The New York Times: Přestaňme se vysmívat veganům

The New York Times: Přestaňme se vysmívat veganům

Luboš Váňa

Autor: Farhad Manjoo

Překladatelka: Sofie Jůnová

Mají pravdu o etice i životním prostředí. Pokud se k nim nepřipojíte, tak alespoň respektujte jejich snahu budovat udržitelnou budoucnost.

Když se minulý týden objevil u Popeyes’ smažený kuřecí sendvič a stal se bleskově populárním, protože chutná prostě skvěle, nezamyslel jsem se, ani na vteřinu, jaký by to mohlo mít negativní dopad na životní prostředí. Vy asi také ne. Naopak, už teď cítím, jak obracíte oči v sloup nad pouhým náznakem, že by se kvůli vyprodanému sendviči měl někdo cítit provinile. Takže bych vás měl rovnou varovat, že se vám při čtení tohoto článku budou oči otáčet jak válec ve výherním automatu.

Možná si řeknete: Ztichni, ty otravo! To jsi neslyšel, jak je ten sendvič nepopsatelně lahodnej? Jak napsal New Yorker “Kuřecí sendvič od Popeyes’ přišel zachránit Ameriku.“ Tak proč si tuhle poslední opravdovou věc kazit zmínkami o tom, jak mizerný život, dlouhý pouhých 40 dní, mají typická fast-foodová kuřata ve velkochovech pod neustálým umělým osvětlením?


Foto:
The Official Animal Rights March Praha (Olga Nema)

Nebo ta ironie, že se ve stejnou chvíli virálně šíří vyprodaný sendvič a srdcervoucí obrázky hořícího Amazonského pralesa.

Spousta lidí, včetně mě, volí snadnější a bezbolestný způsob zlepšování životního prostředí. Raději se vzdáváme plastových brček a budeme zapáleně tweetovat, že už by někdo měl konečně začít něco dělat s těmi Amazonskými pralesy, ale jen několik z nás má takový pohled na svět, aby si připustil, že je tady mezi námi stále něco o čem se nemluví: nezvratné důkazy o tom, že naše závislost na masu nám zabíjí planetu přímo před očima. Zabere jen několik minut si zjistit, že hlavním důvodem, proč se Amazonský prales vypaluje, je nedostatek půdy pro chov dobytka a samozřejmě i pro pěstování sóji, přičemž valná většina této plodiny se využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata včetně kuřat a ne na výrobu tofu.

Jak říkám, nic z toho jsem si moc neuvědomoval, protože nejsem běžně v kontaktu se spoustou moralizujících veganů. Ti “moralizující“ vegani jsou ostatně docela mýtus. Jeden dost starý vtip říká: “Jak poznáš, že se bavíš s veganem? Neboj se, řekne ti to.“ – Je to výmysl, který nevypovídá ani tak o veganech, jako o tom, kdo vtip vypravuje. Vegani dovedou shromáždit silnější evidenci k podpoře jejich tvrzení víc než příznivci mnoha jiných systémů převědčení. Ať už jsou to další způsoby stylu stravovaní nebo nějaká hlavní náboženská vyznání, tak se jim stejně i tak nedostává dostatek respektu a jejich názory jsou zřídka kdy uvedeny v médiích; bohužel s výjimkou výsměchu.

Nejsem vegan a stěží o sobě můžu říct, že jsem vegetarián nebo pesco-vegetarián. – Snažím se masu vyhýbat, ale díky mé pohodlnosti a požitkářství ho stejně stále, několikrát měsíčně, jím, nejvíc ryby. Nejsem tu od toho, abych vás poučoval o tom, co máte jíst, jak byste se měli oblékat a přemýšlet o tom, zda je či není etické jíst Popeyes’ sendvič. Místo toho vás chci požádat o něco mnohem jednoduššího jako člověk, který je také všežravec a zajímá se o budoucnost planety. Změňte to, jak přemýšlíte o veganech jako takových.

Chci vás vyzvat k tomu, abyste dali veganům šanci. Buďte rádi, že jsou mezi námi a nevysmívejte se jim. Díky těmto závažným problematikám mezi námi potřebujeme více veganů – zločinné násilí v živočišném průmyslu; smyslové vnímání a emocionální život zvířat ‘’na jídlo’’; čím dál více zničující dopad produkce masa na životní prostředí  – vegani jsou bezpochyby na správné straně historie planety a jsou jejím předvojem.

Experti na klimatickou změnu říkají, že pokud bychom někdy měli přežít globální oteplování planety, tak by lidé museli konzumovat o hodně méně masa než teď. Všichni budeme muset pomalu a jistě začít jíst více vegansky – a pokud se nám to má podařit, budeme muset začít oceňováním veganů, a ne jejich zesměšňováním.

Od toho jsme teď na hony daleko. V médiích, v popkultuře, ba i v progresivní společnosti je stále považováno za přijatelné dělat si legraci z veganů. Stereotyp, že vegani jsou samolibí a otravní, bohužel zakořenil do podvědomí společnosti. Jeden průzkum dokonce ukázal, že vegani jsou vnímáni negativněji než ateisté a imigranti a jsou tolerováni jen o trošku víc než drogově závislí.                                

Pravdou je, že potravinářský průmysl v Americe začal v poslední době hodně investovat do rostlinného mléka a masa; supermarkety nabízí nepřeberné množství různých alternativ masa, Burger King prodává Impossible Whopper a KFC právě začalo prodávat falešná smažená kuřecí křídla a nugety. Jsou to všechno skvělé zprávy pro planetu, ale nikdo nepoděkoval veganům za to, že vytvořili na trhu poptávku po těchto alternativách masného průmyslu. Ani start-upy, které uvedly na trh alternativy masa, ale začaly jim říkat “rostlinné potraviny” a striktně se vyhýbají slovu vegan. Možná i z toho důvodu, že průzkumy potravinářského průmyslu ukazují, že slovo “veganský” je nejméně lákavé označení, které by mohlo být spojeno s nákupem potravin na rostlinné bázi – horší než “dietní“ a “bez cukru“.

Foto: Zákazníci se v Atlantě hrnuli do lokálních KFC na jednodenní ochutnávku nového rostlinného Beyond Fried Chicken.

Za pět let, co jsem vegan, se spousta věcí zlepšila, například dostupnost alternativ nebo i kvalita veganských sýrů – ale přezíravost všežravců vůči veganům se moc nezměnila, jestli vůbec,” řekla mi Summer Anne Burton, editorka nového vegansky zaměřeného magazínu jménem Tenderly. “Dokonce i lidé, kteří jsou ve spoustě jiných oblastí radikální a pokrokoví, se stále jeví jako podezíraví, frustrovaní a otrávení představou, že je někdo vegan.

Tato otrávenost se projevuje všemožnými způsoby. Paní Burton zveřejní neškodný veganský recept a někdo na to nevyhnutelně odpoví: “To by bylo lepší se slaninou!“ Vegani jsou neustále bombardováni náznaky, že nemají smysl pro humor – jsou tázáni, zda je orální sex veganský, nebo obviňováni, že svými bizarními požadavky na stravu ničí svatby a narozeninové oslavy. “Být veganem nebo mluvit o důvodech, proč jste vegani, je považováno za poučování a namyšlenost – ‘S tebou musí být na oslavách sranda‘ je pravděpodobně to nejčastější, co slyším,“ říká paní Burton.

Problém je, že výsměch vegany zastrašuje. Místo toho, aby byli na své přesvědčení hrdí, tak jsou radši zticha. “A spousta až moc,” říká paní Burton. “Obětujete se kvůli svému přesvědčení, a když se vás pak na něj lidé zeptají, tak se o tom bojíte mluvit. Nechcete totiž znít povýšeně a samolibě, tak to raději zametete pod stůl.

Existuje hodně teorií o tom, proč to mají vegani tak těžké, ale ta, ke které se přikláním já, je náš pocit viny a rozporuplnost postojů. Spousta všežravců chápe jakou daň si maso na planetě vybírá. Nemůžeme si pomoct, ale cítíme rozkol mezi tím, jak navenek zvířata milujeme, zatímco je bezstarostně jíme z našeho talíře. Všechno tohle vede ke sklonům bránit se, takže když se objeví vegan, už jenom jeho samotná přítomnost působí jako napadení. Na všežravce působí každý vegan jako moralizující vegan.

No a to je ono! V naší kultuře je jedení zvířat až příliš v pořádku. To že si myslíme, že maso je zadarmo, je přesně to, proč jsme byli chyceni do této pasti; jakkoliv lahodné může být, měli bychom se cítit zahanbeně a nepříjemně, že lidé jsou jak utržení ze řetězu z masově vyráběného kuřecího sendviče.

Pro dobro planety, odložte ten sendvič. Pokud tak neučiníte, alespoň se zdržte srážení těch lidí, kteří se snaží osvětlit cestu k budoucnosti, ve které se dá žít. Vegani mají pravdu a vždycky ji měli. To nejmenší, co můžete udělat, je uznávat je s respektem a vděčností, protože si to zaslouží.

Zdroj: The New York Times, Překlad: Sofie Jůnová, Korektura: Silvestr Vandrovec Špaček, Eliáš Vala, Ilustrační foto: Luboš Váňa

 

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

VeganFest 2020 se přesouvá na říjen
Brian May, legenda kapely Queen, zkouší veganství
The Guardian: Joaquin Phoenix vyzývá lidi, aby se stali vegany
No Internet Connection