Autorka: Dr. Michelle McMacken
Překlad: Alexandr Darius Radecký a Silvestr Vandrovec Špaček
Povídačky nelžou: lékaři se během svého studia věnují výživě méně než 20 hodin (naši čerstvě vystudovaní lékaři potvrzují, že situace v Česku je obdobná – pozn. překladatele).
Jako praktická lékařka jsem zjistila, že pokud se chci dozvědět, co o vztahu výživy a zdraví říkají nejnovější vědecké poznatky, musím si to nastudovat sama. A to jsem také udělala. Toto bádání mě přivedlo k tomu, že jsem začala jíst čistě rostlinnou (veganskou) stravu a informuji i své pacienty, jak rostlinná strava pomáhá předcházet i léčit řadu chronických onemocnění.
Zjistila jsem také, že i kvůli nedostatečnému vzdělání má i řada mých kolegů stejně mylné představy o stravě jako všichni ostatní.
To mě nakonec přimělo podělit se o pár nejběžnějších stravovacích mýtů, které jste možná od lékaře slyšeli i vy sami, a co k nim říkají skutečné vědecké poznatky.
1. „Musíte jíst víc bílkovin.“
To je pro většinu lidí naprosto nevhodné doporučení. Proč? Protože v rozvinutých zemích jí většina lidí až příliš mnoho bílkovin (proteinů). Průměrný dospělý Američan konzumuje přes 1,5krát více bílkovin než doporučených 0,8 gramu na kilogram ideální tělesné hmotnosti, což činí asi 56 gramů denně pro muže a 46 gramů pro ženy (i zde je situace v Česku obdobná – pozn. překladatele).
Není pravdou, jak se mnozí domnívají, že díky proteinům budeme štíhlí a fit. Stejně jako u ostatních přijímaných kalorií se i nadbytečné bílkoviny přemění na tuk nebo se vyloučí. Ba co hůř, většina námi konzumovaných bílkovin je živočišného původu a živočišné bílkoviny jsou klíčovým faktorem při vzniku a rozvoji obezity, onemocnění srdce, rakoviny a cukrovky druhého typu – to jsou hlavní důvody, proč lidé chodí k lékaři!
Možná že namítnete: „A co libové maso?“ Jenže většina druhů masa, včetně kuřecího, obsahuje až třikrát více kalorií v tuku než v proteinech. I ryby obsahují nezdravé tuky, a navíc jsou kontaminovány průmyslovými odpady. Nejlibovějším a nejčistším zdrojem bílkovin jsou fazole a ostatní luštěniny – v nich do sebe dostáváte méně než 5 % kalorií z tuků, a navíc neobsahují cholesterol, hormony či antibiotika.
Co tedy radím? Jezte celistvou rostlinnou stravu – luštěniny, celozrnné obiloviny, zeleninu, ovoce a ořechy. Tak získáte nejen dostatek bílkovin, ale zároveň i vlákninu, antioxidanty a kritické fytonutrienty (látky obsažené pouze v rostlinné stravě, které působí proti volným radikálům; někdy se jim také říká „vitamíny nové generace“ – pozn. překladatele). Z rostlinné stravy získáte vše potřebné!
2. „Měli byste snížit příjem sacharidů.“
Toto je další nešťastné doporučení, velmi často určené lidem, kteří chtějí zhubnout nebo předejít cukrovce druhého typu (což je ten získaný, většinou kombinací nadváhy a vyššího věku – pozn. překladatele). Nízkosacharidová strava přitom většinou klade důraz na zvýšený příjem bílkovin. Ovšem ze studií naopak vyplývá, že vysokoproteinové diety z dlouhodobého hlediska vedou k nezdravému růstu hmotnosti a k cukrovce druhého typu! Kromě toho strava chudá na sacharidy (neboli karbohydráty) a bohatá na proteiny zvyšuje riziko onemocnění srdce a předčasného úmrtí.
Zkušenosti z mojí praxe naproti tomu ukazují, že se lidé s nadváhou spolehlivě zbavují přebytečných kilogramů nejlépe tak, že se soustředí na rostlinnou stravu. Ta je přirozeně bohatá na sacharidy a vlákninu (živočišná strava přitom vlákninu prakticky neobsahuje – pozn. překladatele). Ve skutečnosti z odborných studií vyplývá, že lidé na čistě rostlinné stravě mají v porovnání s ostatními stravovacími návyky nejzdravější tělesnou hmotnost, přičemž všežravci mají největší pravděpodobnost nadváhy.
V oblastech, kde se lidé dožívají zvláště vysokého věku, tzv. „modrých zónách“, je opět charakteristické, že je místní strava bohatá na sacharidy. Rozsáhlé, přísně vědecké studie potvrzují, že lidé konzumující stravu bohatou na sacharidy mají tendenci mít nejnižší výskyt srdečních onemocnění, obezity a cukrovky druhého typu.
Je třeba mít na paměti, že nejsou sacharidy jako sacharidy. Rafinované, vysoce průmyslově zpracované obilniny (jako například bílá mouka, těstoviny, sušenky a většina běžných cereálií) mohou zvyšovat hladinu triglyceridů, podporovat růst tělesné hmotnosti, zvyšovat hladinu krevního cukru a také zvyšovat riziko vzniku srdečních onemocnění.
Na druhou stranu celozrnné obiloviny (například celozrnný chleba, divoká či hnědá rýže, celozrnné těstoviny, výrobky z ječmene) obsahují kromě škrobů, tedy sacharidů, také vlákninu, esenciální mastné kyseliny, vitamíny skupiny B a zinek a škroby v nich obsažené jsou výborným zdrojem energie. Dalšími zdravými zdroji sacharidů jsou pohanka, quinoa, ovoce a škrobová zelenina.
3. „Kvůli zdravým kostem pijte mléko.“
Kdo tohle nikdy neslyšel? Reklamní slogany po dekády opakují, že kravské mléko prospívá našim kostem. Toto tvrzení však nedokládají téměř žádné studie. Naopak některé studie dokonce ukazují, že mléčné výrobky mohou riziko zlomenin zvyšovat.
Udržet si zdravé kosti je přitom daleko složitější než jen zajistit si dostatečný přísun vápníku ve stravě. Nezbytné jsou i další živiny jako třeba vitamin K a D. Záleží to i na řadě faktorů životního stylu, například fyzické aktivitě, pobytu na slunci, kouření a konzumaci alkoholu.
Kravské mléko a výrobky z něj navíc přirozeně obsahují samičí hormony a také antibiotika, nasycené tuky a cholesterol, tedy látky, které našemu organismu rozhodně nesvědčí. Mléčné výrobky mají prokazatelnou souvislost s rakovinou prostaty, onemocněními oběhové soustavy a předčasným úmrtím.
Mnohem lepší volba je přijímat vápník z rostlin jako kapusta, brokolice, čínské zelí, které jsou mimo to bohaté i na vitamin K, vlákninu a řadu dalších živin. Další vynikající možnosti jsou luštěniny, ořechy, sezamová semínka, tofu a zejména tofu srážené vápenatými solemi, popřípadě vápníkem obohacená rostlinná mléka.
4. „Jestli chcete zhubnout, musíte počítat kalorie.“
To vám jistě pomůže shodit nějaký ten kilogram, alespoň ze začátku. Nicméně jak dlouho se dokážete držet? Většině lidí přijde počítání kalorií otravné a jakmile s tím přestanou, mají tendenci nabrat ztracené kilogramy zpátky.
Naštěstí existuje i lepší způsob. Odborné studie ukazují, že lidé stravující se čistě rostlinnou stravou mají tendenci hubnout, aniž by si museli hlídat kalorie nebo odměřovat porce. To je to pravděpodobně částečně způsobeno nižší kalorickou hustotou rostlinných jídel i vyšším podílem vlákniny v nich; rostlinná jídla vás zasytí s méně kaloriemi. To potvrzují i výzkumy, které ukazují, že živočišná strava je spojena s tloustnutím.
Klíčem k hubnutí na rostlinné stravě je mít v jídelníčku rozmanité celistvé potraviny – luštěniny, fazole, zeleninu, ovoce, celozrnné obilniny a zároveň omezit příjem vysoce zpracovaných potravin.
Nemusíte počítat kalorie nebo si odměřovat porce. U této stravy je obtížné se přejídat, protože se díky objemu vlákniny budete cítit plní. A zároveň s tím snižujete i pravděpodobnost různých civilizačních nemocí!
5. „Tento prášek je řešením vašich zdravotních problémů.“
Nejčastější nutriční chybou, které se lékaři dopouštějí, je že přehlížejí potenciál stravy jako takový. Medikace samozřejmě může zachraňovat životy. Ovšem vědecké poznatky ukazují, že je to právě naše jídlo a náš životní styl, ne léky či lékařské zákroky, co ovlivňuje základní příčiny většiny hlavních chronických onemocnění jako cukrovka nebo onemocnění oběhového systému. Čím dříve to lékaři pochopí a zahrnou do své léčby, tím dřív bude lépe i nám všem.
Michelle McMacken, MD je atestovaná internistka a odborná asistentka na lékařské fakultě newyorské univerzity. Promovala s vyznamenáním na Yaleově univerzitě a Kolumbijské univerzitě, má přes deset let praxe jako praktická lékařka, vedoucí lékařského programu na hubnutí a učitelka budoucích lékařů ve fakultní nemocnici Bellevue Hospital Center v New York City. Dr. McMacken nadšeně podporuje rostlinné stravování a neúnavně informuje pacienty i lékaře o potenciálu zdravé stravy a úprav životního stylu. Na Cornellově univerzitě získala certifikát v oboru rostlinné výživy.
Zdroj: mindbodygreen