Proč si někteří filozofové myslí, že byste měli přestat jíst maso?

Přinášíme Vám překlad článku, který nedávno vyšel na populárním serveru Big Thing.

Vegetariánství je aktuálně v kurzu. Zkouší ho rekordní množství lidí, neustále se zvyšuje počet podniků s vegetariánskou nabídkou a spolu s tím roste i rozmanitost a kvalita vegetariánských alternativ masných výrobků. Ale není to celé jen nemístná starost o životní prostředí, sentimentalita a hipísácké ezobláboly? Koneckonců, stereotypní představa o vegetariánech není příliš lichotivá. Nebo v tom šílenství odmítání slaniny existuje nějaká metoda? Dnes se podíváme na tři filozofické směry, které vegetariánství podporují, nastíníme jejich argumenty a zvážíme, zda byste měli ten kus steaku odložit.

Utilitarismus Petera Singera: život, který lze zachránit, může být prasečí

Peter Singer je australský filozof známý svou prací v oblasti utilitaristické etiky. Jeho kniha Osvobození zvířat z roku 1975 je průkopnickým dílem v oblasti práv zvířat a předkládá odvážný návrh, jak zacházet se zvířaty mnohem lépe než v současnosti.

Vychází z jednoduché myšlenky: zvířata mají zájmy, které by měly být považovány za rovnocenné s podobnými zájmy lidí. Pokud je špatné působit zbytečnou bolest lidem, pak je špatné ji působit i zvířatům.

Je sice pravda, že se objevilo mnoho argumentů, které oddělují lidi a zvířata kvůli jejich rozdílům, ale Singer upozorňuje, že tyto rozdíly nikdy nevztahujeme na ostatní příslušníky lidského rodu. Pokud nemůžeme týrat a jíst lidi s velmi nízkou inteligencí nebo ty, kteří neumějí používat jazyk, proč tedy ospravedlňujeme pojídání zvířat, protože nepoužívají syntax? Vzhledem k tomu, že zvířata zjevně mohou cítit, proč bychom je při výpočtu čistého potěšení a bolesti způsobené určitou činností neměli považovat za rovnocenná?

Tvrdí, že jakýkoliv pokus morálně oddělit člověka od ostatních zvířat, pokud jde o to, na čí bolesti záleží, je založen především na tzv. speciesismu, tedy předsudcích vůči ostatním zvířatům, a nikoli na důsledné logice, a měl by být odmítnut. Vzhledem k povaze průmyslového zemědělství a utrpení, které kvůli němu prožívá mnoho zvířat, pak dochází k závěru, že bychom měli přejít na vegetariánskou a veganskou stravu, abychom maximalizovali celkové blaho.

V Singerově argumentaci je třeba mít na paměti dvě záludnosti. První je, že nemluví o „právech zvířat“ v čistém slova smyslu. Rozhodně netvrdí, že slon má mít volební právo. Argumentuje pouze tím, že rozdíl mezi bolestí u lidí a slonů je morálně irelevantní a že zájmy slona by měly být při rozhodování o tom, co dělat, považovány za rovnocenné zájmům člověka.

Za druhé, Singer je utilitarista, což s sebou nese některé zjevné rozpory. Především tvrdí, že některé lékařské pokusy na zvířatech jsou morálně ospravedlnitelné, protože přínos výzkumu výrazně převáží nad bolestí způsobenou zvířeti v laboratoři. Stejně tak se mu sice líbí volný chov jako myšlenka, ale nepodporuje ho ve všech případech, protože může být pro životní prostředí horší než velkochovy. Poměr nákladů a přínosů se mu příliš nezdá.

Singerovo dílo mělo velký vliv a většina moderního hnutí za osvobození zvířat ho uvádí jako jednoho z hlavních představitelů. Někteří filozofové, jako například Richard Sorabji, však tvrdí, že jeho morální teorie je zjednodušená a v některých situacích dává vzniknout podivným morálním poučkám.

Náboženské námitky: nezabiješ nic

Mnohá náboženství mají ve svých textech řádky, které jsou běžně vykládány tak, že podporují nebo dokonce nařizují vegetariánství.

Příklonem k vegetariánství jsou známá také indická dharmická náboženství. V džinismu je vegetariánství povinné, protože ubližování zvířatům je považováno za špatnou karmu. V hinduismu a buddhismu jsou také spisy zakazující násilí na zvířatech. O tom, nakolik se to vztahuje na zabíjení zvířat pro potravu, se však stále diskutuje. Pro ty, kdo maso jedí, existují rituální metody, jak minimalizovat utrpení zvířat před smrtí.

Třetina hinduistů jsou vegetariáni. Počet vegetariánských buddhistů není s jistotou znám. Dalajláma tuto dietu sám na chvíli vyzkoušel, ale ze zdravotních důvodů byl nucen se opět vrátit ke konvenční stravě. Nadále ovšem podporuje vegetariánství ve jménu snížení utrpení zvířat.

Podobné myšlenky existují i v abrahámovských tradicích, i když jsou o poznání méně striktní. Někteří rabíni tvrdí, že judaismus podporuje vegetariánství, a mnoho křesťanských mnišských řádů bylo v minulosti vegetariánských. Lev Tolstoj, autor Vojny a míru, začlenil v pozdějším věku vegetariánství do svého křesťanského pacifismu, protože konzumace masa vyžadovala „čin, který je v rozporu s morálním cítěním - zabíjení“.

Pythagoras, autor Pythagorovy věty, podporoval určitý způsob života, který zahrnoval i  vegetariánství. To bylo pravděpodobně motivováno jeho vírou v reinkarnaci a odporem k násilí.

Environmentalismus: Hippies přebírají vládu!

A konečně, mnoho myslitelů z poslední doby, včetně Steva Besta a Petera Singera, argumentuje pro omezení spotřeby živočišných produktů důvody založenými na environmentálních nákladech průmyslového chovu zvířat. Poukazují na studie, jako je např. ta v časopise Nature, která nám připomíná, jak velkou část uhlíkové stopy způsobené produkcí masa budeme muset snížit, pokud chceme dosáhnout svých cílů v boji proti změně klimatu.

Možná jste si všimli, že většina těchto škol a myslitelů má společné téma: spíše než proti samotné konzumaci masa se ohrazují proti jeho výrobě, zabíjení a utrpení zvířat. Někteří argumentují i v tomto duchu, ale jsou v menšině.

Většině, ne-li všem, z výše uvedených myslitelů by nepochybně vyhovovalo laboratorně pěstované maso, pokud by se podařilo snížit energetické náklady na jeho výrobu. Podobně se v rámci širší diskuse o morálním vegetariánství vedlo mnoho debat o tom, zda je v souladu s vegetariánstvím jíst ústřice, které pravděpodobně necítí bolest a jsou spíše podobné rostlinám.

Tak to vidíte: za vegetariánstvím často stojí filozofové, kteří uvádějí velmi dobré argumenty, proč jíst méně masa, pokud vůbec nějaké. Nepřesvědčí sice každého, aby přešel na tofu, ale poskytují vynikající výchozí bod pro jakoukoli diskusi o tom, co je to etická strava.

Zdroj: Big Thing, překlad: Nela Otáhalová, korektura: Silvestr Vandrovec Špaček