Sépie pojmenovaná Franklin si přeměřovala šťavnaté sousto masíčka v podobě krevety. Jakkoli to vypadalo, že slintá, odolávala pokušení a čekala, až bude k mání její oblíbené jídlo – živé krevety. Její sebeovládání je působivé a srovnatelné s tím, co vidíme u šimpanzů a vran.
Sebeovládání je zásadní kognitivní dovednost, která je základem pro rozhodování a plánování budoucnosti. U lidí jsou tyto schopnosti spojeny s vnímáním, protože se předpokládá, že zahrnují vědomou zkušenost. Abstraktní úvahy o budoucích rozhodnutích jsou současně provázeny vědomými projekcemi sebe sama – co bude chtít moje budoucí já a jak se bude chtěná věc lišit od toho, co chci teď? Některá zvířata oplývají podobnými kognitivními schopnostmi, ale o svých zkušenostech nás nemohou informovat. Proto je předmětem debaty, zda jsou vnímavá.
Foto: Stone Wang (Unsplash)
Toto téma si nedávno ve Velké Británii získalo pozornost v parlamentu, kde je právě projednáván návrh nového zákona. Ten uznává některá zvířata jako vnímavá, včetně savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků. To jim poskytne větší právní ochranu, hlavně v souvislosti se snižováním míry bolesti a utrpení.
To je dobrý krok vpřed.
Nicméně na bezobratlé, jako je Franklin, návrh nepamatuje.
Bezobratlí mají mnoho behaviorálních projevů, jež prokazatelně svědčí o jejich schopnosti vnímat. Ale protože se jejich neurologická architektura výrazně liší od architektury obratlovců, často se mylně předpokládá, že nemají vhodný hardware (tělesnou výbavu) k prožívání emocí.
Navzdory rozdílům v obou skupinách najdeme mnoho mozkových struktur, které vykonávají podobné funkce. Bezobratlí, jako jsou hlavonožci (chobotnice, sépie, olihně) a desetinožci (raci, krabi, humři, krevety), mají mozkové receptory a struktury, které dokážou zpracovat negativní emoce - například vertikální lalok u hlavonožců, který je zodpovědný za učení a paměť.
Mají také nervové provazce, které přenášejí informace o lokaci tělesného poranění z periferní nervové soustavy do centrálního mozku.
V důsledku toho skupiny jako například Crustacean Compassion, RSPCA a Conservative Animal Welfare Group (CAWG) naléhají na zahrnutí hlavonožců a desetinožců do britského návrhu zákona o vnímavosti zvířat (the UK’s Animal Sentience Bill). Tvrdí také, že inteligence pozorovaná u hlavonožců, zejména chobotnic, by jim už jen svým významem měla zajistit ochranu.
Foto: Qijin Xu (Unsplash)
Je důležité si pamatovat, že ochrana zvířat není determinována pouze inteligencí, protože pro proces vnímání není nutná – zvíře nemusí být schopné plánovat budoucnost, aby bylo schopné utrpení. Například zatím nevznikly žádné přímé vědecké důkazy o tom, že by krabi plánovali budoucnost, ale když jsou poraněni, starají se o svá zranění sebezáchovným způsobem, jako je schovávání poškrábaných paží za zdravé drápy, aby si chránili ránu. A ukazuje se také, že se třesou, když jsou jejich rány drážděny dotekem.
Čtěte také:
Sépie jsou schopny projít slavným „Marshmallow testem“, uvádí studie
I hlavonožci se chovají způsobem, jež svědčí o schopnosti prožívání emocí. Například sépie se po štípnutí naučí vyhýbat drapákům své krabovité kořisti a začíná útočitzezadu. Chobotnice se zraněným chapadlem obtočí svá sousední chapadla kolem rány, po zranění se vyhýbá komorám, kde ke zranění došlo a raději hledá útočiště v komorách, jež poskytují přístup k lokálnímu anestetiku.
Země jako Norsko, Švédsko a Rakousko již zavedly pro bezobratlé určitou formu legislativní ochrany,což vedlo k mnohem lepším welfare standardům, jako je lepší ustájení a méně krutá porážka bezobratlých v potravinářském průmyslu.
Ostatní státy to nyní musí dohnat. I když existují neurologické rozdíly, bezobratlí zřejmě pociťují bolest a projevují známky vnímání, což by měly reflektovat zákony na ochranu zvířat.
Zdroj: New Scientist, Překlad: Zuzana Jamaris, Korektura: Daniel Brauner
