„Ať jedí čočku“ velkochovy neukončí – musíme přijmout i náhražky masa

„Ať jedí čočku“ velkochovy neukončí – musíme přijmout i náhražky masa

Benoît Tessier/Reuters

monbiot gAutor: George Monbiot

Překlad: Nela Otáhalová

Naše nenasytná chuť na maso ničí planetu. Ale jeho alternativa vypadá (a chutná) den ode dne lépe.

Vadí vám myšlenka masa bez zvířat? Mnoha lidem ano. Nikoho nepřekvapí, že chovatelé hospodářských zvířat často nesouhlasí. Překvapivé však je, že i někteří vegani jsou stejného názoru: „Proč by lidé nemohli jíst tofu a čočku jako já?“ Inu, nové výrobky - maso a mléčné výrobky na rostlinné, mikrobiální a buněčné bázi - nejsou určeny pouze veganům, ale mnohem většímu počtu lidí, kteří mají chuť a strukturu masa rádi. Avšak mnozí jiní se instinktivně vzpírají představě jídla, které se zdá být známé, ale není.

Takže tady je otázka pro všechny skeptiky. Co hodláte dělat s rostoucí celosvětovou poptávkou po živočišných produktech a jejími ničivými dopady?

Přibližně 60 % celkové hmotnosti savců žijících na Zemi tvoří hospodářská zvířata. Na člověka připadá 36 % a na volně žijící savce pouhá 4 %. Z ptáků tvoří 71 % drůbež, divoké druhy ptactva pouze 29 %. Zatímco lidská populace roste o 1 % ročně, populace hospodářských zvířat roste o 2,4 % za rok. Celosvětová průměrná spotřeba masa na osobu je 43 kg ročně, ale např. ve Velké Británii se blíží až k 82 kg. Důvodem je Bennettův zákon: Čím víc lidé bohatnou, tím více jedí bílkovin a tuků, zejména masa a živočišných sekretů.

Pokud se vám tedy nové technologie nezamlouvají, jaké řešení navrhujete? Stále se ptám a odpověď je buď naštvaná, nebo vyhýbavá. „To je špatná otázka!“ „Kdo vás platí?“ „Chcete, abychom snad jedli sliz?

Zatím mi na ni přímo odpověděla jen jedna z osob, kterých jsem se zeptal: aktivistka bojující za svobodný přístup k potravinám Vandana Shiva. „Slepě opakujete mýtus, že když lidé bohatnou, tak jedí více masa. Ale Indové zůstávají vegetariány, i když zbohatnou. Kultura jejich stravování je utvářena kulturními a ekologickými hodnotami.“ V Indii však také konzumace masa rychle roste, i když ho mnoho lidí z náboženských důvodů konzumuje potají. Jinými slovy, navzdory náboženským zákazům, vynuceným pomocí dobrovolného hlídkování a v některých případech i vražd, Bennettův zákon stále platí.

jo anne mcarthur TlVNZvr lf0 unsplash

Foto: Jo-Anne McArthur (Unsplash)

Je to jako kdybychom vyzývali lidi, aby spalovali méně fosilních paliv, aniž bychom jim nabídli kvalitní náhradu: čili žádnou solární, větrnou, geotermální nebo jadernou energii. Tento problém je stejně naléhavý, možná ještě naléhavější, protože chov hospodářských zvířat napadá všechny ekosystémy na Zemi. Je hlavním původcem ničení přírodních stanovišť a úbytku volně žijících živočichů. Způsobuje také úhyn říčních živočichů a vznik mrtvých zón v moři. Produkuje více emisí skleníkových plynů než veškerá světová doprava. Rozprostírá se po celé planetě, způsobuje obrovské emise uhlíku a má nedozírné ekologické dopady. Z historického i současného hlediska hrál chov dobytka pravděpodobně nejdůležitější roli v koloniálním zabírání půdy a vysídlování původních obyvatel. Maso pohlcuje planetu.

Náhražky živočišných produktů mohou tato poškození výrazně snížit. Mohou umožnit navrácení rozsáhlých vyvlastněných oblastí lidem a ekosystémům, které tito lidé bránili.

Ve Spojených státech bylo nedávno oficiálně schváleno první maso z buněčných kultur. Zároveň se výrazně zlepšila chuť a struktura rostlinných alternativ. Nedávno jsem jedl tři výrobky, které jsou téměř k nerozeznání od originálů: steak od slovinské společnosti Juicy Marbles, „jehněčí“ řízek od izraelské společnosti Redefine Meat a sushi a „mořské plody“ tempura v londýnské restauraci 123V.

V reakci na to živočišný průmysl svou démonizační kampaň zintenzivnil. To je pochopitelné. Horší je to však s podporou, které se živočišnému průmyslu dostává od lidí, kteří se sice hlásí k „zeleným“, ale s radostí odříkávají zavádějící propagandu masných společností. Profesor potravinové a zemědělské politiky Robert Paarlberg přirovnává toto spojenectví k neúmyslné koalici baptistů a pašeráků alkoholu v USA před sto lety. Tím, že jižanští baptisté úspěšně lobbovali za zákaz alkoholu, otevřeli dveře gangsterům obchodujícím s ještě silnějším a nebezpečnějším nápojem. Skuteční environmentalisté mají povinnost tento ultrakonzervativní konsensus prolomit.

Přijímání nových technologií bude pravděpodobně probíhat po tzv. křivce S: pomalu a pak náhle. Zpočátku půjde jejich zavádění pozvolna a bude se opakovaně zhoršovat. S rostoucím rozsahem zboží a klesajícími cenami však časem jejich průnik na trh pravděpodobně dosáhne 10 % nebo i více. To je bod, kdy se lineární růst náhle změní na exponenciální. Je to trend, který jsme už viděli u desítek technologií, od ledniček po chytré telefony.

Zdroj: The Guardian, překlad: Nela Otáhalová, korektura: Denisa Osovska 

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Mohl by být sýr z hrachu zdravou alternativou?
Proč si někteří filozofové myslí, že byste měli přestat jíst maso?
Světový den rostlinného mléka: 5 překvapivých trendů v oblasti mléčných alternativ
No Internet Connection