Rostlinné potraviny jsou zdravější a šetrnější k životnímu prostředí, ale spotřebitelé je často přijímají pomalu. Nedávná studie evropských spotřebitelů zjišťuje proč.
Potraviny rostlinného původu jsou lepší pro veřejné zdraví, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat než produkty živočišného původu. Evropané v současnosti konzumují drasticky více zpracovaného masa a cukru, než doporučují zdravotnické organizace, a živočišným produktům často padá na vrub velká část uhlíkové stopy jednotlivců. Přesvědčit spotřebitele, aby začali konzumovat více rostlinných potravin, je však obtížné.
Autoři nedávné studie provedli průzkum na 7 590 spotřebitelích v deseti zemích EU a ve Velké Británii. Zkoumali v něm překážky, jež spotřebitelům brání v tom, aby se začali stravovat rostlinně. V rámci průzkumu měli respondenti ohodnotit, nakolik souhlasí s 26 výroky o důvodech, které je vedou k tomu, aby nadále jedli živočišné produkty. Mezi důvody patřily například „Nechci měnit své stravovací návyky nebo zvyklosti“ a „Myslím si, že lidé mají jíst hodně masa živočišného původu“. Každá odpověď sestávala z „úrovně souhlasu“ na stupnici od 1 do 5, kde 1 představovala silný nesouhlas a 5 silný souhlas. To autorům umožnilo statisticky analyzovat pohledy spotřebitelů na potraviny.
Přibližně 60 % respondentů se stravovalo konvenčně, 30 % se označilo za flexitariány, 5 % za vegetariány, 3 % za pescetariány a 2 % za vegany. Celkově se všemi 26 navrženými výroky silněji souhlasili konvenčně se stravující respondenti. Mezi výroky s nejsilnější měrou souhlasu patřilo přesvědčení, že lidé by měli jíst hodně masa, a obavy z chuti rostlinných potravin. Konvenčně se stravující respondenti měli také poměrně velké starosti ohledně výživy. Ženy obecně vmínaly překážky jako nižší než muži, i když pohlaví mělo na výsledek slabší vliv než způsob stravování.
Ve zprávě se objevily také regionální rozdíly. Respondenti v německy mluvících zemích vykazovali nižší míru souhlasu s vnímanými překážkami, což naznačuje, že o rostlinné potraviny mají větší zájem než ostatní respondenti. Mezitím respondenti z Dánska, Francie a Polska více než v jiných zemích vyjádřili obecnou nechuť ke změně stravování. Mezi hlavní obavy patřilo přesvědčení, že rostlinné potraviny jsou horší než maso, pokud jde o energii, chuť a sytost. Lidé ve městech a s vyšším vzděláním vnímali spíše nižší překážky než ostatní.
Z výsledků studie jsou patrné jasné známky pokroku. Autoři uvádějí, že ještě před několika lety bylo vegetariány pouze 5 % Evropanů a jen málokdo měl zájem snížit svou spotřebu živočišných produktů. Nyní 40 % uvádí, že se stravuje flexitariánsky nebo nějakým typem vegetariánské stravy. Nicméně 37 % Evropanů stále tvrdí, že nemá zájem o změnu stravování, takže je třeba dosáhnout dalšího pokroku.
Autoři předkládají několik návrhů na podporu změny chování. Patří mezi ně změna společenských norem, které jsou velmi důležité pro rozhodování o jídle. Zastánci se mohou zaměřit na podporu bezmasého stravování jako „defaultního“ u poskytovatelů stravovacích služeb a na vedení kampaní, které vyvracejí zažité představy o chuti a výživových hodnotách rostlinné stravy. V neposlední řadě mohou i apelovat na vlastní zájem spotřebitelů zaměřením se na osvětu v oblasti veřejného zdraví a životního prostředí. Konzumace masa totiž významně přispívá k chronickým onemocněním a změnám klimatu.
Odkaz na studii: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1878450X22001226
Zdroj: Faunalytics, překlad: Nela Otáhalová, korektura: Filip Kostka
