[Faunalitics] Většina ochránců zvířat se silně ohrazuje proti užívání zvířat ve výzkumu a tvrdí, že experimentovat na zvířatech pro lidský užitek je jednak neetické a jednak neefektivní. Tento postoj je obecně méně zřetelný u široké veřejnosti, která často podmínečně podporuje praxi užívání zvířat ve výzkumu, protože věří, že výhody pro lidské zdraví převažují cenu, kterou platí zvířata. Nedávné studie nicméně ukázaly, že přenos výsledků výzkumu na zvířatech do sféry ochrany lidského zdraví se pohybuje pouze mezi 0 % a 5 %, což indikuje, že veřejnost možná není o efektivitě výzkumu na zvířatech dostatečně informována.
Tato studie, publikovaná v ATLA: Alternatives to Lab Animals (Alternativy k Laboratorním Zvířatům), má za cíl hlouběji prozkoumat lidská očekávání a podporu výzkumu na zvířatech a také to, jak se srovnávají s výše uvedenými čísly. Autoři se tázali tří skupin lidí: široké veřejnosti, studentů medicíny a vědců. Na základě odpovědí v dotazníku výsledky procentuálně ukazují, jaká část účastníků "jednoznačně souhlasí", "souhlasí", je "nerozhodná", "nesouhlasí" či "jednoznačně nesouhlasí" s 15 tvrzeními ohledně metodologie výzkumu na zvířatech, jeho domnělých výhod pro lidi a očekávání ohledně poměrného přínosu pro lidi (vůči ceně, kterou platí zvířata - pozn. překl.).
Obecně vzato měli respondenti z řad široké veřejnosti o výzkumu na zvířatech vysoká očekávání. Například jich 72 % nesouhlasilo, že je přijatelné použít méně humánní metodu eutanazie za účelem snížení ceny, 68 % nesouhlasilo, že je přijatelné provést experiment na zvířeti, pokud existuje ne-zvířecí alternativa a 75 % si nebylo jistých či nesouhlasilo, že je přijatelné pokračovat v užívání zvířecího modelu, který nevedl k objevům prospěšným člověku.
Široká veřejnost také měla vysoká očekávání ohledně prospěchu výzkumu na zvířatech a míry poměrného přínosu pro lidi. Například 82 % si myslelo, že je "někdy pravdivé", a 86% si myslelo, že je "často pravdivé", že způsob léčby objevený díky výzkumu na zvířatech vede k přímému prospěchu pro lidi. Navíc, více jak 82 % respondentů si myslelo, že objevy by měly být lidem prospěšné ve více jak 40 % případů a 57 % si myslelo, že objevy by měly být lidem prospěšné ve více jak 60 % případů. Nakonec, pouze 15 % nesouhlasilo s tvrzením indikujícím, že by výrazně umenšili svoji podporu výzkumu na zvířatech, pokud by s přesností předpovídal účinky léků na lidi v méně jak 20 % případů.
Respondenti z řad studentů medicíny podávali podobné, ale od široké veřejnosti poněkud odlišné odpovědi. Častěji souhlasili, že je přijatelné použít méně humánní metodu eutanázie, pokud by to zlepšilo experimentální výsledky, že by podporovali používání zvířecího modelu, který nevedl k poznatkům přínosným pro lidi, a že by podporovali pokračování užívání zvířecího modelu, který obnáší zkoumání účinků léčby na stresovaná zvířata.
Více studentů medicíny také nesouhlasilo s tím, že výzkum na zvířatech jen výjimečně vede k prospěchu pro lidi, a 40 % nesouhlasilo s tvrzením indikujícím, že by výrazně snížili svoji podporu výzkumu na zvířatech, pokud by s přesností předvídalo účinky léků na lidi v méně než 20 % případů.
Vědci, kteří se podílejí na pokusech se zvířaty, byli pozváni k účasti v této studii e-mailem, ale odezva byla tak malá, že jsme nemohli přinést užitečné výsledky. Autoři prohlašují, "To bylo zklamání, vzhledem k faktu, že více otevřená diskuse o institutu výzkumu na zvířatech je jistě oprávněná."
V diskuzi autoři podotkli, že "očekávání široké veřejnosti a studentů medicíny ohledně metodologie a míry poměrného přínosu výzkumu na zvířatech jsou mnohem vyšší, než jakou prokazují empirická data: existuje nesoulad mezi těmito očekáváními a empirickou realitou výzkumu na zvířatech. Je pozoruhodné, že výsledky implikují, že pokud by široká veřejnost byla lépe informována, tak by pravděpodobně odvolala svou podmínečnou podporu výzkumu na zvířatech, nebo si takovou podporu alespoň vážně rozmyslela." Dále doporučili, že "buďto se metodologie výzkumu na zvířatech musí výrazně zlepšit, což by potenciálně vyústilo ve výrazné zvýšení poměrného přínosu pro lidi, a tím si udržet informovanou podporu; nebo by mělo být přijato, že výzkum na zvířatech ze své podstaty není schopen dosáhnout znatelně vyššího poměrného přínosu, a že by měl být nahlížen jako neúspěšné biomedicínské paradigma, které postrádá informovanou podporu."
Pro obhájce práv zvířat tato zjištění nabízejí pozitivní důkaz a detailní svědectví o tom, že lidé mají vysoké nároky na zacházení se zvířaty využívanými ve výzkumu a na výsledky tohoto výzkumu - nároky, k jejichž naplnění se vědecká komunita ani zdaleka neblíží. Ochránci práv zvířat by měli pokračovat v odhalování reality výzkumu na zvířatech a pokusit se přemostit propast mezi tím, čemu lidé věří, a tím, čeho bylo dle dostupných dat dosaženo.
Zdroj: Faunalitics, Překlad: Lukáš Dohnal, Korektura: Martin Čejka
