Loni v listopadu vyšel na Novém Zélandě dokument o tamním mléčném průmyslu. Od letošního jara je zdarma dostupný i na YouTube a dalších platformách. Přinášíme vám rozhovor s jedním z producentů filmu, Čechem žijícím na Novém Zélandě, Liborem Klimešem.
Proč bychom měli vidět dokument Milked?
Nový Zéland bývá považován za jednu z nejekologičtějších zemí světa. Má image ostrovního ráje, kde se žije dokonale a o životní prostředí je dobře postaráno. Novozélandská vláda vynakládá miliardy dolarů na reklamní kampaně, které lákají cizince (jako před mnoha lety mě), aby navštívili zemi dlouhého bílého mraku, Aotearoa. Reklamní strategie prezentuje Nový Zéland jako zemi neporušené a netknuté krásy, kde lidé žijí v harmonii s přírodou. Tohle do jisté míry jednoduše není pravda a neodpovídá to realitě současné situace. Lidská činnost měla na Nový Zéland velký negativní dopad, od kácení pralesů kvůli pastvinám pro dobytek v počátcích kolonizace, po velké mechanizované mléčné farmy dnešní doby. Dokument Milked nejen odhaluje greenwashing nejmocnějšího průmyslu na Novém Zélandě, ale nabízí také vysvětlení současné situace a možná řešení do budoucna. Film může být zajímavý a poučný pro kohokoli, kdo se zajímá o udržitelnost nebo by rád Nový Zéland navštívil.
Jak jsi se k filmu dostal a jak jsi se na něm podílel?
Na Novém Zélandě žiju asi sedm let, ale má cesta k veganství začala teprve před rokem a půl. Najednou jsem zjistil, jaký dopad má živočišný průmysl na zvířata, naše zdraví a životní prostředí a od té doby v těchto tématech s velkým zápalem vzdělávám sebe i ostatní. Viděl jsem reklamu na dokument a zhlédl ho v rámci filmového festivalu tady na Novém Zélandě. Filmový tým později ohlásil, že potřebuje pomoc, aby dosáhl svých cílů: dokončit práci na snímku, zpřístupnit ho zdarma na celém světě s titulky v různých jazycích, vytvořit vzdělávací verzi filmu pro školy a univerzity, podpořit farmáře v odchodu z mléčného průmyslu, propagovat rostlinnou stravu a zaměřit se na reklamu. Moje žena a já jsme poskytli finanční pomoc, aby se těchto cílů podařilo dosáhnout, což z nás udělalo členy týmu na pozici spoluproducentů.
Ve filmu je zmíněn agresivní boj mlékárenského průmyslu proti dokumentům, které odhalují pravdu o jeho fungování a dopadech. Pocítil jsi ty osobně nějakou hrozbu?
Abych pravdu řekl, tak ne, ale nemůžu mluvit za celý tým, protože se ženou nejsme v jeho čele. Mléčný průmysl se především brání nekalými reklamními kampaněmi a tím, že se ohání výsledky zaujatých výzkumných studií financovaných jím samým. Třeba se stalo, že koproducent filmu Chris Huriwai přišel poskytnout rozhovor do státní televize a aniž by ho kdokoli informoval, televize pozvala i CEO novozélandské asociace mlékárenského průmyslu, Dairy NZ, Tima Mackleho, aby poskytl rozhovor v tom samém vstupu. Média to později popsala jako debatu veganského aktivisty s Timem Macklem, což nebyla pravda, protože Chris ani nedostal příležitost s Timem mluvit. Z toho si můžete udělat obrázek o tom, k jaké manipulaci dochází v pozadí.
Jak může české publikum film podpořit?
Nejlepší způsob, jak dokument podpořit, je sdílet ho s ostatními, vašimi přáteli, rodinou a nadšenými cestovateli, kteří plánují Nový Zéland jednou navštívit. Řekněte jim, že se na něj můžou podívat zdarma a s českými titulky. Na oficiálních stránkách dokumentu je také sekce pro dárce: https://milked.film/donate. I sebemenší finanční příspěvek nám pomůže propagovat jak film, tak rostlinnou stravu. Pod odkazem https://milked.film/what-you-can-do dále najdete několik peticí, které je možné podepsat.
Jaká je pozice veganství na Novém Zélandě?
Podobná jako v jiných vyspělých státech světa. Je to rychle se rozvíjející trh a hnutí, o kterém se dozvídá a ke kterému se připojuje stále více lidí. O veganství se zajímá hodně mladých, kterým záleží na jejich budoucnosti na této planetě, ale i část dospělých a starších lidí. Každý rok na Novém Zélandě přibývají veganské restaurace a nové veganské výrobky, což dělá přechod na veganskou či rostlinnou stravu jednodušší těm, kdo stále váhají. Jen ve Wellingtonu je hned několik úžasných restaurací a pekáren. Pokud jde o zdraví, tak bychom v konečném důsledku měli přejít na stravu založenou na celistvých rostlinných potravinách a vyhnout se zpracovaným potravinám (i těm veganským). Ale pro lidi, kteří ještě nejsou přesvědčeni a vyžadují svůj oblíbený fast food nebo luxusní restaurace, pro ty jsou veganské varianty rozhodně dostupné, a pokud to lidi povzbudí k přechodu na rostlinnou stravu, tak jsem rozhodně pro.
Jak bys srovnal aktivismus za práva zvířat na Novém Zélandě s tím českým?
Na to mám podobnou odpověď jako na předchozí otázku. Některé skupiny dělají tu špinavou práci, že navštěvují farmy a natáčí, co se tam za zavřenými dveřmi děje, a pak ty záběry ukazují lidem na ulici. Taky tu jsou jednotlivci aktivní na sociálních sítích, jako třeba Chris Huriwai, kteří veřejnosti poskytují fakta o novozélandském živočišném průmyslu, mluví o veganství a o tom, jak úzce jsou současné environmentální a kulturní problémy provázány s kolonizací Aotearoy. Dále tu máme několik aktivistických skupin, které se zaměřují na ochranu životního prostředí Nového Zélandu a které se bohužel zapletly do politiky a greenwashingu. Proto je teď trošku složitější zorientovat se v tom, které skupiny nebo organizace v současné době podporovat. Hodné podpory jsou například HUHA, Sea Shepherd NZ, Whale-Rescue a řada azylů pro hospodářská zvířata po celé zemi.
Co bys ještě vzkázal českým divákům?
Buďte vlídní a chovejte se s úctou a pochopením ke všem lidem bez ohledu na jejich víru, náboženství, kulturu, pohlaví nebo původ. Obzvlášť v této složité době, kdy je normou nenávist, despekt, absence selského rozumu a násilí jak vůči sobě navzájem, tak vůči všem cítícím bytostem.
Moje rada pro všechny kolegy vegany je: Pokud chcete ostatní povzbudit, aby se stali vegany, bez ohledu na důvod — ať už etický, zdravotní nebo ekologický —, pak se snažte pochopit, v jaké situaci dotyční jsou, mluvte s nimi slušně a projevujte tu vlídnost, soucit, respekt a pochopení, které chcete, aby oni projevovali vůči vám, zvířatům a ostatním. Pokud chcete, aby farmáři přestali s živočišnou výrobou, dejte jim najevo svou podporu a snažte se najít společnou řeč a řešení, která jim pomůžou opustit staré způsoby. Emocionální a zlostné diskuze nikam nevedou a spíš utvrdí druhého v jeho postoji k veganství, který utvářela média a promyšlené reklamní kampaně živočišného průmyslu. Nesnažte se nikomu změnu vnutit a nesuďte je. Stejně jako řada z vás, ani já jsem se nenarodil jako vegan, trvalo mi více než třicet let, než jsem se dostal do tohoto bodu v životě, kdy jsem za svůj přijal soucit a zbavil se nevědomosti. Umožněte ostatním, aby přechod na rostlinnou stravu absolvovali svým vlastním tempem, jen to zajistí dlouhodobý úspěch.
Považuji za velmi poučné články a videa Earthling Eda, obzvlášť to, jak jedná a mluví s lidmi. Pokud umíte anglicky, prohlédněte si materiály na jeho webových stránkách a na YouTube. Jednu z jeho e-knih jsem přeložil do češtiny a najdete ji na mém blogu, třeba se vám bude hodit: https://www.framingthewild.com/blog/bezne-pouzivane-argumenty-proti-veganstvi/
Čím dál více lidí si uvědomuje, jaký dopad mají naše každodenní spotřebitelská rozhodnutí na planetu a biliony nevinných životů, čím dál více jich přechází na rostlinný životní styl a díky tomu stále vkládám do lidstva naděje. Nechme tohle světlo naděje hořet a zapalme další!
Autorka: Denisa Hobbs, korektura: Petra Valešková
