Zpěvačka, herečka a výtvarnice Jana Fabiánová působí jako frontmanka amerického glam rockového uskupení The Infinite Seas. Na divadelních prknech do nedávna vystupovala např. v projektu Czech Cabaret Show a kromě toho také maluje, píše nebo tvoří módní návrhy. Jana je více než osm let vegankou a v rozhovoru pro Soucitně nám přiblížila, jak se k veganství dostala, co pro ni znamená a jak si představuje svět, ve kterém by chtěla žít za 20 let.
Několik let jste strávila v USA, tipuji správně, že k veganství jste se dostala právě tam?
Vegankou jsem byla už pár let v ČR, ale dělala jsem to špatně, chyběly mi ve stravě hlavně kvalitní rostlinné tuky. Až v USA jsem se naučila víc o plnohodnotné rostlinné stravě a důležité rovnováze živin.
Přispěla k Vašemu přechodu na veganskou stravu nějaká konkrétní situace, nebo to byl spíše delší proces?
Musím říct, že jsem vegankou chtěla být celkem dlouho, ale bála jsem se, že to dlouhodobě nedám. Že mi začnou chybět určité živiny, což je mezi lidmi běžný protiargument, kterému jsem i já tehdy věřila. Když jsem pak v LA začala potkávat nabušené kulturisty-vegany, uvědomila jsem si, že to jde.
Poslední kapkou pro mě byly informace týkající se brutality vaječného a mléčného průmyslu. To byl moment, kdy jsem si uvědomila, že už nikdy nebudu svými nákupy a stravovacími návyky přispívat k takové zrůdnosti, která se konzumentům zakrývá přes balení s potiskem veselých krav a slepic v trávě. Živočišný potravinový průmysl lidem hodně lže. Připomíná mi to dobu, kdy na cigaretách byly fotky krásných, zdravých, mladých lidí... a přitom lidé umírali na rakovinu plic, měli zkažené zuby, zašedlou pleť a v plicích dehet. Až po delší době došlo k velkým soudním stáním a konečně si lidé uvědomili, že se jedná o klamavou reklamu. Kdyby na obalu od mléka byla fotografie reality, většina lidí by si už kravské či kozí mléko nikdy nedala.
Jako umělkyně se věnujete řadě aktivit, od zpěvu a herectví až po výtvarné umění. Odráží se veganství či obecně láska ke zvířatům také do těchto činností? A co pro Vás veganství znamená?
Myslím, že veganství se odráží úplně ve všem, co dělám a kdo jsem. Není to pro mě jen stravovací volba. Veganství je moje filosofie neubližování. Je o rovnosti druhů na této planetě, o neselektivním soucitu, který je podle mého názoru jedinou správnou cestou pro budoucnost nás všech. Zpěv, herectví i výtvarno jsou pro mě príma vyjadřovacím prostředkem, pomůckou k hlubší komunikaci. S tímhle světonázorem přímo souvisí náš hudební projekt The Infinite Seas, který nám v USA vynesl dvě výhry a jednu nominaci. Jedná se o hudební sci-fi ságu, jejíž hlavní myšlenkou je fatální důležitost ochrany vody, jako základního elementu života. I ve výtvarnu a psaní je pro mě hlavní inspirací příroda.
Co na veganství říká Vaše rodina, kolegové, kolegyně či přátele? Za dobu co jste veganka, pozorujete ve společnosti nějaký posun v tom, jak je veganství přijímáno?
To se během let hodně měnilo. Když jsem jako puberťák začala jíst vegetariánsky, brala to rodina jako takovou směšnou vzpouru proti systému. V současnosti se naopak moje rodina viditelně inspiruje a dávají mi vědět, že se díky veganské stravě cítí lépe i fyzicky.
Co se týče kolegů, je to různé. V USA mě ze začátku inspirovali hlavně oni, veganství je v LA už opravdu běžné. Poté, co jsem se před rokem a půl vrátila do ČR, jsem první rok pozorovala ještě hodně výsměchu a urážek na mou adresu v souvislosti s veganstvím. Během posledního roku se vše výrazně změnilo k lepšímu. Od té doby, co vyšla moje knížka, se ke mně dostalo několik krásných reakcí čtenářek, z nichž mám velkou radost. Vím o dvou, které dokonce rozjely byznys v oblasti vegan stravování. To byl smysl mé knížky, pomoci lidem otevřít dveře k vyvážené plnohodnotné rostlinné stravě a větší niterné pohodě.
Nedávno jste se stala patronkou Šťastného zvěřince - azylu pro hospodářská zvířata. Co Vás k tomu motivovalo a rýsuje se v této souvislosti nějaký zajímavý projekt?
O tom být patronkou azylu pro hospodářská zvířata jsem snila už dlouho. Obrovsky si vážím práce každého člověka, který věnuje svůj život každodenní péči o inteligentní tvory, které potravinový průmysl degradoval na věc.
Myslím, že tenhle rozpor už jsem si začala uvědomovat jako dítě. Měli jsem totiž u nás na chatě chvíli kuře, které se k nám zatoulalo. Moje máma ho vycvičila tak, že slyšelo na jméno, sedělo nám na klíně... bylo jako pejsek. Na druhou stranu jsem ale stejně musela jíst maso. Na názor dětí se tehdy nikdo neptal. Zpětně si uvědomuji, jak obrovský duševní rozpor tohle způsobuje úplně všem. Selektivní soucit není dobrý pro lidskou duši.
Proto mě těší, že už existují azyly pro hospodářská zvířata, které přispívají k osvětě a pomáhají lidem uvědomit si, že všechna zvířata si zaslouží laskavou péči. Před pandemií jsme již plánovali první návštěvu a pořádné focení. Vzhledem k současné situaci moc nemohu, ale na podporu azylu pravidelně čtu live z mé knížky a doufám, že lidé přispějí na chod azylu alespoň takto. V budoucnu bych ráda uskutečnila benefiční vystoupení.
Před rokem jste vydala knihu Krásně zdravá, která mimo jiné obsahuje spoustu veganských receptů. Můžete stručně přiblížit, co dalšího se v ní mohou (především) čtenářky dočíst?
V knížce jsem se pokusila shrnout mou více jak 15letou cestu za šťastnějším a vyrovnanějším životem. Celková životní pohoda je myslím docela široký pojem a obsahuje mnoho faktorů: od fyzického zdraví, po duševní a duchovní pohodu až k vědomé netoxické komunikaci či nalezení větší sebedůvěry. Úkolem mé knížky je pomoci ženám na cestě k plnohodnotnému smysluplnému žití. Čtenářky tam tak najdou kromě mých veganských receptů a návodů pro zdravější mezilidské vztahy také důležité kapitoly o pH rovnováze těla, úvod do cvičení jógy či metody jak se zbavit závislosti na sladkém.
Věnujete se nějakým dalším činnostem v oblasti ochrany zvířat nebo zvířecích práv?
Ano, zaprvé se obecně snažím sdílet informace, které vydávají například organizace jako Sea Shepherd, Greenpeace, PETA či Mercy for Animals. Dále už léta měsíčně přispívám na Humane Society International, což je program, který pomáhá zachraňovat psy z jatek v Asii.
Tenhle krasavec Janě ve volné přírodě sám přistál na ruce a nechal se 20 minut nosit.
Otázka na závěr - jak si představujete svět za 20 let?
Odpovím vám, jak bych si ráda představovala svět za 20 let, svět, ve kterém bych chtěla žít. A ano, vím, že jsem snílek... ☺
Celosvětově byl schválen program List of Earth’s Rights. Tak jako se lidstvo usneslo nad listinou základních práv člověka, v platnost vstoupila také listina práv planety. Neexistuje již, aby například velké konglomeráty pumpovaly do oběhu miliony plastových lahví ročně, aniž by zodpovídaly za jejich recyklaci. Hlavním rozhodovacím bodem i v rámci ekonomického růstu je zachování ekologické rovnováhy planety. Lidé přijali osobní odpovědnost za budoucnost celku. Svět si uvědomil, že vydělávat se dá i eticky. Existuje globální minimální příjem, tak aby žádné dítě ani starý osamělý člověk nemusel zemřít hlady. Ženy mají stejný plat jako muži.
Ve školách je od prvních ročníků kromě ekologie zaveden také předmět mezilidské vztahy a komunikace, v nichž se děti učí sebekontrole, vědomé komunikaci a neselektivnímu soucitu.
Plnohodnotná rostlinná strava je již lékaři běžně předepisována jako podpůrná léčba při civilizačních chorobách typu obezity, vysokého cholesterolu, krevního tlaku a cukrovky 2. typu.
Živočišný průmysl prošel zásadní změnou, farmářům byl nabídnut program revitalizace, který usnadnil přechod z produkce živočišných produktů na rostlinné, bez finančních ztrát. Výroba masa se přesunula do laboratoří, kde se pěstuje pouze svalová tkáň. Kamerový systém je zaveden do všech lokalit, kde se ještě chovají hospodářská zvířata. Zákon proti týrání zvířat se vztahuje na všechna zvířata bez rozdílu.
Do vrcholné politiky smí vstoupit pouze jedinec, který úspěšně projde IQ testy, testy emoční inteligence a psychologickými testy.
Tak takhle nějak bych si svět za dvacet let představovala, v mém snu ☺.
Pevně ale doufám, že nám současná celosvětová krize i trochu pomůže vystoupit z některých starých a zbytečných kolejí, že najdeme odvahu pro tvorbu lepších cest, které nejsou založeny na nespravedlnosti a násilí.
Autor: Petr Beneš, Korektura: Iveta Lorinna Majerová, Úvodní foto: Josef Louda
