Ve vybraných vagonech pražského metra je od 1. ledna k vidění celkem 50 plakátů s citátem Franze Kafky, který při pohledu na rybu v akváriu pronesl: „Už se na tebe mohu dívat klidně, už tě nejím.“ Grafické ztvárnění vychází z obrazu americké výtvarnice Dany Ellyn, která laskavě poskytla souhlas s využitím díla v kampani. Díky komunitní sbírce bude Kafka cestovat Prahou celé čtyři týdny. Pokud Kafku v metru vyfotíte a nasdílíte, nezapomeňte přidat #kafkavmetru. Přečtěte či poslechněte si článek o Kafkovi a dalších slavných osobnostech prosazující nenásilí vůči zvířatům.
Kafka vegetarián
Slavný pražský spisovatel Franz Kafka (1883 – 1924) sice pocházel z řeznické rodiny, sám se však v dospělosti rozhodl zvířata přestat konzumovat. Pro vegetariánskou stravu se ve svých přibližně třiceti letech rozhodl nejprve ze zdravotních důvodů, neboť mu dělala dobře na jeho nemocný žaludek. Později se však přidala i etická motivace a jeho nový pohled na vztah lidí k ostatním zvířatům se brzy promítl i do jeho tvorby.
Kromě slavné Proměny, ve které se muž promění v obří hmyz, se toto téma objevuje v povídce Starý list. V jedné scéně řezník se svými kumpány zabíjí býčka, zatímco vypravěč leží přes hodinu na zemi své dílny a zacpává si uši polštáři, aby umírající zvíře neslyšel. Slavný citát o rybách v Kafkově díle však nenajdeme. Podle jeho blízkého přítele Maxe Broda tuto větu pronesl své přítelkyni při návštěvě berlínského akvária. (Šťastný, 2008)
Rozpolcenost ve vztahu ke zvířatům
Z tohoto citátu je patrné, že když ještě maso konzumoval, pociťoval Kafka to, co o mnoho let později americký psycholog Festinger (1957) pojmenoval jako kognitivní disonanci. Jedná se o nepříjemný stav mysli, kdy dochází k rozporu např. mezi postojem a jednáním jedince. V případě pojídání zvířat jde o specifický typ disonance, který australský psycholog Loughnan (et al., 2010) označil termínem masový paradox. U Kafky evidentně docházelo k rozporu mezi pozitivním vztahem ke zvířatům a naučeným zvykem je konzumovat.
Autorka obrazu: Dana Ellyn
Tento rozpor zná většina z nás, neboť na jednu stranu v dětství obvykle soucítíme se všemi zvířaty bez rozdílu a jejich zabíjení vnímáme spíše jako nepřijatelné (jak ukazuje nedávný výzkum McGuire et al., 2022), ale na druhou stranu vyrůstáme v kultuře, která od nás vyžaduje některá zvířata konzumovat. Americká psycholožka Joy (2009) tuto všeobecně sdílenou, ale převážně nereflektovanou ideologii označila termínem karnismus. Tato ideologie se opírá o řadu mýtů a přesvědčení, že je žádoucí a nezbytné maso některých (tzv. jedlých) zvířat konzumovat.
Hnutí nenásilí
Naučené vzorce chování je naštěstí možné podrobit kritickému zkoumání a změnit je, když zjistíme, že nejsou logické nebo v souladu s našimi hodnotami. Historie naší civilizace je plná příkladů lidí či celých skupin, které se této dominantní ideologii vzepřely a prosazovaly nenásilný přístup ke zvířatům.
Např. Lev N. Tolstoj v jednom ze svých textů píše: „Je to hrůzné! Nejen utrpení a umírání těch zvířat, ale to, jak člověk v sobě potlačí onu důležitou část svého duchovního života - slitování a soucit s živými tvory jako je on sám - a stane se krutým.“ (Tolstoj, 1883). Mezi historické osobnosti, které se rozhodly přestat konzumovat zvířata a začaly šířit tuto myšlenku, patří také např. Mahatma Gandhi, Leonardo da Vinci, Ovidius, Seneca a odhaduje se, že i Pythagoras, jehož jménem bylo vegetariánství původně označováno jako pythagorejství.
Dnes je toto hnutí spojováno s veganským způsobem života, který se snaží v maximálně praktikovatelné formě vyhnout veškerému využívání zvířat, a to i pro účely zisku dalších živočišných produktů. Jedním z důvodů je méně známý fakt, že ani hromadná produkce vajec a mléka se neobejde bez zabíjení zvířat.
Příkladem současných slavných osobností, které se rozhodly pro veganství, jsou James Cameron, Billie Eilish, Woody Harrelson, Natalie Portman či Joaquin Phoenix. V Česku je to např. Ben Christovao, Jana Fabiánová nebo Petr Vachler. Galerii mnoha dalších slavných vegetariánů a veganů si můžete prolistovat na této stránce a nebo si můžete pročíst jejich citáty.
Autorka obrazu: Dana Ellyn
Čas na změnu?
Začátek roku bývá plný bilancování a je tedy i ideálním časem pro pozitivní změny. Pokud patříte mezi rostoucí skupinu lidí, kteří uvažují o osvojení veganského způsobu života, věříme, že vám bude portál Soucitně zdrojem užitečných informací.
Podívejte se, jaké jsou základy veganské výživy nebo kde najdete zdroje konkrétních živin, vyzkoušejte recepty ze soucitné kuchařky nebo vyrazte na jídlo do některého z podniků na soucitné mapě. Následně si můžete zalistovat v kalendáři, a vyrazit na akce, na kterých se můžete seznámit s obdobně smýšlejícími lidmi nebo se aktivně zapojit do hnutí za práva zvířat.
Určitě doporučujeme vyzkoušet některou z bezplatných veganských výzev, které vám budou oporou a užitečným rádcem. První možností je 30denní program Veggie Challenge organizace ProVeg a druhou Tvoje výzva od organizace OBRAZ - obránci zvířat. V obou případech by vám měl každý den přijít email s tipy a někdy i zábavnými úkoly.
Autorka obrazu: Dana Ellyn
Podpora kampaně s Kafkou
Celá tato kampaň je financována z darů jednotlivců, přičemž veškeré peníze jdou na tisk plakátů a pronájem reklamních rámečků. Veškerá naše činnost je zajišťována dobrovolníky bez honoráře. Po zahájení kampaně jsme vyhlásili sbírku na její prodloužení, která byla úspěšná a Kafka tak bude díky štědrým dárcům cestovat Prahou dvakrát déle (celé čtyři týdny).
Kampaň můžete podpořit také tím, že se s Kafkou v metru vyfotíte a budete fotku sdílet ve stories s hashtagem #kafkavmetru a označením @soucitne, abychom to mohli přesdílet.
Děkujeme!
Text: Tereza Vandrovcová, korektura: Silvestr Vandrovec Špaček, Petr Beneš, ilustrace: Dana Ellyn (web)
Zdroje:
- Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford University Press, Stanford.
- Joy, M. (2009). Why We Love Dogs, Eat Pigs, and Wear Cows: An Introduction to Carnism. Conari Press.
- Loughnan S., Haslam N., Bastian B. (2010). The Role of Meat Consumption in the Denial of Moral Status and Mind to Meat Animals. Appetite, 55, 156–159. doi https://doi.org/10.1016/j.appet.2010.05.043
- McGuire, L., Palmer, S. B., Faber, N. S. (2022). The Development of Speciesism: Age-Related Differences in the Moral View of Animals. Social Psychological and Personality Science, 0(0). doi https://doi.org/10.1177/19485506221086182
- Šťastný, J. (2008). Vegetarian Kafka. Jan Šťastný (Vegspol).
- Tolstoj, L. N. ([1883], 2010). První krok. In Čejka, J. (ed.), Zvířata jsou naši bližní: Výbor z děl světových humanistů a křesťanských myslitelů. Práh.
