Josef Zezulka se narodil 30. 3. 1912 v Brně, žil a pracoval v Praze. V roce 1945 na Velikonoce, bylo mu 33 let, se jeho život neobyčejně tajemným způsobem náhle změnil. Zažívá mimořádný stav jakoby rozevřeného vědomí. Říká: "Jako bych si vzpomněl na něco, co jsem již věděl a co jsem zapomněl." Dostává dva dary. Dar ducha, tedy znát pravdu životního zákona přímo bez učení a prostředníků, a dar léčby. Darem ducha vypracovává filosofii Bytí a na druhé straně zakládá biotroniku jako léčebný obor a záhy se stává léčitelem, biotronikem-sanátorem světového formátu. Ukazuje před lékaři mnohokrát úspěšné léčby nejtěžších nemocí, mnoho lidí zachraňuje suverénní léčbou rakoviny. Přes nepřízeň státní ideologie sklízí i úspěchy na mezinárodním poli. Je autorem uceleného filosofického díla, které vzniká podivuhodnou cestou, vždyť dar ducha není "za každým rohem", opakuje se zhruba jednou za 2000 let.
