Konec masa je tady

Konec masa je tady

Hartmut Kiewert

Autor: Jonathan Safran Foer (New York Times)foer

Překlad: Marie Mrázová

Jestli vám nejsou lhostejná témata jako chudí pracující, rasová spravedlnost nebo klimatická změna, měli byste přestat jíst zvířata. 

Je nějaká panika více primitivní než ta, kterou vyvolává představa prázdných regálů v obchodech s potravinami? Je nějaká radost primitivnější než radost, kterou poskytuje jídlo?

Většina lidí dnes více vaří, více dokumentuje vaření a obecně více přemýšlí o jídle. Kombinace nedostatku masa a rozhodnutí bývalého prezidenta Trumpa nařídit otevření jatek, navzdory protestům ohrožených zaměstnanců, inspirovala mnoho Američanů k zamyšlení nad tím, jak nezbytné maso je.

Je maso důležitější než životy chudých pracovníků, kteří ho zpracovávají? Zdá se, že ano. Šest z deseti zemí, které Bílý dům určil jako nejvíce zasažené koronavirem, jsou domovem jatek, která se Trump rozhodl během korona krize otevřít.

Továrna na vepřové maso v Sioux Falls v Severní Dakotě, která produkuje okolo 5 procent vepřového pro celou zemi, byla jedním z nejvíce zasažených míst koronavirem v zemi. Továrna Tyson v Iowě měla 730 případů koronaviru –⁠ tedy bezmála 60 procent všech zaměstnanců. V další pobočce téže továrny v Iowě bylo nahlášených 1 031 případů onemocnění z 2 800 pracovníků. 

Kvůli nemocným pracovníkům se musely zavřít zpracovatelské továrny, což vedlo k nahromadění zvířat. Někteří farmáři dávali prasnicím injekce, aby jim vyvolali potraty. Ostatní byli donuceni zvířata usmrtit, nejčastěji plynem nebo je zastřelili. Situace zašla až tak daleko, že senátor Chuck Grassley, republikán v Iowě, požádal Trumpovu správu, aby chovatelům prasat poskytla podporu pro udržení duševního zdraví.

sue coe jatka trenton
Ilustrace:
Sue Coe

Navzdory  této strašlivé realitě –⁠ a široce zaznamenaným dopadům farmářského průmyslu na půdu, komunity, zvířata a lidské zdraví dlouho před touto pandemií –⁠ jen asi polovina Američanů tvrdí, že se snaží snížit svou spotřebu masa. Maso je zakotveno v naší kultuře a osobních zvycích způsoby, na kterých velmi lpíme, jako je třeba kapr na Vánoce nebo grilování masa během letních večerů (lokalizováno - pozn. red.). Maso má jedinečnou vůni a chuť spojenou s uspokojením, díky kterým se můžete cítit téměř jako doma. A co je základnější než pocit domova? 

Stále více lidí však cítí nevyhnutelnost blížící se změny.

Živočišná výroba je nyní považována za jednu z hlavních příčin globálního oteplování. Podle týdeníku The Economist čtvrtina Američanů ve věku od 25 do 34 let tvrdí, že jsou vegetariáni nebo vegani, což je možná jedním z důvodů, proč se prodej rostlinných produktů tak rapidně zvýšil. Jako příklad si vzpomeňme na masivní úspěch Beyond meat, které se i v Česku stalo součástí sortimentu takřka každého supermarketu.

Naše ruce posledních pár let sahaly po klice ke změně. Covid-19 však vyrazil dveře.

Přinejmenším nás donutil změnit perspektivu. Když jde o tak nepříjemné téma jako je maso, je lákavé předstírat, že obhajobou je jednoznačná věda, hledat  útěchu v nezměřitelných výjimkách a mluvit o našem světě, jako by byl teoretický.

I někteří velmi ohleduplní lidé, které znám, si najdou způsob, jak o problémech živočišné výroby vůbec nepřemýšlet. Je to stejně snadné jako si najít způsob, jak se vyhnout přemýšlení o klimatických změnách a platové nerovnosti, nemluvě o paradoxech v mých vlastních stravovacích návycích. Jedním z nečekaných vedlejších důsledků doby, kdy jsme několikrát zažili lockdown a museli zůstat doma, je poznání, že je těžké nemyslet na věci, které jsou pro nás podstatné.

Nemůžeme chránit naše životní prostředí a zároveň pokračovat v pravidelném pojídání masa. To není něco, co můžeme vyvrátit, ale banální fakt. Ať už se z nich stanou hamburgery, nebo luxusní steaky krmené trávou, krávy produkují obrovské množství skleníkových plynů. Kdyby byly krávy státem, byly by třetím největším producentem skleníkových plynů na světě.

Podle ředitele výzkumu neziskové organizace Project Drawdown, která se zabývá modelováním řešení klimatické změny, je konzumace rostlinné stravy „nejdůležitějším přínosem, který může každý jednotlivec učinit pro zvrácení globálního oteplováníí".

Američané v drtivé většině přijímají vědecké poznatky o změně klimatu. Většina republikánů i demokratů tvrdí, že Spojené státy americké neměly vypovídat Pařížskou klimatickou dohodu. Nepotřebujeme nové informace ani nové hodnoty. Potřebujeme pouze projít nabízenými otevřenými dveřmi.

Nemůžeme tvrdit, že nám záleží na humánním zacházení se zvířaty, a přitom pravidelně jíst maso.

Hospodářský systém, na kterém jsme závislí, je protkán utrpením. Moderní kuřata byla natolik geneticky modifikována, že se jejich těla stala bolestivým vězením, takže vypustit je z klecí nepomůže. Krůty jsou vyšlechtěny tak, že jsou obézní a bez umělého oplodnění se samy nedokážou rozmnožovat. Krávám jsou jejich telata odebrána před přirozeným odstavem, což vede k velkému utrpení, které potvrzuje jejich nářek a které lze i empiricky změřit výší kortizolu v jejich tělech.

twyla francois turkey shadow krocan
Ilustrace:
Twyla Francois

Žádná značka ani certifikace se nedovede obejít bez této krutosti. Není potřeba, aby nám ochránci práv zvířat před očima mávali transparentem. Nepotřebujeme být přesvědčováni o něčem, co už dávno víme. Musíme naslouchat sami sobě.

Nemůžeme se snažit chránit se před pandemiemi a zároveň pokračovat v pravidelné konzumaci masa. Velká pozornost byla věnována mokrým trhům, ale velkochovy, konkrétně drůbežárny, jsou pro pandemie mnohem větší živnou půdou. Centrum pro kontrolu nemocí a prevence uvádí, že tři ze čtyř nových nebo vznikajících infekčních nemocí jsou zoonotické (pozn. red. infekce běžně přenosné mezi zvířaty a lidmi) – což je výsledek našeho narušeného vztahu ke zvířatům.

Je samozřejmé, že chceme být v bezpečí. Dokonce i víme, jak můžeme naše životy udělat bezpečnějšími. Ovšem chtít a vědět nestačí.

Nejedná se o ničí názor, přestože je tendence tyto informace zveřejňovat v názorových rubrikách. A odpovědi na nejčastější dotazy, které vyvolává každé seriózní zpochybňování chovu zvířat, také nejsou názory.

Potřebujeme živočišné bílkoviny? Ne.

Můžeme žít delší a zdravější život i bez nich. Většina dospělých Američanů jí zhruba dvojnásobek doporučené dávky bílkovin – včetně vegetariánů, kteří jich konzumují o 70 % více, než potřebují. Lidé, kteří se stravují jídlem s vysokým obsahem živočišných bílkovin, častěji umírají na srdeční choroby, cukrovku a selhání ledvin. Maso, stejně jako dort, může být součástí zdravé stravy. Žádný rozumný nutriční odborník by však nedoporučil jíst dorty příliš často.

Pokud necháme systém velkochovů rozpadnout, nebudou tím trpět zemědělci? Ne.

hartmut kiewert kravy konec
Ilustrace:
Hartmut Kiewert

Bude se to týkat korporací, které mluví jménem zemědělců a přitom je vykořisťují. Amerických farmářů je dnes méně než v době občanské války, přestože počet obyvatel Ameriky je téměř jedenáctkrát vyšší. K tomu nedošlo náhodou, ale je to obchodním záměrem. Cílem průmyslové živočišné výroby je, aby byly "farmy" plně automatizované. Přechodem na rostlinné potraviny a udržitelné zemědělské postupy by se vytvořilo mnohem více pracovních míst, než kolik by jich zaniklo.

Tohle mi můžete věřit. Klidně se zkuste zeptat zemědělců, jestli by byli rádi, kdyby velkochovy zanikly.

Není odklon od masa elitářský? Není.

Podle zjištění studie z roku 2015 je vegetariánská strava o 750 dolarů ročně levnější než strava založená na mase. Příslušníci etnických menšin ve Spojených státech amerických se oproti většině častěji sami označují za vegetariány. Tito lidé také tvoří většinu zaměstnanců velkochovů, kteří jsou v současnosti ohroženi nemocí covid-19 jen proto, aby uspokojili naši chuť na maso. Tvrzení, že levnější, zdravější a méně vykořisťující způsob chovu je elitářský, je tak ve skutečnosti propagandou živočišného průmyslu.

Nemohli bychom na zlepšení potravinového systému spolupracovat s korporátními velkochovy? Ne.

Tedy pokud nevěříte, že ti, kteří získali moc díky vykořisťování, dobrovolně zničí prostředky, které jim zajistily velkolepé bohatství. Velkochovy jsou pro pravé zemědělství tím, čím jsou zločinecké monopoly pro podnikání. Kdyby americká vláda na jediný rok zrušila podporu ve výši více než 38 miliard dolarů a požadovala, aby masné a mlékárenské korporace hrály podle normálních kapitalistických pravidel, navždy by je zničila. Toto odvětví by na volném trhu jednoduše nemohlo přežít.

Možná více než kterékoliv jiné jídlo je maso schopné vyvolat v lidech komfort i diskomfort. Tento fakt nám může zkomplikovat rozhodování podle toho, co víme a co chceme. Můžeme skutečně vytlačit maso z centra našich jídelníčků? Je to otázka, která nás přivádí k prahu nemožného. Je to však nevyhnutelné.

S hrůzou dotírající pandemie a s novým zpochybňováním a přehodnocováním toho, co je skutečně důležité, se nám pootevírají dveře, které tady ovšem byly vždycky. Je to skoro jako ve snu, ve kterém má náš domov najednou místa, která naše bdělé já nezná –  tušíme, že existuje lepší způsob stravování a život bližší našim hodnotám. Na druhé straně to není něco nového, ale něco, co na nás volá z minulosti – svět, v němž zemědělci nebyli mýtem, týraná těla nebyla jídlem a planeta nebyla účtem na konci menu.

Zvolit si jedno jídlo před druhým, je na čase konečně překročit práh, za kterým je domov.

roma velarde talir
Ilustrace:
Roma Velarde


Jonathan Safran Foer je autorem knih „Jíst zvířata” (vyšlo v češtině –⁠ pozn. red.) a „We Are the Weather”.

Zdroj: The New York Times, Překlad: Marie Mrázová, Korektura: Petra Valešková

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Když vegani řeknou jen A, ale k B nedojdou aneb Proč jsou azyly pro zvířata nedílnou součástí cesty k veganskému světu
Je humanismus skutečně humánní? (The New York TImes)
Instituce jako WHO hrají klíčovou roli v hnutí za stravování bez zvířat
No Internet Connection