Proč by měla opatření na ochranu zvířat platit i pro bezobratlé

Proč by měla opatření na ochranu zvířat platit i pro bezobratlé

Alyona Bogomolova (Unsplash)

Sépie pojmenovaná Franklin si přeměřovala šťavnaté sousto masíčka v podobě krevety. Jakkoli to vypadalo, že slintá, odolávala pokušení a čekala, až bude k mání její oblíbené jídlo – živé krevety. Její sebeovládání je působivé a srovnatelné s tím, co vidíme u šimpanzů a vran.

Sebeovládání je zásadní kognitivní dovednost, která je základem pro rozhodování a plánování budoucnosti. U lidí jsou tyto schopnosti spojeny s vnímáním, protože se předpokládá, že zahrnují vědomou zkušenost. Abstraktní úvahy o budoucích rozhodnutích jsou současně provázeny vědomými projekcemi sebe sama – co bude chtít moje budoucí já a jak se bude chtěná věc lišit od toho, co chci teď? Některá zvířata oplývají podobnými kognitivními schopnostmi, ale o svých zkušenostech nás nemohou informovat. Proto je předmětem debaty, zda jsou vnímavá.

stone wang humr unsplash

Foto: Stone Wang (Unsplash)

Toto téma si nedávno ve Velké Británii získalo pozornost v parlamentu, kde je právě projednáván návrh nového zákona. Ten uznává některá zvířata jako vnímavá, včetně savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků. To jim poskytne větší právní ochranu, hlavně v souvislosti se snižováním míry bolesti a utrpení.

To je dobrý krok vpřed.
Nicméně na bezobratlé, jako je Franklin, návrh nepamatuje.

Bezobratlí mají mnoho behaviorálních projevů, jež prokazatelně svědčí o jejich schopnosti vnímat. Ale protože se jejich neurologická architektura výrazně liší od architektury obratlovců, často se mylně předpokládá, že nemají vhodný hardware (tělesnou výbavu) k prožívání emocí.

Navzdory rozdílům v obou skupinách najdeme mnoho mozkových struktur, které vykonávají podobné funkce. Bezobratlí, jako jsou hlavonožci (chobotnice, sépie, olihně) a desetinožci (raci, krabi, humři, krevety), mají mozkové receptory a struktury, které dokážou zpracovat negativní emoce - například vertikální lalok u hlavonožců, který je zodpovědný za učení a paměť.

Mají také nervové provazce, které přenášejí informace o lokaci tělesného poranění z periferní nervové soustavy do centrálního mozku.

V důsledku toho skupiny jako například Crustacean Compassion, RSPCA a Conservative Animal Welfare Group (CAWG) naléhají na zahrnutí hlavonožců a desetinožců do britského návrhu zákona o vnímavosti zvířat (the UK’s Animal Sentience Bill). Tvrdí také, že inteligence pozorovaná u hlavonožců, zejména chobotnic, by jim už jen svým významem měla zajistit ochranu.

chobotnice qijin xu unsplash

Foto: Qijin Xu (Unsplash)

Je důležité si pamatovat, že ochrana zvířat není determinována pouze inteligencí, protože pro proces vnímání není nutná – zvíře nemusí být schopné plánovat budoucnost, aby bylo schopné utrpení. Například zatím nevznikly žádné přímé vědecké důkazy o tom, že by krabi plánovali budoucnost, ale když jsou poraněni, starají se o svá zranění sebezáchovným způsobem, jako je schovávání poškrábaných paží za zdravé drápy, aby si chránili ránu. A ukazuje se také, že se třesou, když jsou jejich rány drážděny dotekem.

Čtěte také:
Sépie jsou schopny projít slavným „Marshmallow testem“, uvádí studie
sepie soucitne.cz

I hlavonožci se chovají způsobem, jež svědčí o schopnosti prožívání emocí. Například sépie se po štípnutí naučí vyhýbat drapákům své krabovité kořisti a začíná útočitzezadu. Chobotnice se zraněným chapadlem obtočí svá sousední chapadla kolem rány, po zranění se vyhýbá komorám, kde ke zranění došlo a raději hledá útočiště v komorách, jež poskytují přístup k lokálnímu anestetiku.

Země jako Norsko, Švédsko a Rakousko již zavedly pro bezobratlé určitou formu legislativní ochrany,což vedlo k mnohem lepším welfare standardům, jako je lepší ustájení a méně krutá porážka bezobratlých v potravinářském průmyslu.

Ostatní státy to nyní musí dohnat. I když existují neurologické rozdíly, bezobratlí zřejmě pociťují bolest a projevují známky vnímání, což by měly reflektovat zákony na ochranu zvířat.

Zdroj: New Scientist, Překlad: Zuzana Jamaris, Korektura: Daniel Brauner

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Ryby čističky úspěšně zdolaly slavný Marshmallow test
Vrány si uvědomují samy sebe stejně jako lidé, ukázala nová studie
Sépie jsou schopny projít slavným „Marshmallow testem“, uvádí studie
No Internet Connection