Představujeme: Šťastný zvěřinec

Představujeme: Šťastný zvěřinec

V sérii rozhovorů představujeme azyly pro hospodářská zvířata v ČR. Druhý díl je věnovaný azylu pro hospodářská a další zvířata Šťastný Zvěřinec, který sídlí nedaleko Hradce Králové a oficiálně funguje od října 2018. Dle slov zakladatelky azylu Anety Markové mají všechny zvířecí životy stejnou cenu, a podle toho k nim také v azylu přistupují. Trvalý domov zde již našly kozy, ovce, prasátko, slepice, kačeři, králíci, morčata a potkani. Šťastný zvěřinec je rodinný azyl, a platí to doslova: lidskou posádku spolku tvoří pouze tři osoby, v praxi ale téměř vše stojí právě na Anetce.

Jsi hlavní tahoun azylu, dokazala bys popsat, co tě přimělo založit azyl pro hospodářská zvířata?

Asi kombinace vrozené empatie a soucitu se slabšími a trpícími, také láska ke zvířatům a přírodě obecně, která se u mě projevovala od útlého dětství.

Takže sis jednoho dne řekla, že založíš azyl, nebo naopak vznikal pomalými a nenápadnými kroky? Kdo byl prvním obyvatelem?

Určitě postupně, v maličkém bytě ve městě byly omezené možnosti, ale už tam s námi žil pejsek zachráněný před utopením (jo, i dnes se ještě štěňata topí...) a stále větší počet potkánků. Takže to byli první obyvatelé dávno před oficiálním vznikem azylu. S přesunem na vesnici se kapacitní možnosti výrazně zlepšily, takže přibývali další a další obyvatelé. Ale jediný stálý obyvatel, který přišel až po založení spolku, je prasátko Waldemar.

Úřednické patálie se zakládáním spolku už máš za sebou, předpokládám, že raději trávíš čas u zvířat, než nad papírováním. Přineslo vám založení oficiálního spolku nějaký užitek?

Předpokládáš správně :-D. Úřadování mě vysává, dlouho jsem se tomu bránila, ale nešlo jinak, byla to existenční záležitost. Loni jsme měli tolik výdajů, hlavně za veterinu, že už nebyla šance to z vlastních mizerných zdrojů utáhnout. Takže užitek to určitě přineslo, především finanční ‒ máme transparentní účet, jsme na Givtu a uvažujeme i o Darujme.

To je určitě pozitivní, zaznamenal jsem také, že pořádáš aukce obrazů nebo tetování. Daří se vám pomocí těchto aktivit pokrýt náklady na provoz azylu?

Všechny náklady určitě ne, ale z aukcí máme zatím největší příjem. I když to pro mě není ideální forma, je s tím spousta práce a zabere to dost času.

Tomu rozumím, je to opět další čas, který musíš věnovat něčemu jinému než zvířatům. Zmínila jsi transparentní účet, má azyl nějaké pravidelné dárce?

Myslím, že bych je spočítala na prstech jedné ruky, ale i za těch pár dárců jsem neskutečně vděčná, protože právě pravidelné dary (i když je to třeba 50 Kč) jsou hrozně důležité.

Tvůj azyl patří mezi ty méně známé, přitom se mi zdá, že jsi na internetu docela aktivní a snažíš se hezky zprostředkovávat pohled na život u vás. Plánuješ navštěvovat různé veganské akce typu Veggie Náplavka a další, aby se o vás dozvědělo více lidí?

Máš pravdu, snažím se, ale asi málo :-). Spíš je to zase tím, že jsem na vše v podstatě sama, a tak stíhám od každého jen trochu. S festivaly jsem chtěla začít až letos, ale nakonec jsme vyrazili už loni na Veggie Vánoce a letos navážeme Veggie Náplavkou, už se moc těším :-).

Vraťme se zpátky ke zvířatům. Kolik má azyl aktuálně obyvatel a jak se jim daří?

Aktuálně jen 24, vloni jsme o mnoho zvířátek přišli, byl to hodně smutný a náročný rok :-(. Pár marodů máme i teď, ale většině se daří dobře.

Mám pocit, že o tomhle se moc nemluví, ale když někdo provozuje azyl, tak to znamená, že pečuje většinou o stará či nemocná zvířata ‒ k tomu nutně musí patřit i to, že umírají. Jak se vyrovnáváš s tím, když některá odejdou?

Těžce. Hodně těžce. Vzpomínám si, jak mi v mých potkaních začátcích někdo řekl, že si na ten jejich krátký život zvyknu. Od té doby uplynulo 16 let a nezvykla jsem si ani trochu. Myslím, že když je miluješ, tak to ani není možné. Všichni jsou moje děti a jejich bolesti a trápení prožívám víc než vlastní. Když čekala Mortýska operace, strašně jsem si přála, abych mohla jít místo něj, měla jsem hrozný strach. Dokud můžu léčit, pečovat, prostě dokud je naděje, je to dobré, ale když vyčerpáš všechny možnosti a stejně kamaráda ztrácíš, je to hrozná bezmoc. Ale naučila jsem se nehroutit se před nimi, protože to samozřejmě všechno vnímají, a s každým zvířátkem jsem až do úplného konce, jakkoli je to pro mě bolestivé. Nejtěžší jsou odchody těch mladých, u kterých cítíš, že měli mít ještě hodně před sebou. Ale tak svět nefunguje, že :-).

Takže je to pro tebe hodně náročné. Na druhou stranu jsi pro zvířata hotový anděl, kéž by takových bylo víc. Jakým způsobem se k tobě zvířata dostávají?

To je různé, některá zachráníme přímo my, zahlédneme třeba inzerát zvířete „za odvoz“ a podobně a už z fotek a popisu je jasné, že je třeba rychle jednat. Jindy se na nás obrátí jiný zachránce, který nemá podmínky se o zvířátko postarat sám, ale chce mu pomoct. No, a někdy „lovíme“, jako například teď na podzim při kauze potkánků vyhozených v centru města, to bylo velké týdenní dobrodružství.

Na to si vzpomínám, tenkrát jste chodili každý den k obchoďáku číhat a odchytávat vyhozené potkany ze zverimexu. Jak se stavíš k dnešní společnosti, kde pro většinu lidí má zvíře hodnotu zboží (a to ještě v tom lepším případě, v tom horším žádnou)? Patříš mezi optimisty a věříš, že se to někdy změní?

Optimista sice úplně nejsem, spíš naopak :-D. Ale myslím, že změna k lepšímu se pomalu, ale jistě děje. Už jen ta nabídka veganských produktů v běžných obchodech o něčem svědčí (dokonce i u nás na vesnici!), to před nějakými deseti patnácti lety vůbec nebylo. A hlavně mě hřeje, co mladých lidí se aktivně zasazuje o práva zvířat, to je moc dobře, protože právě oni tu budoucnost mají ve svých rukou. Takže asi jo, jsem v tomhle optimista a věřím, že to se zvířaty bude stejné jako s otroctvím nebo rovnoprávností žen.

To zní jako hezká vize na závěr :-). Ale dovol ještě poslední otázku, je možné přijít třeba na brigádu nebo jen tak navštívit zvířata?

Jasně! První letošní brigáda bude na konci března a návštěvy rádi uvítáme po předchozí domluvě :-).

Výborně, tak ti mockrát děkuji za rozhovor a přeji vám všem hodně zdraví, klidu a pohody :-).

Autor: Petr Beneš, Korektura: Štěpán Opekar


Šťastný zvěřinec, z. s.

Nechanice (okr. Hradec Králové)

Facebooková stránka | Instagram

Číslo transparentního účtu: 2201512482/2010

Givt: https://givt.cz/stastny-zverinec-z-s

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Jak cítí zvířata a hmyz? Vědci znají odpovědi
Lékařka Hana Bowyer: „Vůbec jsem netušila, jak velké zdravotní benefity rostlinné stravování přinese“
Food Not Bombs HK: Máme štěstí, že jsou nám lidi názorově naklonění
No Internet Connection