Autoři: Sarah Marsh a Alec Owens
Překlad: Hana Tesařová
Je poledne a u stánků s masnými výrobky na turínském tržišti Porta Palazzo se shlukují lidé a se zájmem prohlížejí nabídku hovězího masa, salámů a šunky prosciutto. Nákupy masa jsou v hlavním městě Piedmontu, italského regionu s bohatou kulinářskou historií, každodenním rituálem. To by se ale mohlo brzy změnit.
V létě totiž oznámila nová starostka Chiara Appendino (Hnutí 5 Hvězd) svůj záměr udělat z Turína první vegetariánské město v Itálii. Přesné detaily starostčina pětiletého plánu bude teprve třeba propracovat, ale město počítá se spuštěním vzdělávacích programů ve školách zaměřenými na welfare zvířat a na výživu. Taktéž má v plánu vytvoření vegetariánské mapy města pro turisty a zavedení jednoho bezmasého dne v týdnu.
“Propagace veganského a vegetariánského stravování je základem pro ochranu životního prostředí, zdraví našich občanů a welfare zvířat” hlásá úvodní oznámení z července tohoto roku. Přední političtí představitelé, lékaři a výživoví specialisté budou v našich školách podporovat odpovědnost a učit děti, jak zdravě jíst a zároveň chránit planetu a zvířata.
Plán vyvolává rozporuplné reakce. Zatímco ekologové a vegetariáni ho vítají, jiní tvrdí, že takový plán je v rozporu s kulinářskou tradicí regionu. Spolek místních řezníků starostce vzkázal, že svým přístupem staví jeden způsob stravování nad ostatní, čímž ohrožuje jejich živobytí. Dále spolek oponuje bezmasému dni s tím, že pokud by se k němu přistoupilo, budou oni trvat na jednom dni v týdnu, kdy by se jedlo pouze maso.
Podobně reagují i prodejci na tržišti Porta Plazzo. Venkovní tržiště, na kterém prodávají, existuje od 19.století a prodává se tu mnoho produktů a zboží z farem v regionu. Fabio, který na tržišti prodává maso úsečně odpovídá: “Samozřejmě, že z toho nejsem nadšený, vždyť prodávám maso!” Fabio převzal stánek po otci, který odešel do důchodu, ale přiznává, že už se mu nevede tak jako dřív. „V posledních letech mi klesly tržby zhruba o 40-50% a řekl bych, že je to z části proto, že veganství se stalo populární, všude v televizi a v rádiu se mluví o tom, že maso pro nás není zdravé.“
Někteří prodejci masa se obávají ztráty svého podnikání kvůli rostoucí popularitě veganství.
O kousek dál za rohem prodává Giannona Vito (60), která tvrdí, že kvalitní maso bude v tomto městě vždycky mít své místo. „Nemyslím si, že lidi přestanou jíst maso nebo se stanou vegany, jakkoli se budete snažit, ale je pravda, že mladší generace si víc vybírá. Kupují méně, ale vyžadují vyšší kvalitu.“
Nová poradkyně pro životní prostředí a místostarostka Turína, Stefania Giannuzzi, však tvrdí, že došlo k nedorozumění, způsobeném především médii, ohledně toho, čeho se město snaží dosáhnout. „Není to o tom, že bychom chtěli nutit lidi, aby se stravovali určitým způsobem a ani nechceme brojit proti masnému průmyslu. Chceme zvýšit povědomí lidí o zmíněných oblastech a ukázat jim, že existují alternativy, pokud mají zájem něco změnit. Veganství je jen jedna část plánu, jak udělat z našeho města udržitelné místo a chránit životní prostředí,“ říká místostarostka.
Hodně obyvatel Turína ale nevidí navrhovaná témata jako prioritu a tvrdí, že existují závažnější problémy, jimiž by se vedení města mělo zabývat přednostně. Jedna z místních matek, Barbara Stancati, říká, že dřív než město zavede vzdělávací programy o udržitelnosti a welfare zvířat, měli by vyřešit kvalitu jídla ve školách. „Školy v Itálii se potýkají s mnoha problémy, zdá se mi zvláštní, že vedení města chce diktovat lidem, co by měli jíst a jak se stát vegany, když školy nemají dost peněz ani na toaletní papír. Ten si děti musí nosit vlastní. Tohle by měli řešit. V Turíně zkrátka máme důležitější věci k řešení.“
Pokud jde o plán založit v Turíně veganský festival, říká Barbara Stancati „proč ne?“, ale dodává, že by se víc pozornosti mělo věnovat kulturním ztrátám, které město nedávno postihly – jeden z hlavních sponzorů výstavy děl Edouarda Maneta se rozhodl uspořádat výstavu v Miláně místo v Turíně.
Je možné vyvážit vegetariánství a proslulý masný průmysl regionu Piedmont?
Na adresu plánu se ale ozývají i kladné reakce. Egidio Dansero, který vyučuje kulturní a politická studia na univerzitě v Turíně, říká: „Tohle by mohl být důležitý pozitivní krok z kulturního i ekonomického pohledu. Můžeme přijmout za své oba styly stravování. Právě proto, že jsme město, které je známé svou vyhlášenou kuchyní, jsme domov Eataly (moderní tržnice, kde lze koupit vše od udržitelných farmářských produktů přes kuchyňské náčiní po hotová jídla, pozn. překl.) věřím, že můžeme mít vliv na kulturu stravování a související vzdělávání v Turíně a mimo něj.“
Veganství v Itálii nabývá na popularitě, podle Italského výzkumného institutu Euripses se v roce 2016 hlásí k veganství 1% obyvatel Itálie. To je sice nárůst jenom o 0,4% oproti předchozímu roku, ale i tak jde o jednu z nejrychlejších změn v celosvětovém měřítku. V Turíně je podle deníku Corriere Della Sera víc než 30 veganských a vegetariánských restaurací, z nich většina vznikla v posledních několika letech.
Jednou z veganských restaurací je Rattatouille, která otevřela před třemi lety a najdeme ji kousek od řeky Po. Majitelka Silvia Voltolini říká, že vzestup veganství byl patrný i před tím, než se nová starostka ujala funkce: „Každým rokem máme víc zákazníků, neznám přesné číslo, ale ten nárůst je jednoznačný. Nechodí k nám jen vegani, ale i lidé, kteří chtějí vyzkoušet rostlinnou stravu.“
Claudia Giacometti (26), která v Rattatouille pracuje, je veganka a velmi vítá snahu starostky Appendinové vzdělávat lidi v této oblasti. Věří, že dostupnost informací o veganství přináší změnu ve způsobu, jakým se lidé stravují. „Ze začátku to pro mě nebylo snadné, protože naše rodina neměla pro mé veganství pochopení, ale už žiji sama a je to lepší. Pocházím z velké italské rodiny, maminka se pokouší stravovat víc jako já, ale sestra na to vůbec není. Dneska to dělám tak, že když přijedu na návštěvu k rodině, uvařím pro všechny veganské jídlo.“
Podle Claudie Giacometti za nárůstem veganství v Itálii stojí mladí lidé, kteří přecházejí na veganství z ekologických důvodů, zatímco u starších lidí převládají zdravotní důvody.
Rattatouille je jednou z mnoha veganských a vegetariánských restaurací v Turíně. Foto: Sarah Marsh
Jakékoli reakce na starostčin plán ale mohou být předčasné, jelikož od oznámení uplynulo 5 měsíců a zatím se nic se neudálo. Giuseppe Ientile (32), majitel slavného steak housu Manzò ani nečeká, že se něco změní. “Maso je pro zdejší region důležité a zejména Piedmont je jím vyhlášený. Rostoucí popularita veganského stravování mě neznepokojuje, je to jen módní záležitost poslední doby a starostka se snaží nahnat politické body. Myslím, že ty řeči o veganství jsou hlavně kvůli publicitě.”
Podobný názor zastává také professor Michelangelo Conoscenti, který vyučuje anglický jazyk a lingvistiku na Katedře kultury, politologie a sociologie turínské univerzity. “Nemyslím si, že tenhle plán má za cíl přilákat do region víc turistů, je to spíš o tom, že vegetariáni jsou v dnešní době důležitou skupinou voličů a jde o získání jejich hlasů.”
Místostarostka Giannuzzi ale tvrdí, že je důvody jsou osobnější. Sama maso nejí a je to filozofie, kterou vyznává. Uvádí, že plán města je součástí mnohem většího záměru udržitelnosti, což je globální téma, které daleko přesahuje hranice Turína i celé Itálie. „Je potřeba mít na paměti, že plán nemá za cíl vynucovat u lidí změny ve stravování nebo v etickém vnímání, ale že hlavním záměrem je zvýšit povědomí o možnostech, které mohou mít pozitivní dopad na životní prostředí. Všichni potřebujeme přemýšlet o tom, co je zdravější pro životní prostředí a pro nás samotné. A to se netýká jen Itálie, je to celosvětové téma."
Místostarostka připouští, že se jedná o dlouhodobý plán: „Nemyslím, že výsledky uvidíme okamžitě, je to jen začátek dlouhodobého procesu změny vnímání.“
Radnice ale možná podceňuje odpor, kterému v Turíně čelí. Jak říká Conoscenti: “Nemyslím si, že Turín je to správné město, které by mělo začít tuhle kulturní změnu, protože lidé sem jezdí zejména kvůli místnímu vínu a dobrému masu. Katolická církev už vyhlásila bezmasé pátky (jezení ryb je povoleno), ale většina lidí se tím neřídí. My tu stejně tolik masa nejíme a hlavně nechceme, aby nám někdo diktoval, co máme jíst. To je dané naší protiautoritářskou povahou, která je nám Italům vlastní!”
Zdroj: The Guardian, Překlad: Hana Tesařová
