Analýza dat ukazuje, že vlivu živočišné výroby na klima se systematicky nedostává patřičné pozornosti, a navrhuje řešení umožňující přesnější zpravodajství.
Vliv živočišného průmyslu na životní prostředí a klima je obrovský: je hlavní příčinou odlesňování a je zodpovědný za 11,1 až 19,6 % globálních emisí. Nikdy proto nebylo důležitější informovat o souvislosti mezi spotřebou masa a klimatickou krizí. Veřejnost se o tom však nedozvídá. V nedávném průzkumu časopisu Newsweek 40 % respondentů uvedlo, že by podle nich omezení konzumace masa emise do ovzduší nesnížilo.
Jak často se klimatická média zmiňují o živočišném průmyslu?
Společnosti Sentient Media a Faunalytics se rozhodly na tuto otázku odpovědět a zjistily, že se jedná o překvapivě malé číslo - pouhých 7 %.
V analýze údajů o klimatickém zpravodajství v médiích zveřejněné 1. června 2023 tyto organizace prověřily 100 nejnovějších článků o klimatu (k září 2022), které vyšly v 10 amerických médiích včetně New York Times a Wall Street Journalu. Z 1000 článků se pouhých 7 % zmiňuje o živočišné výrobě, a většina z nich se navíc věnuje spíše dopadům klimatu na hospodářská zvířata než tomu, že je produkce masa zdrojem emisí skleníkových plynů.
Živočišná výroba je tak jednou z nejméně diskutovaných příčin změny klimatu v médiích. Naproti tomu těžba, průmyslová výroba a výroba energie byly zmíněny v 68 % článků a fosilní paliva v 53 %.
Celou zprávu si můžete přečíst zde: Animal Agriculture Is The Missing Piece In Climate Change Media Coverage
Součástí zprávy je také kvalitativní přehled, který upozorňuje na nevyužité příležitosti ukázat čtenářům souvislost mezi tím, co jíme, a znečištěním klimatu. Zpráva například poukazuje na reportáže, které informovaly o tom, jak sucho v létě 2022 ohrozilo populace hospodářských zvířat a donutilo zemědělce prodávat zvířata na porážku, když je kvůli teplotě nedokázali udržovat v chladu a napájet. Tyto články propásly příležitost informovat čtenáře, jak volba stravy přispívá k těmto klimatickým emisím. Například spotřeba hovězího masa je hlavním zdrojem emisí v potravinářství.
Foto: Robin Battison na Unsplash
„Jenom chov skotu se podílí na emisích z živočišné výroby z více než 60 procent, přesto se o něm zmínilo pouze 30 % článků, které se věnovaly živočišné výrobě. Náš průzkum ukazuje, že existuje značný nepoměr mezi množstvím emisí způsobených živočišným průmyslem a tím, jak moc se tomuto odvětví věnují média, když je tématem diskuse změna klimatu. Vidíme, že to platí i pro odvětví živočišné výroby, jako je chov skotu, kterému se dostává poloviční pozornosti, než by mělo," uvedla Coni Arévalo, výzkumná pracovnice společnosti Faunalytics.
Studie také upozorňuje na příklady příběhů, které pokrývají emise z potravinových systémů přesněji. Například deník Los Angeles Times zmínil živočišnou výrobu ve 14 % článků, což je nejvíce ze všech analyzovaných médií. Kromě toho jsou ve zprávě Los Angeles Times, Reuters a CNN vyzdviženy jako média, která ve článcích věnovaných živočišné výrobě využila příležitosti zabývat se vlivem stravy na změnu klimatu.
„Média mají neuvěřitelný vliv na to, jak žijeme a jak se rozhodujeme. Tím, že nadále ignorujeme roli živočišného průmyslu, opomíjíme obrovský kus příběhu. Doufáme, že po vydání této zprávy vytvoříme síť novinářů a publikací, kteří chtějí tuto mezeru ve zpravodajství zaplnit a vyzbrojit čtenáře fakty," uvedla Ana Bradley, výkonná ředitelka společnosti Sentient Media.
S cílem posílit a zlepšit mediální pokrytí tohoto významného zdroje emisí způsobujících změny klimatu vydá společnost Sentient Media soubor nástrojů pro novináře a spustí pro ně nové centrum Food and Farming Media Network, kde budou moci spolupracovat a sdílet zdroje.
Zpráva uznává, že klimatičtí novináři již nyní čelí při své práci nelehkému úkolu - je dost těžké získat v redakcích zdroje pro jakékoli zpravodajství o klimatu, natož o překryvu klimatu a potravin. Aby pomohla tyto výzvy společně řešit, uspořádala společnost Sentient Media 1. června při příležitosti vydání zprávy virtuální akci s názvem Making the Climate Connection.
Zdroj: VegWorld, překlad: Jan Musil, korektura: Pavla Doucková a Silvestr Vandrovec Špaček
