Fotila jsem bývalé pokusné potkany po záchraně. Jejich výrazy mluví za vše

Fotila jsem bývalé pokusné potkany po záchraně. Jejich výrazy mluví za vše

Minulé léto jsem fotografovala myši a potkany. Možná si říkáte, dobře, nic zvláštního. Přidám jednu drobnost, co proměnila toto focení v něco výjimečného: Byl to pro ně vůbec první pobyt mimo klec, na čerstvém vzduchu.

Mými malými modelkami a manekýny byla pokusná zvířata zachráněná italskou charitativní organizací La Collina dei Conigli sídlící nedaleko Milánu.

Každoročně zemřou v Itálii v laboratořích stovky tisíc zvířat. Některá jsou využívána na pokusy s usmrcením, ale většina může být zachráněna: mnoho z nich je využíváno na experimenty, ze kterých se mohou snadno zotavit a znovu začít normální život, jiná vlastně ani nejsou na pokus využita, ale jsou držena v laboratořích jako „záloha” z důvodů bezpečnosti nebo potřeby kontrolních vzorků, a jakmile se pokus ukončí, stávají se pro laboratoře „zbytečnými náklady”.

Italský právní systém umožňuje experimentálním laboratořím nezabíjet zdravá a „zachránitelná” zvířata, nýbrž je darovat jednotlivcům nebo charitám, jakou je například La Collina dei Conigli. Podmínky pro odchod do výslužby musí být schváleny ve spolupráci se zkušebními laboratořemi v rámci složitých vyjednávání, což má často za následek nedostatek zvířat v danou chvíli.    

V organizaci La Collina dei Conigli se specializují na zotavování králíků a dalších tvorů, o které se starají od jejich opuštění laboratoře až po nový život v rodině.

Tuto charitu podporuji jako dobrovolnická fotografka již celé roky (Také jsem hrdou členkou sítě neziskové organizace HeArts Speak, která spojením umění a podpory zvyšuje viditelnost útulkových zvířat - jejich motto zní: „Vytváříme svět, kde není žádný zvířecí útulek přehlížen”).

V posledních letech jsem se nechala inspirovat Alenkou v říši divů, Malým princem, různými pohádkami... Tentokrát jsem se rozhodla vyobrazit ten vůbec nejlepší příběh, protože i přes všechno to špatné okolo nás dokáže být realita lepší než fikce.

Takže žádné zvláštní efekty, ale něco lepšího: překvapení, když tito malí tvorečkové na svém kožíšku poprvé ucítí slunce, jejich zvědavost po objevování zcela nového světa, hloubka jejich radosti z prvních okamžiků svobody, vedeni a ochraňováni dobrovolníky, kteří vždy stojí po jejich boku na této dlouhé cestě za zotavením…

Stydlíni, malí bojovníci, zvědaví průzkumníci, mazlové: každý z nich se venku choval jinak a všichni znovu ukázali, že nejsou pouhými čísly, jak se o nich uvažuje v laboratořích, ale jedinci s jedinečnými postoji a osobnostmi.

V ten velmi horký srpnový den byli poprvé mimo klece a já jsem vděčná za to, že jsem mohla být svědkem tak krásného okamžiku znovuzrození!

Facebooková stránka fotografky: Rachele Totaro

Yetti

Takže….to nad námi je ta proslulá „obloha”?

Vděčná.

Dýchá a očichává!

Malincí kámošíci

Kdopak jsi?

Rozmýšlím se

Zbožňuju hlazení

Drž mě

Zvědavec

Prozkoumávám

Už v bezpečí

Ochráním tě….

Užívám si přítomnost

Mám tě ráda!

Vyprávěj mi znova tu historku, jak jsi mě zachránila….

Tolik věcí k vidění

Zdroj: Bored Panda, Překlad: Jakub Sadecký, Korektura: INK

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Bývalá mléčná farma přešla na produkci veganského ovesného mléka
Bývalý ranč pomáhá farmářům přejít na rostlinnou produkci
Andrew dokumentuje život hospodářských zvířat: „Navštívil jsem peklo na zemi.“
No Internet Connection