Jelikož řada lidí zápolí s nikotinovou závislostí a pocitem viny, když kouří tabák testovaný na zvířatech, rozhodla jsem se podělit o svůj příběh, ve kterém jsem metodou pokus omyl konečně přišla na to, jak přestat kouřit a jak se nyní věnuji předávání této metody dalším lidem v obdobné situaci.
První cigaretu jsem ochutnala, když jsem byla ve třetí třídě na základní škole. První experimenty se šlukováním a pravidelnějším kouřením cigaret se odehrávaly v šesté třídě a v osmičce jsem si již připadala jako silný kuřák, protože najednou jsem na cigarety nemohla přestat myslet, i když jsem chtěla. Celý proces proměny v silného kuřáka byl velmi plíživý a vůbec si nepamatuji, kdy jsem poprvé zažila abstinenční příznaky. Každopádně cigarety v mém životě hrály čím dál větší roli až je v podstatě úplně ovládly. Musela jsem kouřit před snídaní, před usnutím, před jídlem, po jídle, prostě pořád a pochopitelně mě to začalo pořádně štvát a vyhlásila jsem cigaretám válku. Stalo se tomu paradoxně v době mých 18. narozenin, kdy jsem si mohla cigarety konečně kupovat legálně.
Zkoušela jsem žvýkačky, ale chutnaly odporně a dělalo se mi z nich na zvracení. Zkoušela jsem náplasti, ale měla jsem z toho divné pocity a při postupném uvolňování nikotinu mi u nich chyběl takový ten nárazový pocit úlevy při odstraňování absťáku. Zkoušela jsem inhalátor, ale po týdnu jsem strašlivě trpěla a raději sahla po cigaretách. Byla jsem u léčitele Prokopjuka, který se mi snažil myšlenku nekouření vnuknout důmyslnou sugescí. Ač mi cigarety týden smrděly, chybělo mi tam racionální vysvětlení, proč bych už neměla chtít kouřit (když je to přitom dobré a užitečné z tolika různých důvodů!). Slyšela jsem o léku, který měl abstinenční příznaky potlačovat, ale dočetla jsem se, že u nemalého procenta lidí potlačuje i chuť k životu, což jsem vzhledem k rodinné anamnéze nehodlala riskovat.
Po osmi letech (v podstatě předem prohraných) bojůvek jsem objevila přístup, který mi úplně změnil pohled na cigarety a hlavně ukázal cestu, jak se dostat z labyrintu nikotinové závislosti. Přestala jsem kouřit ze dne na den a oproti dřívějším pokusům při tom vůbec netrpěla. Když mě pouhé dva týdny po poslední cigaretě čekal bolestivý rozchod, kdy jsem zjistila, že mě partner podvádí, věděla jsem, že když si v téhle krizové chvíli nezapálím, už zvládnu všechno na světě. A světe div se, já to ustála.
Byla jsem z tohoto nového přístupu tak nadšená, že jsem se spojila s kamarádkou, která přestala kouřit chvilku po mně, daly jsme si za cíl jej šířit mezi další závisláky. Metodu jsme nejprve vyzkoušeli na svých kamarádech a když jsme zjistily, že to funguje i u ostatních, uspořádali jsme v roce 2010 první seminář pro veřejnost. Později jsme přivzali do party další exkuřáky a založili projekt Exkuřáci.
Od té doby seminářem Jak přestat kouřit, který se každý rok vylepšuje, prošly stovky kuřáků, kteří za námi jezdí z celého Česka i Slovenska. Je opravdu báječné číst emaily a smsky absolventů plné upřímné radosti a vděku. Vědomí, kolika lidem jsme pomohli z pasti závislosti, dává našim životům smysl.
Autorka: Tereza Vandrovcová, Ph.D.
