I bio maso způsobuje klimatickou krizi, tvrdí studie

I bio maso způsobuje klimatickou krizi, tvrdí studie

Autor: Stijn te Strake (Unsplash)

Autor: carringtonDamian Carrington

Překlad: Jana Štěpánková

Podle výzkumu jsou náklady na poškození klimatu způsobené produkcí bio masa stejně vysoké jako u toho běžného. Analýza také zjistila, že maso s minimálním dopadem na životní prostředí je stále mnohem škodlivější, než „nejhorší” rostlinné potraviny.

Analýza vypočítala emise skleníkových plynů pocházející z různých potravin a odhadla, o kolik by jejich ceny musely vzrůst, aby pokryly škody, které konkrétní potraviny způsobují podněcováním mimořádných klimatických událostí.

U hovězího a jehněčího masa měla bio a běžná produkce podobné náklady na znečištění ovzduší. Bio kuřecí má z klimatického hlediska větší, vepřové maso naopak o něco menšíší dopad než jejich běžné protějšky.

Běžné emise hospodářských zvířat pocházejí z hnoje a také z eruktace metanu u krav a ovcí. Obilniny, kterými jsou zvířata krmena, mohou vést i k vysokým emisím, zejména pokud jsou spojeny s odlesňováním, jako například v Jižní Americe.

Bio hospodářská zvířata jsou často krmena trávou, nikoliv dováženým (zahraničním) krmivem. Podle vědců to ale znamená, že produkují méně masa a rostou pomaleji, proto před porážkou déle produkují emise skleníkových plynů. Ekologicky pěstované rostliny jsou z klimatického hlediska o polovinu méně nákladné než běžná produkce, protože nejsou odkázány na chemická hnojiva, přesto mají všechny rostliny mnohem nižší emise než živočišné produkty.

graf bio masoGraf: Z klimatického hlediska jsou náklady za biomaso a běžné maso velmi podobné

Analýza dále poukázala na naléhavá opatření, jako je daň z masa, aby ceny potravin odrážely skutečné náklady. Podle vědců by to bylo spravedlivější, protože spotřebitelé konzumující stravu poškozující klima, by tak spíše platili za znečištění než za náklady související se zvýšeným výskytem bouří, povodní a sucha, které se v současnosti šíří celou společností. Získané příjmy by měly být použity na pomoc chudým rodinám při zvyšování cen a na motivaci zemědělců, aby byli šetrnější k životnímu prostředí.

Výzkum vypočítal zvýšení dotací vyplácených zemědělcům za účelem pokrytí nákladů na životní prostředí. To by vedlo k nárůstu prodejních cen běžného masa o přibližně 40 %. Zvýšení ceny biomasa by bylo asi 25 %, jelikož jeho počáteční cena je vyšší. Běžné mléko by se zdražilo asi o třetinu a bio mléko o pětinu, cena rostlinných potravin by se ale pravděpodobně nezměnila.

Výzkum analyzoval německou produkci potravin, ale vědci uvedli, že výsledky by byly podobné pro všechny země EU. Týkal se pouze hospodářských zvířat chovaných v Německu, ale zahrnoval i emise dováženého krmiva, jako je sója.

Očekávali jsme, že ekologické zemědělství bude mít lepší výsledky u produktů živočišného původu, ale u emisí skleníkových plynů se toho ve skutečnosti příliš nemění," uvedl Maximilian Pieper z Technické univerzity v Mnichově a vedoucí výzkumu. „Nicméně v některých dalších aspektech je ekologické zemědělství rozhodně lepší než běžné." Nadužívání chemických hnojiv a nesprávné zacházení s nimi způsobuje znečištění vody a ovzduší, zatímco pesticidy škodí divoké zvěři.

Amelie Michalke z University Greifswald a členka studijního týmu řekla: „Ceny lžou. Náklady na klima rostou a tyto náklady platíme my všichni – nejsou přiměřeně použity na [nejvíce znečišťující] produkty.“

Studie publikovaná v časopise Nature Communications použila odhad německé vlády vycházející ze studie mezivládní organizace pro změnu životního prostředí Intergovernmental Panel, která se týká nákladů na poškození životního prostředí - 180 EUR za tunu oxidu uhličitého. Bylo zjištěno, že cena hovězího masa na farmě by tak musela být vyšší o více než 6 EUR za kilogram , aby náklady pokryla, a přibližně o 3 EUR za kilo masa kuřecího.

Náklady na poškození ovzduší vlivem masa jsou obzvláště zarážející, pokud je srovnáte s ostatními kategoriemi," řekl Pieper. „Požadované zvýšení cen je 10 krát vyšší než u mléčných výrobků a 68 krát vyšší než u rostlinných produktů."

Je velký rozdíl, pokud  konzumujete rostliny  přímo ze svého pole, což znamená v podstatě konec emisí, nebo například hovězí, u kterého potřebujete 42 kg krmiva, abyste získali jen 1 kg masa . Tato obrovská neefektivita vysvětluje onen rozdíl.

I maso s nejnižším dopadem – vepřové v bio kvalitě, způsobuje osmkrát vyšší zátěž   životního prostředí než běžná olejnatá semena, rostliny s největším dopadem. Nižší klimatickou zátěž má bio vepřové díky tomu, že se zvířata nekrmí dovozovým krmivem, jako je tomu u jiných druhů, majícím za následek odlesňování. 

Tato analýza potvrzuje vysokou míru zátěže, jenž pro planetu znamenají potraviny živočišného původu," uvedl Dr. Marco Springmann z Univerzity v Oxfordu ve Velké Británii, který není členem  výzkumného týmu. „Důsledky pro politiku jsou jasné: uplatnění ceny emisí ve všech hospodářských odvětvích včetně zemědělství. To by poskytlo konzistentní a tolik potřebnou pobídku ke změně směřující k zdravější a udržitelnější převážně rostlinné stravě."

Současná vysoká  míra konzumace masa ohrožuje nejen životní prostředí, ale i zdraví lidí v bohatých zemích. Výzkum Springmanna a kolegů z roku 2018 vypočítal, že k pokrytí  nákladů na zdravotní péči související s tímto nešvarem bude zapotřebí 20% daň z červeného masa. U zpracovaných produktů, které jsou ještě více škodlivé (např. slanina), se jedná dokonce o 110%.

Zdroj: The Guardian, Překlad: Jana Štěpánková, Korektura: Olga Jandová

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Kate Winslet provází novým dokumentem Projíme se k záhubě?
Video: Greta Thunberg dává do souvislosti chov zvířat s ekologickou krizí a pandemiemi
Přechod na veganství: Může přechod na rostlinnou stravu skutečně chránit planetu?
No Internet Connection