandra Schnell, sdělila, že nové poznatky výzkumu sebeovládání u sépií nám mohou pomoci lépe pochopit vývoj sebeovládání a inteligence u lidí. 

Uvedla, že druhy, o nichž bylo dříve známo, že projdou marshmallow testem, jsou dlouhověká sociální zvířata jako jsou šimpanzi a vrány. Sebekontrola těmto zvířatům může poskytovat zjevné výhody pro přežití či vést k sebeobětování za účelem pomoci sociálnímu partnerovi. Rovněž se předpokládá, že sebeovládání je užitečné při výrobě nástrojů, protože zatímco vytváří nástroj. musí zvíře odolat nutkání okamžitě jíst nebo shánět potravu.

Sépie žijí jen dva roky, nejsou sociální a nepoužívají nástroje. V evolučním stromu se oddělily od ptáků a savců před 600 miliony let, takže je tento druh dovedností příkladem extrémně konvergentní evoluce.

Schnell uvedla, že si sépie pravděpodobně tento druh sebeovládání vyvinuly, aby zdokonalily své stravovací návyky. Sépie jsou malá, šťavnatá sousta v oceánu, která jsou lovena jinými zvířaty. Většinu času tráví v maskování a pohybují se jen při lovu. Sebekontrola by jim mohla umožňovat efektivně se rozhodovat o tom, za jakým druhem kořisti se vydat, aby neztrácely čas odhaleny a vystaveny nebezpečí.

Ben Burford, Ph.D. student Stanfordu studující hlavonožce, uvedl, že práce poskytuje přesvědčivé důkazy podporující hypotézu, že se inteligence hlavonožců vyvinula, aby jim pomohla přežít v dynamickém prostředí.

Může se zdát kontraintuitivní, že tak krátce žijící… a chytré zvíře stráví tolik času lelkováním,“ uvedl. „Ale sépie jsou dravci lovící ze zálohy, kteří musí být trpěliví a umět si vybrat perfektní příležitost k úderu na kořist. Navíc, stejně jako ostatní hlavonožci, i sépie budou během svého krátkého života čelit výzvě ulovit rozmanité druhy kořisti za různých podmínek.“

Nápad zrealizovat studii vyvstal poté, co předchozí práce prokázaly, že si sépie mohou pamatovat minulé události. Schnell chce zjistit, zda mohou plánovat budoucnost. Říká, že plánování vyžaduje schopnost sebepopření v současnosti, aby bylo možné dosáhnout lepších budoucích výsledků. Nyní, když má důkazy ohledně schopností sépií oddálit potěšení, chystá se pokračovat v práci na výzkumu jejich schopností v oblasti plánování.

Olihně a chobotnice mohou být známější než nenápadné sépie, nicméně Schnell uvedla, že je také obtížnější s nimi pracovat v laboratoři - zejména oliheň se nerada účastní experimentů a nebude se moc často krmit před lidmi. Sépie jsou více kooperativní a ochotnější interagovat s lidmi a objekty v jejich vodních nádržích.

Mám pocit, že sépie se potenciálně snaží uzmout si pro sebe světlo reflektorů," řekla.

francis nie DcitvRh5n18 unsplash
Foto:
Francis Nie on Unsplash

Rosalind Arden, výzkumná pracovnice na London School of Economics and Political Science, která studuje kognici ne-lidských zvířat, uvedla, že věda má poslání generovat nová fakta o světě a tato nová studie přesně to dělá. Řekla, že to demonstruje důležitost studia kognice u jiných druhů.

Mnoho lidí ví, jaké to je vyčkávat do 18:00 (na dvojitého panáka nebo pivo)," řekla. „Studie, jako je tato, nás inspirují k tomu, abychom na sebe pohlíželi spíše jako na primus inter pares (první mezi rovnými), s vyplývající zodpovědností. Jsme spjati s jinými druhy zvířat, ne mimo a nad ‚přírodním světem‘.“

Arden pochválila statistické reporty ze studie a uvedla, že skutečnost, že prezentovali jak korelaci získaných dat, tak Bayesiánský předpoklad vztahu mezi těmito dvěma proměnnými, ukazuje, že to se zkoumáním vlastních výsledků myslí vážně. Poukázala na to, že velikost vzorku studie je malá, ale uvedené studie na zvířatech jsou pracné a komplikované. Podle ní jsou výzkumné metody studie kreativní a výsledky jsou podkladem pro další práci.

Trevor Wardill, profesor studující druhy bezobratlých na univerzitě v Minnesotě, uvedl, že je skvělé vidět jak se hromadí další důkazy o tom, jak fungují mozky hlavonožců. Sdělil, že výzkum ukazuje, že se učí velmi rychle - na stejné úrovni jako 2–4leté lidské dítě.

Viděl jsem zvířata úspěšně se učit v rámci méně než pěti pokusů. Což je dost působivé,“ řekl. "„Hlavonožci jsou také dobří v paměťových úlohách, jako je rozpoznávání konkrétních lidí, kteří je krmí. Chobotnice také rozpoznávají místa svojí vynikající prostorovou pamětí, aby se mohly vrátit do svého doupěte."

Uvedl, že Schnell a její kolegové odvedli dobrou práci, jež ukazuje, že sépie jsou v získávání jídla trpělivé, což je pro dravá zvířata výhodná vlastnost. Doplnil, že ve svém vlastním výzkumu zkoumal sépie vyčkávající na útok na kořist, takže je skvělé, že nový výzkum dokázal toto chování kvantifikovat.

Zdroj: Forbes, Překlad: Zuzana Jamaris, Korektura: Pavla Doucková

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Proč by měla opatření na ochranu zvířat platit i pro bezobratlé
Studie zjistila, že krávy spolu mluví o svých pocitech
Kozy jsou stejně tak milující a inteligentní jako psi, říkají ohromení vědci
No Internet Connection