MUDr. Hurych: Kvalitní rostlinná strava má své výhody, k raw ale nevidím důvod

V rámci březnového festivalu VeganFest vzniká série rozhovorů s přednášejícími. My, jako partneři festivalu, vám jeden z nich poskytneme. Pokud vás tedy zajímá, kdo je MUDr. Jakub Hurych, čím se zabývá a proč byste měli přijít na jeho přednášku na brněnský VeganFest, čtěte dále.

Když jsme spolu dělali naposledy rozhovor, tak si dělal výzkum střevního mikrobiomu. To bylo před více než rokem. Víš aktuálně něco, co jste před rokem v této oblasti nevěděli a co může být zajímavý průlom pro veřejnost?

Věda není vždy o velkých průlomech, které ovlivní život nás všech. Je to spíše neustálé poznávání dosud neznámých zákonitostí, které potom v delším časovém horizontu mohou skutečně vést k velkému pokroku. To jen na vysvětlenou, že na Nobelovku to (zatím) není. Nicméně, drobné úspěchy se zdá, že máme. Podařilo se nám přijít na to, že u změny střevního mikrobiomu u Crohnovy choroby po biologické léčbě, která je nejúčinnější léčebnou modalitou, nejsou způsobeny přímo tím biologikem, nýbrž snížením intenzity střevního zánětu. A jelikož jsme objevili konkrétní bakterie, které jsou spojeny se snížením té intenzity zánětu, mohlo by to budoucí projekty nasměrovat k orientaci na využití takových bakterii ve formě probiotik a pomáhat nemocným pacientům ve dřívější fázi onemocnění.

Crohnova choroba je asi extrémní případ, který teď nechám být. Nicméně z toho co jsem vyčetl vím, že větší množství vlákniny ve stravě může příznivě ovlivnit střevní mikrobiom. Jak je na tom v tomto ohledu rostlinná strava a její vliv na zdravá střeva? Je i zde se možnost vyhnout různým onemocněním? 

Jak pravil Paracelsus, „dávka dělá jed“, tudíž i zde záleží na množství. Ano, je pravda, že se vláknině připisují pozitivní účinky na zdraví střeva. Záleží, co bereme jako větší množství - příjem vlákniny mezi 30 g/den až 50 g/den by měl být pro většinu lidí bez problémů. Je ale potřeba se na tento příjem ale dostávat postupně - nelze ze dne na den přejít z bezezbytkové stravy na 30 g vlákniny za den. To bude vláknina oním jedem, jelikož na ní střevo nebude adaptované. Postupně znamená navyšovat týdně cca o 10 g navíc.

Zjednodušenně slouží některé složky vlákniny jako prebiotikum (zejména inulin a fruktooligosacharidy), tedy „potrava pro naše hodné střevní mikrobi“, kteří odměnou za to produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA; zejm butyrát, acetát a propionát). SCFA pak slouží jako zdroj energie pro střevní epitelie a tím mj. držují neprůchodnost střevní bariéry, jejíž narušená integrita je spojená s celou řadou autoimunitních chorob, mj. i nespecifických střevních zánětů a třeba i karcinomu tlustého střeva.

Rostlinná strava je na tom s příjmem vlákniny obecně dobře, ač samozřejmě strašně moc záleží na způsobu, kterým to člověk uchopí. Pokud však převažují skutečné potraviny, je příjem vlákniny nadprůměrný oproti konvenčně se stravujícím omnivorům vysoká. Pozor ale na nadměrný příjem potravin, které sice mají vegan label, ale jsou vysoce zpracované.

Rostlinnou stravou založenou na kvalitních potravinách, a tedy dostatečnému množství vlákniny, můžeme dobře pečovat o naši střevní mikrobiotu a tím snižovat i riziko některých onemocnění zažívacího traktu.

Když už jsme u toho, může mít vláknina i negativní efekt?

Ano, může. U člověka s vysokým energetickým výdejem bude hrát roli její vliv na snížení vstřebatelnosti  mikro- i makro-nutrientů. To může mít negativní konsekvence na sportovní výkon. Nedoporučoval bych tak příjem vyšší než 50 g/den.  

V rámci VeganFestu chceme, aby všichni přednášející se stravovali rostlinně. U přednášejících zabývající se výživou chceme, aby člověk opravdu vycházel z vědy a jeho / její přednášky byly objektivní. Na druhou stranu občas přemýšlím nad tím, že tento náš požadavek, který samozřejmě vychází z etiky, může ve finále shazovat důvěryhodnost festivalu. Stává se ti někdy, jako veganovi, že někdo shazuje tvoje poznatky v oblasti rostlinné stravy a nazývá tě třeba neobjektivním? Z pohledu běžně se stravujícího člověka by toto zamyšlení dávalo i smysl. Jak v tvém případě, tak i v našem případě.

Ano, stává. A upřímně, ten argument chápu. je to jasné bias - budu mít tendenci věřit více tomu, co mi z výzkumných poznatků „hraje do karet“. jelikož se trochu ve vědě pohybuju, snažím se toto bias vědomě eliminovat a každý senzační poznatek o benefitech rostlinné stravy přijímám hodně skepticky. I proto o tomto tématu nepřednáším jako odborník, ale jako „poučený uživatel“ a mluvím o tom jen s dalšími „uživateli“, kterým na to dávám trochu jiný nadhled. Mám totiž pocit, že pro spoustu rostlinně se stravujících lidí je všechno plant-based zdravé a lepší než konvenční. Není to tak ale vždy. 

Vím, že jsi součástí české pobočky organizace PAN. Všiml jsem si, že se vám povedlo dostat se s přednáškami o rostlinné stravě na lékařské vysoké školy a samotná organizace se celkem posunula oproti době před rokem. Jsou nějaké další plány? A jak reagují autority z lékařských vysokých škol na to, že u nich chcete dělat přednášky o rostlinné stravě?

Ano jsou. Dělat to pravidelně a ve větším formátu. Je to ale velký úkol, jelikož to všichni dělají ve zlomku svého volného času. Bez entusiasmu předsednictva české pobočky PAN by byl celý projekt již u ledu. Zatím je to jen na bázi domluvy se studentskými organizacemi, kde jsem žádný problém nezaznamenal.

A co doktoři v tvojí sociální bublině? Je tam stále skeptický přístup k rostlinné stravě nebo se na ni naopak už nahlíží jako na plnohodnotnou stravu?

 V mé bublině je ten přístup mnohem přívětivější. Pokud se dodržují zásady kvality potravin, suplementace b12 a adekvátního příjmu vápníku, nemá s tím nikdo problém. A to včetně renomovaných kapacit z FN Motol. 

V internetových diskuzích často narážím na to, že spousta veganů svoje stravování tají před svým lékařem, protože ví, že by se k tomu stavěl skepticky nebo dokonce by rostlinnou stravu nedoporučoval. Z vyprávění to znám poměrně běžně, ale nemyslím si, že tajit svoje stravování před „obvodákem“ je cesta. Můžeš ze své pozice těmto lidem nějak poradit? Jak by měli komunikovat se svým lékařem, že se stravují vegansky, aby reakce lékaře byla co nejméně negativní?

Není dobré to skrývat, ale úplně chápu obavu z reakce. Asi je dobré dát najevo svůj kritický postoj - že budete rádi, když bude vaše dítě pravidelně otestováno, že chcete, aby bylo zdravé a že budete rádi, pokud se pravidelnými kontrolami odhalí případné nedostatky. Nepodávat to moc aktivisticky, to spoustu lékařů odradí - i oni mají strach o své pacienty a jsou přirozeně ke všem „trendům“ (schválně uvozovky, protože tak je na to nahlíženo) skeptičtí. tak jim ukažte, že to není jen trend a že jste ochotni ot dokázat právě pravidelnými testováním.

Vím, že se prakticky neustále vzděláváš. Mohl bys mně a čtenářům poodhalit tipy na nějaké materiály, knihy atd, které by mohly zajímat i veganské či neveganské laiky a nevědce?

Knih a materiálů je venku spousta, bohužel ne všechny jsou úplně kvalitní. Za co mohu dát ruku do ohně je česká kniha Jak na veganství od Pavla Houdka. Je to pojaté s mírou objektivní kritiky a obsahuje věku praktické tipy pro začínající i zkušené vegany.

Když jsem sledoval tvoje vystoupení na VeganFestu minulý rok v debatě veganských lékařů, tak si se celkem kriticky vyjadřoval k raw veganství. Jednu dobu to byl poměrně velký boom ve veganské scéně a i přestože už to celkem upadá, tak bych se chtěl zeptat, co ti jako lékaři na této stravě vadí?

 To sis všiml správně. Vadí mi nízká efektivita takového stravování. Nemám nic proti krátkodobému užití, třeba za účelem redukce hmotnosti. Problémů je několik: 

1) Nízká vstřebatelnost živin. Tepelná úprava násobně zvyšuje dostupnost makro- i mikronutrientů ze zeleniny (až na pár výjimek, jako třeba paprika). Hrozí riziko nedostatku bílkovin, vitamínů a některých minerálů (typicky železo a zinek). 

2) Omezenější spektrum potravin. Nelze konzumovat vařené potraviny, tedy žádné obiloviny ani luštěniny, čímž se dobrovolně připravujete o významný zdroj nutrientů. 

3) Nízká kalorická denzita. jak zmíněno výše, problém u sportovců, dětí, těhotných a kojících žen. Výhoda u lidí s nadváhou. Denzitu lze zvýšit mixováním (poruší se stěna buněk a tím se sníží efektivní obsah vlákniny) - pozor ale na nízký příjem tuhé stravy nutný pro zachování stimulace střeva a jeho motility.

Zařadit občas raw jídlo je v pohodě, žít na tom dlouhodobě lze, je to ale zbytečně pracné a kromě redukce hmotnosti zatím neexistuje žádný relevantní argument pro zdravotní prospěšnost.

Když s tebou občas něco řeším, tak působíš poměrně profesně zaneprázdněně. Má takový Jakub Hurych vůbec čas sám na sebe? Máš nějaké rituály duševní hygieny? Případně, co tě baví?

To je asi úděl všech zdravotníků. :) 

Jasný, je potřeba si udělat čas sám na sebe, aby byl člověk v pohodě a mohl tu být i pro druhé, když ho potřebují. Můj „rituál“ je běhání, plavání a kolo. Potřebuju to alespoň jednou denně. Jinak jsem nepoužitelný. :)

Jakube, chtěl bych ti poděkovat za rozhovor a čtenářům bych připomněl, že tě uvidí první VeganFestovou sobotu 11. března v přednášce o tom, jak boostnout svůj sportovní výkon a pak ještě v debatě veganských zdravotníků. Závěrečná slova jsou tvá.

Já také děkuji za tuto netradiční avšak zajímavou formu rozhovoru. A těším se na viděnou na VeganFestu. Tam se dozvíte určitě mnohem víc, diskuze bývají velmi plodné a přínosné. Tak brzy naviděnou!

Text: Jakub Maceja, korektura: Tereza Vandrovcová