Přinášíme rozhovor s lékařkou Hanou Bowyer, která je členkou asociace Physicians Association for Nutrition (PAN) a 17. března bude přednášet na letošním VeganFestu.
Není to tak dávno, kdy slova „vegan“ a „lékař“ nešla dohromady. Naopak lékaři od veganství odrazovali, což občas někteří dělají i teď. Nicméně doba se mění a kromě Vás nám na festivalu začali vystupovat i jiní lékaři, kteří jsou zároveň vegané. Jak jste se k této filosofii dostala vy?
Máte pravdu, lékařů veganů je minimum. Sama jsem žádného neznala, dokud jsem se nestala členkou Physicians Association for Nutrition. K veganství nás s manželem přivedly naše dvě nejstarší dcery, kterým tehdy bylo 12 a 14 let. Řekly, že zhlédly několik dokumentů a že nehodlají podporovat utrpení zvířat. Pamatuji si na svou poněkud prudkou reakci, že se asi úplně zbláznily a nemohou přece riskovat své zdraví. Bylo mi ale jasné, že pokud maso nebudou chtít konzumovat, tak je k tomu nedonutím. V hlavě jsem hned řešila, že nechci denně vařit dvě různá jídla. Po zhlédnutí pár dokumentů na Netflixu jsme nemohli než s dcerami souhlasit. Jelikož je mlékárenský průmysl stejně krutý jako masný, nebyla jiná cesta, než se začít stravovat vegansky. Stejně důležitý pro nás s manželem byl i aspekt environmentálního dopadu stravování, o kterém jsem také moc nevěděla. Vegany jsme se tedy stali všichni prakticky ze dne na den.
Mluvíte o etickém a enviromentálním aspektu. Jak jste se ale jako lékařka dívala na samotný zdravotní aspekt? Nebála jste se, že Vám bude něco chybět?
Nebylo těžké vyhledat si relevantní informace, zejména ze zahraničních zdrojů, kde řada odborných organizací považuje veganské stravování za bezpečné v kterémkoliv věku. V té době jsem ještě kojila a akorát začínala s příkrmy nejmladší dcery. Vůbec jsem ale netušila, jak velké zdravotní benefity rostlinné stravování přinese. Byly to tedy změny u mě samotné, které mě vedly k hlubšímu studiu nutrice.
Jak se na vaše stravování a propagaci rostlinné stravy dívají kolegové doktoři?
Mám poněkud specifický pracovní režim, kdy jsem buď sama v ambulanci, nebo v pohotovostní službě. Takže vlastně naprostá většina kolegů ani neví, že jsem vegan. Nijak to před nimi neskrývám, ale nevidím důvod, proč jim to říkat. O propagaci se také nemají jak dozvědět. Pokud se jedná o přátele, kteří jsou lékaři, tak se spíš setkávám s pozitivními reakcemi.
Vystupujete veřejně ve prospěch rostlinné stravy. Zároveň jste se stala vegankou i z etických a enviromentálních důvodů. Nestává se vám, že máte bias mezi veganskou filosofií a zdravotním aspektem rostlinné stravy? Přijde mi totiž, že někteří lidé, kteří jsou vegané z etického hlediska, často nepřipouští některé nedostatky rostlinné stravy.
Myslím, že bias v nutrici má vlastně každý. Potravu musíme přijímat všichni. Řeší se většinou bias u veganů a u konvenčně stravujících se to jaksi přehlíží. Já si právě myslím, že to je meritum, proč zdravotníci nepodávájí pacientům informace o rostlinné stravě, které jsou vědecky podložené. Problémem dnešní doby jsou civilizační onemocnění, která vznikají zejména při konzumaci tzv. západní stravy. Svítá na lepší časy díky umělé inteligenci? Zeptejte se jí schválně, která strava je nejvhodnější pro prevenci například kardiovaskulárních onemocnění. Dostanete jasnou odpověď. Wholefood plant based diet, tedy celistvá rostlinná strava.
VeganFest
11. ročník festivalu přednášek a workshopů
Brno, 16. - 24. března 2024
Na všechny akce vstup zdarma
V anotaci na svou přednášku uvádíte, že celistvá rostlinná strava může ovlivňovat různé orgány v těle nebo i dokonce buňky. Mohli byste nám poskytnout alespoň několik poutavých detailů, které by nás mohly na vaši přednášku přilákat?
Spíš než na detaily bych poukázala na koncept přednášky. Myslím, že je zajímavé rozumět mechanismům, jak životní styl ovlivňuje lidský organismus. Budu se věnovat více aspektům, než je strava. Pro lepší pochopení vysvětlím i potřebnou biologii.
Jak vy, tak i organizace PAN, podporujete celistvou rostlinnou stravu. Jaký máte tedy názor na moderní rostlinné maso a sýry, které často čelí kritice? Je to cesta, po které by se měli vegani ubírat?
Většina těchto produktů je bohužel vysoce průmyslově zpracovaných a ze zdravotního hlediska nemohu jejich pravidelnou konzumaci doporučit. Existují i kvalitní veganské sýry vyrobené z ořechů, ale ty se zrovna dají poměrně snadno vyrobit i doma. Pokud je pro někoho důležitý „pouze“ etický a environmentální kontext, tak je jejich konzumace za mě v pořádku.
Vaši kolegové z PAN na vás práskli, že mimo jiné jezdíte jako lékařka se záchrannou službou. Z toho, co jsem slyšel, tak tyto výjezdy mohou být hodně náročné jak fyzicky, tak psychicky. Jak to zvládáte?
Práci na záchranné službě se nyní věnuji z velké části svého profesního života. Fyzická zdatnost je výhodou, ale ne podmínkou. Myslím, že například chirurgové ortopedi musí být mnohem zdatnější. My máme možnost dovolat si hasiče. Co se týče psychické náročnosti, tak mi naopak přijde, že v něčem je práce na záchrance snadnější. Jelikož s pacientem trávíte krátký čas a většinou máte přesně stanovené postupy, tak není prostor pro silnější emoce. Máme i možnost využítí interventů. Pro mě by třeba bylo nemyslitelné, abych se věnovala dětské onkologii. Velká většina výjezdů představuje péče o chronicky nemocné starší pacienty, u kterých došlo k zhoršení stavu. Jinak energii čerpám v přírodě. Žijeme na polosamotě u lesa, máme zahradu, kde pěstuji zeleninu a ovoce bez pesticidů.
Děkuji za rozhovor a těším se na vaši přednášku!
Moc děkuji především vám, že takovou akci organizujete. Těším se na všechny v Brně.
Foto: VeganFest
Ptal se: Jakub Maceja (Kolektiv pro zvířata)
